Dělení federální BISky

Při parcelování federace se ODS a HZDS musely pustit i do Federální bezpečnostní a informační služby. Nebyla to jistě činnost jednoduchá, jak vyplyne z následujících tří článků Rudého práva, které vyšlo 18. září 1992. První dva jsou standardní zprávy, třetí je rozhovor se Zdeňkem Jičínským.

Jakýkoliv komentář je zde zbytečný.

Stráský: Každá republika si své materiály v FBIS hlídá

PRAHA (de) - Podle federálního premiéra J. Stráského „fondy FBIS vzniklé na území ČR nebo týkající se českých subjektů jsou v tomto okamžiku pod kuratelou českých pracovníků“.

Druhá strana podobně kontroluje slovenské dokumenty. Stráský to řekl na čtvrteční tiskové konferenci ODS. Ještě před zahájením další schůze FS, která by měla začít hned po skončení přerušené mimořádné schůze 22. září, se sejde reprezentace ODS a HZDS za účasti obou předsedů, kde by mj. mělo hovořit o dělení armády a o zákonu o způsobu zániku federace.

Premiér J. Stráský uvedl, že principy dělení majetku jsou jasné: jde o princip územní, podle počtu obyvatel 2:1, funkční (použitelný tam, kde by předchozí zásady vedly ke znehodnocení majetku), historický (to, co bylo na území jedné i druhé republiky v roce 1918 nebude předmětem dělení). Jak později J. Stráský vysvětlil, například umělecké předměty prodané přes hranici obou republik nebude druhá strana nárokovat zpět, zatímco majetek přesunutý v rámci např. reorganizací bude moci republika žádat.

Ústavně právní výbor ČNR:

Nejdřív kompetence, pak českou BIS

PRAHA (go) - Ústavně právní výbor doporučí plénu ČNR, aby návrh zákona o Bezpečnostní a informační službě ČR projednalo až po schválení zákona FS, kterým bodou přeneseny příslušné kompetence v této oblasti z federace na republiky. K tomuto závěru dospěli ve čtvrtek v rozpravě poslanci výboru.

T. Fejfar (ODS), jeden z navrhovatelů zákona, uvedl, že nejde v tomto případě o běžný zákon, ale o bezpečnost ČR a dodal: „Těžko si umíme představit, že by Česká republika zůstala bez ochrany napospas cizím bezpečnostním službám.“ Zdůraznil, že jakékoliv právní vakuum při používání operativní techniky by bylo nebezpečně. Uvedl dále, že nehrozí zneužití této techniky, ale naopak její nepoužití. I. Mašek (ODA) prohlásil: „Na Slovensku si budují vlastní BIS, aniž by čekali na zákon o kompetencích.“ J. Navrátil (LB) mínil, že je příliš široce vymezeno působení BIS, a vyjádřil obavy z možného zneužití zpravodajských prostředků proti nepohodlným osobám a opozičním stranám.

Jako prioritní je v návrhu zákona uváděna zpravodajská činnost soustřeďující se na získávání informací o činnosti cizích zpravodajských služeb, dále pak na informace k organizovanému terorismu a činnosti při získávání informací důležitých pro ochranu významných ekonomických zájmů státu na ochranu úseku ochrany státního tajemství. Poslanci doporučili, aby BIS byla charakterizována jako ozbrojená bezpečnostní a informační služba.

Profesor Zdeněk Jičínský (ČSSD) soudí:

Politické stranictví je nezbytné, šle nesmí škodit

Za největší nebezpečí současné politické scény, dokonce za větší, než jsou spory o formy státoprávního uspořádání uvnitř i vně jednotlivých politických stran, považuje profesor Zdeněk Jičínský (ČSSD) stále výraznější prosazování politického stranictví do řešení těchto sporů.

* V čem toto nebezpečí vidíte?
Politické strany mnohdy svým egoismem, příliš stranickým viděním problémů nerespektují nebo dávají stranou vyšší zájmy. To znamená určité zájmy obecné, které se samozřejmě v parlamentní demokracii nedají prosazovat jinak než na základě fungování mechanismů politických stran. Ty — v úsilí prosadit své stranické zájmy pro své lidi — tyto zájmy odsouvají a dochází k různým politickým škodám, které jsou v řadě případů neodstranitelné.

* Sám ale připouštíte, že v parlamentní demokracii se bez stranictví nelze obejít — a to ani při řešení obecných společenských sporů.
My jsme v počátečním stadiu demokratického vývoje, s nímž jsou spojeny všechny negativní jevy existence politického stranictví. Vím, že bez tohoto politického stranictví parlamentní demokracie není možná. Nechci vyvolávat iluze, že by snad tady mohly přetrvávat delší dobu nějaké amorfní útvary v podobě existence politických hnutí, jako bylo Občanské fórum. Musíme počítat se stereotypy myšlení a chování ze starého režimu, které se projevují v jednání vítězných politických stran. Ty nyní rozhodují a mají za to, že jejich rozhodnutí jsou automaticky skutečností a že parlamentu nezbývá než je bez dalšího přijmout. Přitom to jsou jednání dvou vítězných stran, které zatím záměrně nechaly parlament mimo politickou hru o těchto věcech. Kromě diskuse k vládnímu prohlášení ho nenechaly vůbec jednat. Dva měsíce proběhly, aniž parlament mohl cokoli učinit. Tohle je velmi nebezpečný fenomén nejen pro parlament, ale pro parlamentní demokracii vůbec. Z těchto důvodů jsem považoval za velmi negativní, že právě obě vítězné strany při té první politické dohodě záměrně vynechaly otázku prezidenta republiky.

