Praha (od spolupracovníka) - Odcházím z politiky - prohlásil Jiří Svoboda na své poslední tiskové konferencí v roli předsedy KSČM, která se tentokrát konala v jeho pracovně a novináři zde byli zastoupeni v hojném počtu.
V písemné pozvánce stálo, že o překvapení nebude nouze a Jiří Svoboda to ve svém vystoupení splnil. Sdělil, jak známo, že třebaže je delegátem III. sjezdu KSČM, do Prostějova nepojede a rezignuje jak na funkci předsedy, tak i na samotné členství v KSČM.
Ve svém zdůvodnění zde mj. uvedl: „Měl jsem tu čest být pozván v listopadu 1989 na zakládající schůzi Občanského fóra. Přihlásil jsem se tehdy v plném rozsahu k deklaraci Občanského fóra a myslím, že tato deklarace by měla být základem budoucnosti naší občanské společnosti...“
O KSČM uvedl, že „není schopna se adaptovat na prostředí pluralitní demokracie a bude zapotřebí, aby došlo k rozdělení strany, aby ti, kteří hledají svůj politický profit z politického života v jeho minulosti, vytvořili svou vlastní stranu... V KSČM se prosazují procesy návratu, KSČM znovu získávají představitelé bývalých stranických aparátů...“
Svůj odchod z politiky zdůvodnil slovy: „Nechci v politice setrvávat a stát se profesionálním žvanilem... Nechat se deformovat tím, že v projevech přednáším, co si žádají sály, kde čeká publikum, kterému budu tu slibovat bezplatné školství, tu bezplatné zdravotnictví, tu stoprocentní zaměstnanost...“
Uvedl také, že mnozí ve straně ještě vzpomínají na únor 1948 či na výročí Velké říjnové revoluce, třebaže většině z nás je jasné, že šlo o slepé rameno dějin.
Vystoupení Jiřího Svobody bylo nesporně pozoruhodné tím, že zde bez obalu vyjevil své politické krédo a je na čtenářích, kteří mu v uplynulých téměř třech letech na různých shromážděních tleskali, aby sami posoudili, jak se to, co prohlašoval, shoduje s jeho vyznáním a skutečným přesvědčením nekomunisty.
Bohužel nebylo jen to. Zřejmě nejsmutnější na tom všem je skutečnost, jak citelně chybí rytířskost jako podstatná a nepostradatelná součást kultury v politice. Jiří Svoboda nejel do Prostějova, protože si spočítal, že na sjezdu, který i sám inicioval, propadne. A místo uznání své porážky členy strany a své nejbližší spolupracovníky, kteří mají jiný názor než on, častuje urážkami a pomluvami pavlačové úrovně.
Podobně jako na březnové tiskové konferencí, kdy funkcionáře strany a členy ústředního výboru označil za syrečky pod skleněným poklopem, nyní poslance Levého bloku v českém Parlamentu označil za hlupáky. Se stoupenci jiných názorů nepolemizoval na nějakém teoretickém základě nebo faktů, ale zcela výlučně ponižujícími, diskvalifikujícími nařčeními, vyhlašováním nálepek. Jistě zaznamenání si zaslouží i to, že na tiskové konferenci byl přítomen také profesor Josef Mečl, který zde avizoval založení Strany demokratické levice v Prostějově a snahu o zachování názvu KSČM jednoznačně označil za lenost.