PROSTĚJOV - Komunistická strana Čech a Moravy se rozštěpila. Poté, co na sobotním 3. sjezdu KSČM hlasy 217 delegátů z 369 rozhodly o tom, že tato strana svůj název nezmění, se téměř čtvrtina přítomných rozhodla založit novou stranu s názvem Strana demokratické levice (SDL). Přípravný výbor v čele s J. Mečlem utvořili týž den v Prostějově.
Na oddělených jednáních obou subjektů pak byl zvolen předsedou KSČM po dvoukolové volbě 186 hlasy M. Grebeníček. Výsledkem sobotního sjezdového jednání je rovněž vyloučení M. Štěpána a J. Obziny z KSČM. O mluvčím platformy Za socialismus V. Papeži se nehlasovalo. Delegáti odhlasovali změnu stanov, z níž vyplývá. že činnost všech platforem se ruší. Rozhodnutí ponechat dosavadní název KSČM předcházela mnohahodinová debata. Většina delegátů se opírala o výsledky vnitrostranické diskuse a předchozího referenda, které potvrdily, že dvě třetiny členů si nepřejí kromě výměny vedení KSČM žádné jiné podstatné změny. Vedle kritiky J. Svobody a reformního křídla kolem J. Mečla, kteří byli mnohokrát nazváni rozbíječi vnášejícími neklid do strany, se ostré výhrady nevyhnuly ani J. Ortmanovi a dalším členům poslaneckého klubu, kteří navrhovali zdvojený název jako kompromis pro zachování „celistvosti strany“. K názvu KSČM např. nymburský delegát Šindelík prohlásil: „Nechce se mi věřit, že bych dovedl vyměnit název naší strany, kterého si vážím, za úsměv pana předsedy ODS.“ Odstrašujícím příkladem, jak někteří delegáti uváděli, se pro ně stala Weissova SDĹ, která zcela opustila komunistické ideály. Opakovaně také mj. zaznělo, že KSČM již nemá kam ustupovat a že hlavní jsou jednota, akceschopnost a celistvost.
Ve velmi nervózní a napjatě atmosféře nastal zásadní obrat v okamžiku, kdy předsedající V. Filip nechal nečekaně hlasovat o otázce: Kdo je pro zachování názvu strany? Na tento postup zareagovali někteří přítomní protestem, že Filip sjezd manipuluje, protože nedal možnost vyjádřit se delegátům k alternativám názvu, a že navíc představitelé reformního proudu neměli šanci v diskusi vůbec vystoupit. Jeden z delegátů, M. Kotulek, odevzdal jako výraz nesouhlasu s postupem V. Filipa na místě svou stranickou legitimaci. Předseda poslaneckého klubu J. Ortman RP ke kritice kolem hlasování o názvu řekl: „Situaci, která nastala, považuji za prohru těch, kteří zde seděli.“ M. Grebeníček k výtkám, jak je sjezd veden, RP řekl: „Pokud došlo snad k nějakým kolizím, měly by se vysvětlit. Já samozřejmě udělám maximum vstřícných kroků, aby se věci ujasnily.“ Celá situace nicméně vedla k tomu, že atmosféra na sjezdu se rychle vyhrotila. Z deseti navržených kandidátů na funkci předsedy KSČM stáhli v průběhu dalšího jednaní J. Ortman, M. Stiborová, V. Řezáč, J. Soural a V. Kuchař z kandidátky svá jména. Další tři - J. Maštálka, M. Ransdorf a Z. Klanica - se postupně vzdali kandidatury ve prospěch M. Grebeníčka.
Ihned po hlasování o zachování názvu KSČM vyzval V. Urban z Mělníka ty delegáty, kteří se chtějí rozejít s minulostí, aby se připojili k vytvoření nové levicové strany - Strany demokratické levice (SDL). Nato sedmdesát delegátů - mezi nimi mj. několik poslanců bývalého FS a část představitelů okresních organizací - opustilo sál, aby vytvořili její přípravný výbor. J. Ortman naopak vyzval členy poslaneckého klubu LB, aby zůstali v sále. K sedmi desítkám odcházejících delegátů se nicméně připojil poslanec Sněmovny V. Řezáč. V závěru sjezdu napočítali reformátoři 85 jmen delegátů hlásících se k nově zakládané straně. V jejím přípravném výboru jsou např. vedle Mečla a Řezáče Z. Masopust, H. Entlerová a poněkud překvapivě i J. Svoboda, který se po pátečním oznámení sice skutečně sjezdu KSČM nezúčastnil, avšak své rozhodnutí odejít z politiky poté zřejmě přehodnotil.
Jak uvedl J. Mečl na improvizovaně tiskové konferenci, nová strana vzniká na základě spojení s Indruchovou Demokratickou levicí.
„Chceme být nekomunistickou, levicovou, demokratickou stranou,“ prohlásil Mečl. Na otázku RP, zda její členové vystoupí z KSČM, uvedl, že postup musí každý zvážit sám. Na základě změny stanov KSČM však dvojí členství nebude možné. Podle Mečla nová strana nechce mít ve svém čele profesionální politiky, ale lidi, kteří mají autoritu nikoli díky politice, nýbrž díky své profesi. SDL přitom hodlá být subjektem Levého bloku.
Jak uvádějí její představitelé, měla by proto na ni přejít poměrná část majetku KSČM. Při vytvoření přípravného výboru dali dohromady jeho členové několik tisíc korun. Podle Urbana dnes může teoreticky představovat budoucí SDL několik desítek tisíc členů, neboť za každým z 85 delegátů sjezdu stojí podle jeho slov tisíc členů v okrese. Přestože J. Ortman na otázku RP vyloučil štěpení poslaneckého klubu, už v průběhu sjezdu někteří jeho členové nevyloučili svůj eventuální přechod k SDL.
Rudé právo, 28. 6. 1993