* Proč to tak podle vás udělaly?
Každá strana k tomu měla jiné důvody. V důsledku těchto stranických zájmů ale obě nerespektovaly právě onen obecnější nebo vyšší zájem, o kterém jsem již mluvil.
V tomto případě — že je v zájmu státu, aby tu byl prezident. Neobsazení této funkce je jedním z momentů destabilizace. Přitom kdyby tyto strany, když už se nedohodly na osobě prezidenta konkrétního, mohly navrhnout prodloužení volebního období stávajícího prezidenta a tento problém. který nám opravdu velmi ztížil fungování naší federální ústavnosti, by nebyl.

* V čem se tedy podle vás negativní vliv politického stranictví projevuje?
Na české politické scéně, přestože třeba ODA, ale i ODS mluvily před volbami o potřebě odborné nestranické moderní státní správy, vidíme nevídané dělení kořisti. Na ministerstvech se všechna náměstkovská místa rozdělují podle stranického klíče. To není dobré znamení. Ministr nepochybně je politický představitel resortu, ústavně odpovědný. Dejme tomu, že by ještě mohl být stranicky obsazován první náměstek. Ale tam, kde lidé odpovídají po odborné úrovni za činnost resortu nebo určité složky, by už se měla místa obsazovat bez ohledu na to, jaká je stranická podoba existující vládní koalice. V tomto směru by státní aparát měl být budován jako odborná služba, kterou stát poskytuje společnosti. Ne jako struktura ovládaná stranickými zájmy.

* Připadáte mi — promiňte — jako idealista. Myslíte si, že vítězná strana si nechá mluvit do obsazování míst, kde může takzvaně tahat za provázky?
Bylo chybou, že se nepřijal zákon o státní službě. který by stanovil určité podmínky i nároky na fungování státní služby. Takovéto dělení kořisti v současné podobě neodpovídá demokraticky utvářenému státu. Byl jsem překvapen, když jsem po volbách 1990 zjistil, že tehdejší vítězná koalice na Slovensku — VPN s KDH — si takto dělí všechny významnější funkce. Tím se stát stává kořistí vítězných stran, a tak to být nemá. To neodpovídá evropské tradici fungování správy a vytváření politické demokracie.

* Kde je ale řečeno, že chceme dodržovat evropskou tradici? Co když se chceme vzhlížet v tradicích jinýeh, třeba zámořských?
Jsme součástí Evropy. Naše kultura je evropského původu, čili měli bychom se inspirovat tím, co je v oné západní Evropě, k níž hledíme jako ke vzoru. Mimoto mě dále zneklidňují určité jevy, které na naší scéně pozoruji a které nejsou v souladu s fungováním parlamentní demokracie bez ohledu na to, jestli všechno je nebo není upraveno právními předpisy. Mám na mysli spojování určitých funkcí, které spolu spojovány být nemají. Jestliže tiskový mluvčí ministerstva vnitra je zároveň novinářem, který zaujímá velmi jednoznačná stranická stanoviska, pak to podle mého soudu není slučitelné. Bez ohledu na to, jestli je výslovně na to právní předpis o statutu státního úředníka. Protože to ohrožuje důvěru lidí v orgán, který má povinnost zajišťovat bezpečnost všech občanů bez ohledu na jejich stranickou příslušnost.

* V tomhle ohledu považuji za pikantnější otázku Stanislava Devátého, který je náměstkem FBIS a dosud současně členem kontrolního orgánu FS pro činnost tajné služby.
Doufám, že z kontrolního orgánu bude rezignovat, protože to opravdu není slučitelné. On je ale i členem předsednictva FS a tyto funkce také nejsou slučitelné. Kritizovali jsme to už v případě bývalého ředitele FBIS Bačinského. Tehdejší předseda FS ho žádal, aby rezignoval z funkce poslance i z funkce člena předsednictva, bohužel se tak nestalo. A vzhledem k tomu, že volební období se chýlilo ke konci, tak už iniciativa v tomto ohledu nebyla dovedena do konce. Podle mého soudu jsou to funkce neslučitelné už z hlediska povahy věci. Jiná je otázka, nakolik Stanislav Devátý před veřejností proslul svým příliš svérázným postojem k právu, které si vykládal po svém. Jestli je vhodnou osobou pro obsazení vedoucí funkce ve FBIS, to teď neposuzuji.

* Minulý parlament způsobil, že neexistuje právní mechanismus, jak tyto lidi nějakým právně relevantním způsobem donutit, aby se vzdali funkci, které nejsou slučitelné. Uvažuje se o zákonu, který by to umožňoval?
V určitém ohledu se něco změní skutečně až tehdy, upřesní-li se právní úprava, která tu chybí. A pak také tehdy, až si i vedení vládních stran uvědomí, že ani v jejich zájmu není taková kumulace funkcí. Že snad nedostatek lidí pro ty či ony úřady v jejích řadách není toho druhu, aby musela takovou kumulaci prosazovat. Časem se to může obrátit proti nim. Zatím se to obrací proti tom, co i oni deklarují. Že si totiž přejí v České republice budovat demokraticky právní stát.

Děkuji za rozhovor.