Milý čtenáři!
Do rukou se Ti dostává druhé letošní číslo Emancipace. Vychází krátce po referendu o vstupu ČR do EU a tři měsíce po druhém zasedání 7.sjezdu SDS, který se zabýval jejími dlouhodobými programovými východisky v nových podmínkách, vyplývajících především z našeho vztahu k EU. A čtyři materiály, uveřejněné v tomto čísle, mají vést k hlubšímu zamyšlení nad našimi dlouhodobými strategickými záměry po vstupu ČR do EU.
První článek napsal před 54 lety Josef Macek, kdysi významný český ekonom a politik. V 30.letech byl spolutvůrcem ekonomického programu české sociální demokracie. Po květnové revoluci sice již nepatřil k politikům první garnitury, ale jako děkan Vysoké školy obchodní, autor pětidílné učebnice Sociální ekonomika stále patřil k autoritám, jehož statě o problémech výstavby socialismu v poválečné ČSR se těšily velkému zájmu. Článek K Masarykově „České otázce“ vyšel v časopise Naše doba, založeném T. G. Masarykem na sklonku 19.století a na jeho doporučení redigovaném J. Mackem od roku 1923. Vyšel rok po Únoru, krátce před zrušením Naší doby a vynuceným útěkem manželů Mackových do emigrace. Článek lze považovat za odkaz J. Macka naší době - mám na mysli především jeho připomenutí Masarykových pravidel posuzování národů, zvláště slovanských, a z toho odvozené Mackovo krédo, že program sociální, národní a humanitní jsou názvy pro tři pohledy na tutéž věc.
Autorem druhého článku z konce loňského roku Válka a mír ve světě tří civilizací je PhDr. Josef Heller, CSc, jeden z vedoucích pracovníků TaP - teoreticko analytického pracoviště ÚV KSČM. Jedná se o recenzi knihy manželů Tofflerových Válka a antiválka, která vyšla v USA v r.1993. Navazuje na známé futurologické bestsellery Tofflera Šok z budoucnosti a Nová civilizace. Třetí vlna. ze 70. a 80. let. Pro nás jsou zajímavé a poučné především Hellerovy závěry pro současnou strategii levice: boj progresivních sil v technotronní éře nemůže ve svém hlavním proudu kopírovat formy z éry industriální. Zbraněmi v rukou bojovníků proti globalistickému kapitalismu musí být informace, kvalifikace, počítače..a začít musíme studiem takových prací jako jsou díla Tofflera. Článek zveřejňujeme s autorovým svolením.
Třetím materiálem je seminární práce Štěpána Rychtáře (z 27. 4. 2003), studenta Masarykovy univerzity v Brně (katedra politologie, Fakulta sociálních studií), nazvaná Časopis Emancipace. Najdeme v ní objektivní popis naší strany (na základě internetových stránek SDS a studie P. Fialy, ředitele Mezinárodního politologického ústavu při MU, - Komunismus v ČR, vydaná r.2000), detailní rozbor 12 čísel Emancipace a rozhovor mezi autorem analýzy a „šéfredaktorem Emancipace“. Podle autora „Emancipace věrně odráží povahu a smysl existence SDS, pro niž je mnohem důležitější vytvoření ideologické platformy moderní socialistické strany než preference voličů“ a v níž dochází k „velkému vnitrostranickému pnutí a hledání východisek pro novou levicovou platformu“. Je dobré, že jsme stále ještě objektem politologických studií, které jsou zároveň ostře nastaveným zrcadlem našich možností. Jsme marginální mimoparlamentní stranou, jejíž postavení by snad mohlo částečně změnit vypracování nové levicové platformy. Takový je závěr brněnského studenta. Budiž nám vzpruhou při plnění sjezdového úkolu zpracovat nový dlouhodobý program SDS.
Toto číslo Emancipace uzavírá Plácek se stanoviskem východočeské organizace SDS ze 17. 5. k programovým materiálům 7.sjezdu. Zahajujeme tím vnitrostranickou diskusi v pražské organizaci SDS k návrhu dlouhodobého a realizačního programu naší strany a doufáme, že bude živější, než tomu bylo doposavad. Těšíme se na Vaše příspěvky.
Vladimír Seidl, místopředseda CV SDS