Řídil-li sobotní zasedání ÚV KSČM v jeho dopolední části J. Svoboda a odpoledne předseda Pražské rady F. Hoffman, a jestliže při hlasování o předsedech jednotlivých komisí pro přípravu III. sjezdu byl výraznou většinou hlasů zvolen do čela komise, která má připravit zprávu o činnosti ÚV mezi dvěma sjezdy, předseda KSČM, a jestliže jemu a J. Mečlovi nebyla plénem položena otázka důvěry, tak je s podivem, jaký to asi nastal obrat ve vztazích mezi jistou částí ÚV a oběma jmenovanými? Spíše latentní svár dál dřímá pod povrchem...
Nicméně zasedání proběhlo ve znamení »klidu zbraní«. Vypadalo to jako by se někteří členové ÚV probudili ze zlého snu s vědomím, že kdyby měli dát na pana Freuda, tak 26. června na III. sjezdu by se KSČM rozletěla nejméně na dvě části. Ostatně i razantní nynější odpůrce a někdejší přítel Svobodův M. Ransdorf volal po klidu a míru a místopředseda M. Grebeníček moudře udělal, že dal průchod vyšším zájmům strany a předestřel auditoriu, jak jít na komunální politiku. Konečně, co jiného rozhodne o počtu volebních hlasů než konkrétní práce pro ty, kteří trpí antisociální politikou vládní koalice?
Bylo příjemné a nadějné slyšet potlesk, jaký sklidili mj. poslanci Soural a Ortman, a to »pouze« za to, že mluvili k věci, podnětně, aniž problémy personifikovali, ale z hlediska nikoliv šesti týdnů zbývajících do sjezdu, ale z horizontu oněch »Masopustových« 320 týdnů, které zbývají do třetího tisíciletí. On i jiní hovořili o tom, že teď a napříště je třeba podřídit všechno tomu, aby se politická síla nazývající se dnes KSČM pevně usadila i po roce 2000 mezi vlivnými levicovými subjekty této země.
Soudím však, že racionality v jednání 3. pléna UV mohlo být víc, kdyby nezabraly tolik času procedurální otázky. Nadto bylo slyšet spíše hlas členů OV než těch, kteří je obdařili mandátem, ačkoliv se ozvali dva tři, kteří tlumočili to, co si myslí o přípravě sjezdu členská základna. Konečně J. Ortman ne náhodou řekl, že hlavní příčina krize není vně, ale uvnitř strany. Řekl bych, že překonávání této krize může pokračovat i tím, že řadoví členové nedopustí, aby se III. sjezd stal kolbištěm osobních a skupinových střetů těch či oněch. Tím spíše by měli velmi, velmi pečlivé vážit, komu svěří mandát, aby je na sjezdu zastupoval. Předtím však záleží nemálo na tom, koho si postaví jmenovitě do čela okresních výborů.
Personální změny jsou nezbytné, jak se říká, dole i nahoře. Někteří zklamali, jiní na své funkce nestačí, takže do OV a ÚV by měli přijít lidé nejen s koncepčním myšlením a výhledem na léta kupředu, ale také s přirozenou autoritou pro své politické a odborné vědomosti, přijatelní pro širokou veřejnost. Může být zajímavé, jak na to zareagují právě začínající okresní konference KSČM.
Včetně všeobecného požadavku na nezbytné změny stanov, ať už z hlediska existence a postavení platforem, anebo se zřetelem na funkčnost a akceschopnost všech orgánů a organizací strany. Zatím to vypadalo tak, jako by mezi jednotlivými články řetězu nějaké chyběly, jako by se to či ono usnesení týkalo jen některých. Možná i proto na sobotním zasedání Program aktivní sociální sebeobrany (PASS) stál někde v ústraní. Nepadlo o něm pomalu ani slovo. A čím se chce KSČM před voliči vykázat?
Usnesením? Anebo je chybou, že tento program nebyl uveden oficiálně na programu? A otázky mládeže byly uvedeny, a přesto zůstaly jaksi na okraji jednání s rozporuplnými přístupy k této závažně problematice. Přitom je na pováženou, že KSČM dosud výrazněji mladou generaci neoslovila. Sice poslanecký klub LB inicioval v parlamentu mimořádné zasedání k otázkám školství, a není pochyb, že se vezme také za zákon o mládeži, ale stále chybí živý dialog s učňovskou, vysokoškolskou a středoškolskou mládeží, chybí více konkrétních akcí pomoci mladým lidem v jejich svízelném postavení. Otázka může znít: kdo vlastně vystřídá za nějakých deset let ty, kteří už nebudou v produktivním věku?
Třetí zasedání ÚV vyvolávalo více podobných úvah. Mj. také zda tato strana může vůbec přežít, aniž by nenašla spojence a neutvořila s nimi společný blok levicových sil. Tím spíše je chvályhodné, byť se tak děje s určitým zpožděním, že výkonný výbor byl pověřen jménem ÚV KSČM odpovědět na naléhavé otázky, jaké mu klade jeho politický partner - Demokratická levice (DL).
Jan Lipavský
Haló noviny, 18. 5. 1993