Levicový Klub sociologů a psychologů uspořádal 6. června t. r. v budově Politických vězňů 9 panelovou diskusi na téma “pluralitní pojetí levice”. Před členy a hosty klubu se diskuse zúčastnili představitelé “pěti levicových organizací”: 1. místopředseda ÚV KSČM Balín, předseda Komunistického svazu mládeže Gottwald, předseda Odborového svazu Čech, Moravy a Slezska Štěpánek, předseda Volné myšlenky Fabián a místopředseda naší SDS Entler. Mezi hosty byli další dva členové SDS, 1. místopředseda Seidl a člen předsednictva CV Neubert. Moderátorem byl předseda Klubu Vacek. Panelová diskuse proběhla ve dvou blocích a měla standardní průběh. Moderátor uvedl téma, paneloví diskutéři jeden po druhém vysvětlili své názory, pak reagovali na vystoupení svých partnerů a nakonec dostali příležitost i ostatní účastníci v sále.
Úvodem Vacek zdůraznil, že k levici se dnes u nás hlásí 23 – 24 % populace, i když na její podstatu a složení zdaleka není jednotný názor. V prvním bloku paneloví diskutéři vymezovali pojem levice, vyslovovali se k otázce, zda je ČSSD levicovou stranou apod. Dle Balína k charakteristickým znakům levice patří především obhajoba zájmů a práv nižších a středních vrstev, podpora odborového hnutí, řešení sociálních otázek, hájení demokracie a svobody. Tvrdil, že KSČM je autentickou levicí, která jako jediná politická strana je pro důslednou změnu systému. Entler překvapil nevšedním pojetím svého výkladu (což mj. ocenil i Balín). Dokazoval, že k levici patří každý, 1), kdo se k ní hlásí, 2) koho za ní považují média, 3) koho do ní zařazuje pravice. Zvlášť velký důraz kladl na to, že jedním z hlavních nezbytných znaků moderní levice musí být vysoká politická kultura. Profesor Fabián hovořil velice zajímavě z pozice exaktního vědce o pluralitě jako všeobecném přirozeném stavu reality, včetně takového jevu, jako je levice. Gottwald popsal plodnou spolupráci KSM s levicovými organizacemi jako je SOS, Budoucnost v akcích proti zavádění školného, NATO apod. Štěpánek charakterizoval složitou situaci v našem odborovém hnutí. Stejně jako Gottwald se vyznačoval příkrým vyhrocováním názorů. ČSSD řadí napravo od středu a ani Falbrovy odbory nepovažuje za součást levice. V diskusi kromě standardních ideologických klišé zaznělo několik zajímavých myšlenek. Tak jeden z členů klubu precizně definoval levici jako historický produkt neustále se vyvíjející a měnící a že subjektivní pocit levicovosti je vlastně faktem objektivním.
Seidl se ohradil proti tvrzení Balína. Poukázal na to, že SDS má ve svém programu zakotven požadavek systémové změny našich společenských poměrů. Odmítl termín “autentická levice”, překážející v úsilí o spolupráci levicových sil stejně jako dělení politických stran na demokratické a nedemokratické. Je nutno se smířit s faktem, že levice v politickém spektru má mnohovrstevnou podobu.
V druhém bloku, časově kratším, se hovořilo o problémech jednoty levice, co činit k sjednocení levicového hnutí v ČR. Gottwald kladl důraz na význam marxismu při hledání spojnice mezi levicovými silami. Štěpánek poukazoval na fakt, že politické strany nezbytně soutěží o hlasy voličů a proto jsou především politickými konkurenty. Balín podtrhl, že vždy musí být jasný účel sjednocování. Připomenul nedávnou historii a prohlásil, že neblahé dědictví Levého bloku dodnes tvoří doslova nepřekonatelné bariéry v sjednocování. Vyslovil domněnku, že některé malé levicové subjekty při volání po jednotě s KSČM mají především na mysli, jak se dostat na dobrá volitelná místa na kandidátkách. Když se proti tomu ohradil Entler, Balín podotknul, že neměl na mysli zde přítomné subjekty. Fabián vyslovil vážné pochybnosti o dosavadním tradičním pojímání jednoty. Následující diskusi jsem pociťoval jako směsici křečovitého přidržování se starých hesel a poctivého hledání východisek z daného stavu. Levici nelze posuzovat jen podle politické kultury, základní je hloubka ideových východisek, tvrdila jedna účastnice. Zajímavá slova pronesl jiný účastník na adresu sektářství některých levicových organizací mládeže. Litoval, že na diskusi nejsou zastoupeni levicoví křesťanští demokraté a trockisté. Upozornil, že dominantní postavení KSČM na levici není žádnou výhodou, ale především velkou odpovědností. Co udělá KSČM pro činnost ostatních levicových subjektů? Doporučoval, aby Haló noviny vycházely jako orgán široké levice.
Ano, byla to užitečná diskuse. Nikoli proto, že by posunula vpřed řešení aktuálních problémů, ale tím, že umožnila nezaujatou, otevřenou diskusi, výměnu pluralitních názorů mezi několika představiteli pluralitní levice, snažících se odstranit nahromaděné překážky spolupráce při řešení otázek společného zájmu.
Vladimír Seidl
Vyšlo v Emancipaci 2001/3