Objevil jsem v Respektu z 23. 11. 1992 zhuštěný popis tří předchozích let. Tímto ho budu sdílet s Vámi.
Milan Neubert, 7. 12. 2002
Listopad - Pohotovostní pluk ministerstva vnitra brutálně rozhání studentskou demonstraci na Národní třídě. Na pódiu pražského Činoherního klubu vzniká Občanské fórum a v Klubu výtvarných umělců v Bratislavě Veřejnost proti násilí. Studenti vysokých škol v Praze vyhlašují stávku. Na Václavském náměstí se koná první velká demonstrace (150.000 lidí). Z Prahy jsou odvolány jednotky Lidových milicí, které měly zasáhnout proti občanům. Při další demonstraci (200.000 lidí) vyzývá Václav Havel ke generální stávce. Jakešovo předsednictvo ÚV KSČ podává demisi. Třičtvrtěmiliónová demonstrace na Letenské pláni. Vláda ČSSR jedná se zástupci Občanského fóra v Obecním domě. Dvouhodinová generální stávka v celé zemi. OF podepisuje dohodu s VPN v bratislavském Národním divadle. Z ústavy je vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti.
Prosinec - Prezident Gustáv Husák jmenuje novou Adamcovu vládu s patnácti komunisty. Tři sta tisíc lidí na Václavském náměstí demonstruje proti jejímu složení. Premiér Adamec podává demisi, sestavením nové vlády je pověřen Marián Čalfa. Odstupuje prezident Husák. Bývalý tajemník městského výboru KSČ Miroslav Štěpán je zatčen v souvislosti s vyšetřováním událostí na Národní třídě. Novým předsedou Federálního shromáždění se stává Alexander Dubček. Václav Havel je jednomyslně zvolen československým prezidentem. Ministr zahraničí Jiří Dienstbier stříhá dráty na čs. - rakouské hranici. Vysokoškolští studenti končí stávku.
Leden - Při prezidentské amnestii je propuštěna většina odsouzených z českých i slovenských věznic. Petr Pithart pronáší projev "Slyším trávu růst", ve kterém varuje před "totalitou v nás" a před pronásledováním členů KSČ. Kooptací nových poslanců ztrácí KSČ většinu ve Federálním shromáždění.
Únor - Ministr Richard Sacher ruší Státní bezpečnost. Petr Pithart jmenován předsedou české vlády. Začíná odsun sovětských jednotek z území Československa.
Březen - Federální shromáždění rokuje o novém názvu státu. Po tzv. pomlčkovém sporu je vedle názvu Československá federativní republika přijata i speciální varianta pro Slovensko: Česko - slovenská federativní republika. Papež Jan Pavel II. navštěvuje Prahu, Velehrad a Bratislavu.
Duben - Federální shromáždění mění název státu na "Česká a Slovenská Federativní Republika".
Květen - Parlament ruší trest smrti.
Červen - Předseda Československé strany lidové Josef Bartončík je obviněn ze spolupráce se Státní bezpečností. Voleb do Federálního shromáždění a národních rad se účastní 97% občanů. Koalice OF-VPN získává většinu křesel ve federálním parlamentu. Jsou jmenovány nové vlády ČSFR, ČR a SR v čele s premiéry Čalfou, Pithartem a Mečiarem.
Červenec - Václav Havel je podruhé zvolen hlavou státu. Novelou ústavního zákona o federaci přechází část kompetencí z federace na republiky.
Srpen - Na schůzce tří premiérů v Trenčianských Teplicích požaduje Vladimír Mečiar předání dalších kompetencí Slovensku.
Září - Parlament schvaluje scénář ekonomické reformy.
Říjen - Poslanci schvalují restituční zákon. Na sněmu OF je předsedou hnutí zvolen Václav Klaus. Prezident Havel vyzývá v souvislosti s protiromskými pogromy veřejnost, aby "čelila projevům rasové, národnostní a politické nesnášenlivosti a nenávisti". Ve Slavkově je zástupci všech tří vlád přijata deklarace o dalším předání kompetencí republikám.
Listopad - Americký prezident Georg Bush mluví na Václavském náměstí. V komunálních volbách vítězí na Slovensku KDH (27%), v Českých zemích OF (36%).
Prosinec - 170 mužů československé protichemické jednotky odlétá do Perského zálivu. Po jednání politických reprezentací v Modré a Hrzánském paláci a po velkém nátlaku slovenských představitelů přijímá parlament kompetenční zákon.
Leden - Vláda liberalizuje ceny spotřebního zboží. Parlament dává souhlas k lustracím ministrů, jejich náměstků a poslanců. Začíná malá privatizace.
Únor - Československo, Polsko a Maďarsko podepisují Visegrádskou deklaraci o spolupráci. ČSFR je přijata za člena Rady Evropy. OF se dělí na Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí. Federální shromáždění přijímá zákon o mimosoudních rehabilitacích a zákon o velké privatizaci.
