Vážené soudružky, vážení soudruzi, vážení příznivci KSČM a LEVÉHO BLOKU.
Obracím se na vás v situaci, která je pro další existenci komunistického hnutí v naší zemi klíčová. III. sjezd KSČM v Prostějově 26. června 1993 ukončil složité období vnitrostranických diskusí. Pozitivní skutečností je to, že diferenciační proces v naší straně neskončil rozštěpením, ale pouze odchodem určitého počtu delegátů do už existujícího subjektu Demokratické levice, vedené Lotarem Indruchem. Komunistická strana Čech a Moravy pokračuje v klidu a s rozvahou ve své činnosti. V dalším období nás čeká dokončení programové a organizační obnovy. Bezpochyby budeme mít teď volnější ruce pro všestrannou pomoc parlamentnímu klubu i zastupitelstvům, pro růst teoretického vědomí ve straně, pro aktivity na poli vědy a kultury, pro pomoc ohroženým sociálním skupinám. Novou podobu dostane i zahraničně politická orientace KSČM. Připravujeme i podněty pro posílení LEVÉHO BLOKU, ve kterém spatřujeme perspektivní politickou formaci s ohromným intelektuálním i organizačním potenciálem.
Přes rozporný průběh vnitrostranické diskuse lze říci, že v Prostějově byla jednoznačně potvrzena orientace přijatá na olomouckém a kladenském sjezdu. Kladenský program se svým zaměřením na systémové změny ve společnosti, na růst samosprávných prvků a participační demokracii ve všech oblastech společenského života se stal základem konsensu ve straně. Na něm se shoduje drtivá většina členů a v programové shodě má akceschopnost strany svůj základ. III. sjezd KSČM odmítl jakékoliv návraty zpět. To mimo jiné doložil svým postojem k exponentům bývalé platformy Za socialismus. Na základě usnesení sjezdu ing. Miroslav Štěpán a doc. Jaromír Obzina už nejsou členy KSČM. Toto rozhodnutí nejvyššího samosprávného orgánu strany je konečné.
Sjezd se kriticky zabýval nejen vývojem po kladenském sjezdu a úlohou jednotlivých proudů. Úpravou Stanov byly zrušeny platformy a členem KSČM nemůže nadále být člen jiné politické strany. U lidí, kteří už byli v minulosti v politické straně, je nutný souhlas příslušné okresní organizace. Delegáti sjezdu se většinou vyjadřovali ve prospěch obsahové, skutečné jednoty, spočívající na akceptování programu a na posílení organizační struktury KSČM. V souvislosti s řešením krize strany i přípravou komunálních voleb výrazně poroste role okresních organizací, kterým bude poskytována větší podpora z centra, než tomu bylo doposud. Naše strana se dívá dopředu, k civilizační alternativě pro konec tohoto a začátek příštího století.
Soudružky a soudruzi,
krize, kterou naše strana zažívala v posledních měsících, není ničím osudovým. Naše hnutí jich překonalo v minulostí více a dnes jde o to, aby tato krize byla podnětem pro skutečnou obnovu, pro hledání nových myšlenek, hodnot a organizačních forem. Pak bude i to, co jsme zažili, přínosem a nemá smysl se vracet k tomu, kdo má jaký podít na otřesu strany. Poslední červnový výzkum veřejného mínění Střediska empirických výzkumů, podle něhož máme dosud nejvyšší procento docílené od listopadu 1989 v podobných průzkumech, ukazuje, že předsjezdové signály, že strana začíná krizi překonávat, se promítly do voličských preferencí.
Věřím, že výstupy strany vůči veřejnosti, které byly po několik měsíců blokovány, přesvědčí, že máme předpoklady pro další posílení vlivu. Během několika týdnů bude předložen obsáhlý program »Česká republika začátkem 21. století« k posouzení ve vrcholných grémiích strany. V dohledně době hodláme seznámit veřejnost i s dalšími našimi přístupy, týkajícími se problematiky stabilizace regionů a podnikové sféry. Budeme prosazovat vytvoření stabilního, racionálního a průhledného prostředí v zájmu zaměstnanců i podnikatelů. Domníváme se, že je čas k zásadní korekci ekonomické reformy tak, aby byly naplněny její původní cíle, tedy růst produktivity práce, exportního výkonu a vytvoření prostoru pro motivaci lidí a využívání jejich kvalifikačního potenciálu. V nejbližších měsících může česká veřejnost očekávat, že odborné zázemí KSČM poskytne parlamentnímu klubu řadu podkladů pro iniciativy jdoucí tímto směrem.
Soudružky a soudruzi,
jednání III. sjezdu bylo věcné. Atmosféru, oproštěnou od emocí a osobních útoků, je nutné přenést i do posjezdového období. V tomto duchu bude orientována příprava 1. pléna ÚV KSČM, které se sejde v sobotu 3. července 1993. Mělo by projednat strategii i jednotlivé kroky po III. sjezdu, zvolit výkonný výbor a vedoucí funkcionáře strany. Pro jeho zdárný průběh bude zapotřebí, aby se ještě před ním okresní organizace dokázaly vyrovnat s důsledky‚ které plynou pro obsazení nejvyšších orgánů strany z úprav Stanov. Jde jednak o realizaci principu poměrného zastoupení, jednak o to, že v současnosti už nemůže být členem KSČM ten, kdo je v jiné straně.
Jsem přesvědčen, že sobotní plénum vytvoří podmínky pro racionální a efektivní práci strany na všech úrovních, pro stabilitu a výkonnost, abychom byli důvěryhodným a uznávaným subjektem politické scény České republiky.
Miroslav Grebeníček
Předseda ÚV KSČM
Haló noviny, 29. 6. 1993