Ze sbírky "Ožralá Praha"

K VEČERU

na všechno seru
Pak si u Umprumu
koupím flašku rumu

Sedím u ní sám
cejtím se jak pán
Za malou chvíli
jsem už opilý

Pěkně koukám dolu
na trnože stolu
Nikdo o mně neví
že jsem marxist levý

S NĚŽNOU OPATRNOSTÍ PRDÍM

abych se neposral

Venku je tma
na nebi mléčná dráha
je pod mrakem

Včerejší den
až na to že jsem jedl ty fazole
se nevyznačoval ničím

EPITAF

Teď už ležím v hrobě
teď už je pozdě

vyšlo 1992

EGON  BONDY

* 20. 1. 1930   † 9. 4. 2007

Na život a smrt se vyser
Tady leží, Zbyněk Fišer

Ze sbírky "Dvě léta"

(...)

Ještě nebylo vidět revoluci
která by proběhla za takového ticha jako ta poslední
týden se křičelo na Václaváku
a někteří dokonce čtrnáct dnů

Euforie vydržela tři neděle
protikomunistické štvaní mělo nejdelší život
vydrželo půl roku do voleb a má naději přežít

Nepředvídatelně nepatrná řada pisálků
napsala oslavné verše značně pokleslé kvality
vzniklo pár koláží "zesměšňujících a pranýřujících"
a série kresleného humoru

Ani jeden vtip se neobjevil mezi lidmi
unylí folkáči a vždy módní populární umělci zpívají
stále tytéž písně
a jen intelektuálové publikují své heroické vzpomínky
na 21.8.1968
a na utrpení kdy nemohli publikovat a museli mít
jeden čas i dělnické zaměstnání
a přitom dokázali nepřestat se scházet!

Nová generace se už orientovala střízlivě:
posledních 40 let neexistuje a před námi je jasná
a tvrdá budoucnost
nesouvisející s ničím

Bude - jak se tuší - krátká

Zanedlouho sebou začne házet
jako plechovka na kočičím ocasu
uvázaná k průseru světa rozděleného
na ty co vyhravše nevyhráli a nyní mocí mermo hledají
kam uteklo vítězství
a ty kteří si to odnesou nakonec za všechny
a to jsou vždy chudí celého světa

A když se nebudou chtít dát
budou trable
i u nás za pecí

konec července 1990