Březen - Rozpad VPN, Mečiarovo křídlo zakládá Hnutí za demokratické Slovensko. Dav vyráží dveře Slovenské národní rady a útočí na prezidenta Havla, když v Bratislavě prochází nedaleko manifestace k 52. výročí založení Slovenského státu.
Duben - Premiér Mečiar je předsednictvem SNR odvolán z funkce. Na jeho místo přichází Ján Čarnogurský.
Květen - Spojené státy vyzývají Československo k zastavení vývozu tanků do Sýrie a Íránu. Federální parlament přijímá deklaraci o době nesvobody.
Červen - Zástupci čs.parlamentních stran přijímají v Kroměříži "dohodu o postupu přijetí nové federální ústavy". Prvním krokem má být smlouva národních rad o uspořádání státu. Území Československa opouští poslední sovětský voják.
Červenec - Na schůzce v Praze končí svou existenci Varšavská smlouva.
Srpen - "Protigorbačovský" převrat v SSSR. Prezident Havel podporuje ruského prezidenta Jelcina.
Září - Slovenská vláda a předsednictvo SNR protestují, že se v připravované československo-německé smlouvě hovoří o právní kontinuitě Československa od roku 1918.
Říjen - Federální shromáždění schvaluje lustrační zákon. Předsednictva národních rad jednají ve Štiříně o přípravě československé ústavy, bezvýsledně. Na mítinku v Bratislavě útočí rozvášněný dav na Václava Havla vajíčky.
Listopad - Milión sedm set tisíc lidí (170.000 na Slovensku) podepisuje petici za vyhlášení referenda o budoucím osudu ČSFR. Parlament však není schopen vymyslet pro lidové hlasování vhodnou otázku. Další bezvýsledné jednání o přípravě ústavy (Papierničky). V.Havel navrhuje pět ústavních zákonů, které mají mimo jiné posílit pravomoci prezidenta, a vyzývá občany, aby jeho požadavky pomohli v parlamentu prosadit manifestacemi. Padesát tisíc lidí v Praze a čtyři tisíce v Bratislavě demonstrují na podporu prezidentových návrhů.
Prosinec - Parlament schvaluje paragraf 260 trestního zákona, kterým se trestá podpora a propagace fašismu a komunismu. Předseda KSČM Jiří Svoboda a jeho kolega Miroslav Ransdorf si na protest zdobí oděv židovskými hvězdami (v rudé barvě) a drží několik dní hladovku. Premiér Čalfa podpisuje dohodu o přidružení ČSFR k Evropským společenstvím.
Leden - Federální shromáždění odmítá Havlovy návrhy pěti ústavních zákonů. V Brně zahajuje činnost Ústavní soud ČSFR. V.Havel říká v Davosu: "Nelze vymyslet systém, který by odstranil neblahé důsledky předchozích systémů." Poslední jednání o přípravě ústavy v Milovech končí kompromisní dohodou, předsednictvo SNR však tento kompromis vzápětí odmítá. V.Havel a H.Kohl podepisují československo-německou smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci.
Únor - Osm a půl miliónu občanů se stává účastníky kupónové privatizace.
Březen - Federální shromáždění zamítá novelu tří hlav ústavy, která měla upravit postavení parlamentu, prezidenta a vlády.
Květen - Maďarsko vypovědělo mezistátní smlouvu s ČSFR o společné výstavbě vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Zahájeno první kolo kupónové privatizace.
Červen - V parlamentních volbách v České republice vítězí ODS (33%) a na Slovensku HZDS (33%). Obě strany podepisují v Bratislavě dohodu o další budoucnosti ČSFR. Vladimír Mečiar se stává předsedou slovenské vlády, Jan Stráský předsedou vlády federální a Václav Klaus českým premiérem.
Červenec - Václav Havel není znovu zvolen za prezidenta ČSFR a předčasně odstupuje z funkce. SNR schvaluje Deklaraci o svrchovanosti Slovenska.
Srpen - Představitelé ODS a HZDS přijímají v Brně "harmonogram postupu při rozdělení Československa". Oznamují datum zániku ČSFR: 1. 1. 93.
Září - SNR přijímá Ústavu Slovenské republiky. Evropský parlament odmítá ratifikovat dohodu o přidružení ČSFR k Evropským společenstvím.
Říjen - Federální parlament poprvé neschvaluje návrh zákona o způsobu zániku federace a dává souhlas k tzv. "velkému kompetenčnímu zákonu", který předává republikám většinu zbylých pravomocí federace.
Listopad - Umírá Alexandr Dubček. Tři šéfové předlistopadového ministerstva vnitra jsou "za překročení služební pravomoci" odsouzeni k nepodmíněným trestům okolo tří let. FS schvaluje zákon o rozdělení majetku federace, ale podruhé odmítá zákon o jejím zániku. Český parlament usnesením přijímá "odpovědnost za zajištění oprávněných zájmů obyvatelstva České republiky".