Obě tyto politické strany měly koncem září 1992 podobné vnitrostranické problémy, ale různé problémy společenského charakteru. O vnitrostranických jsme se již nedávno zmiňovali - federální reprezentace bojovaly o svůj další osobní osud. Pro převod českých federálních poslanců do nově plánovaného Senátu nebyla žádná zvláštní vůle. Průběh politického procesu dělení federace určovaly stále více republikové reprezentace. ODS však měla oproti KSČM v tomto aspektu výhodu - jednak si vedení ODS uvedený problém více uvědomovalo, jednak mělo pro část federální reprezentace připraveny funkce ve vznikající státní sféře.
V oblasti vnější politiky byl však rozdíl nebetyčný. ODS pragmaticky uvažovala o praktických otázkách budoucího uspořádání samostatné ČR, zcela nezávislé na Slovensku, zatímco KSČM napřimovala své úsilí do zachování společného státu, popřípadě alespoň do vypsání referenda, které by o dělení federace rozhodlo, a do podmínek budoucí spolupráce obou následnických států.
Z Rudého práva a Prostoru ze dne 29. září 1992 přinášíme dva články, které onen rozdíl ukazují. První zachycuje jednání Václava Klause s přednosty okresních úřadů, druhý popisuje úvahy představitelů Levého bloku.
Milan Neubert, 29. září 2002
Marie Gabrielová
BENEŠOV - Jednou za čtvrt roku se schází Rada asociace přednostů okresních úřadů České republiky, která podle slov jejího nynějšího předsedy Jiřího Vlčka "napomáhá provádění vládní politiky a přenáší do vlády své připomínky". Její zatím poslední třídenní jednání v Institutu místní správy v Benešově navštívil včera český premiér Václav Klaus.
"Nepřišel jsem se zásadním projevem, který by nastínil novou roli přednostů okresních úřadů v našich dějinách, ale chtěl jsem poznat, jakými problémy žijete," řekl. Proto si také nejprve vyslechl část diskuse, jež se týkala především odvolávání starostů (na dotazy odpovídal náměstek ministra vnitra ČR Vladimír Zeman.) Poté ve svém vystoupení V. Klaus zdůraznil. že nyní není čas dramaticky uspěchat územně správní věci. Už proto ne, že otázka dělení majetku federace se podle jeho slov ukázala po včerejším jednání Rady obrany státu velice obtížná. "Nejprve musíme mít ustálenou rovinu velkého státoprávního uspořádání," řekl.
Premiér hovořil i k účelu Rady asociace. Jak uvedl, vláda klade důraz opačným směrem - zvyšuje odpovědnost každého ústavního činitele, a z toho důvodu ruší různé zbytečné rady, komise či vládní výbory, jejichž množství státní správu zneprůhledňovalo. V. Klaus se vyslovil i pro jednotnou státní správu: "Budu vést boj s každým ministrem, který navrhuje parcelaci státní správy." Vystoupil také proti rozbíjení jednoty státních financí zakládáním nepřehledných fondů - silničních, zdravotnických a jiných. "Tím se nám peníze neurodí," dodal. Někteří přednostové byli slovy premiéra zaskočeni, protože očekávali jasně vytyčený směr - jak bývalo dříve zvykem, kterým by měli pokračovat ve své práci.
Náměstek ministra vnitra ČR V. Zeman mezitím novinářům sdělil, že dohady o důvodech odvolávání přednostů jsou neopodstatněné. V kuloárech se totiž mluví o tom, že místa odvolaných mají zasednout členové ODS. Podle V. Zemana je odvoláno zhruba deset lidí, a to na základě stížností starostů obcí nebo pro zneužití postavení. Na dotaz se náměstek vyslovil "z čistě pragmatických důvodů" pro regionální uspořádání oproti zemskému.
Další jednání Rady asociace se má kromě jiného zabývat privatizací zdravotnictví, závažné připomínky mají starostové k pozemkovým úřadům i k Pozemkovému fondu. Rada asociace má pouze právo dávat své připomínky, ale její pracovní schůzky se zúčastní i někteří ministři nebo jejich náměstci, dnes ji navštíví ministr zemědělství ČR Josef Lux, poté náměstci ministra zdravotnictví i financí, ve středu pak ministr vnitra Jan Ruml.
PRAHA (gö) - Před přijetím zákona o zániku federace je podle Levého bloku nezbytné iniciovat a přijmout v rámci národních rad zákon, který by stanovil formu budoucí spolupráce a soužití obou republik.
"Domnívám se, že by tomu tak mělo být nad úrovní maastrichtských dohod," prohlásil v pondělí před novináři předseda KSČM J. Svoboda. "Máme-li se vyjádřit kladně k návrhu zákona o zániku federace, je zapotřebí novely zákona o referendu," řekl a dodal, že ta buď musí být začleněna do návrhu zákona o zániku federace, anebo přijata předem. Za nezbytné považuje LB přijetí zákona o způsobu majetkoprávního vyrovnání po případném rozpadu. Odmítl nedávné vyjádření místopředsedy české vlády Kalvody (ODA), že česká vláda nebude moci nadále respektovat působnost federace a bude muset přijmout normy a nařízení, která jsou s ní v rozporu. Podle Svobody by to mohlo vést k dalším neústavním krokům i v jiných oblastech.
Zcela nepřijatelný je pro LB vládní návrh zákona o hromadných sdělovacích prostředcích. Na dotaz RP předseda KSČM sdělil, že se brzy sejde poslanecký klub LB ve FS s předsedou FS Kováčem a s federálním premiérem Stráským. Podle Z. Masopusta, poslance FS za LB, referendum v případě zániku federace není "jedině možný manévr", ale může mít podobu transformace do jiné formy soužití obou republik.