Dokonáno jest

Hlasování ve Federálním parlamentu ve věci zákona o zániku federace bylo původně plánováno na úterý 24. listopadu 1992. Slovenští poslanci však nemohli dorazit. Špatné povětrnostní podmínky neumožnily odlet jejich letadla. O den později to už však šlo, a tak se ve středu 25. listopadu mohlo hlasovat. Těsnou většinou bylo o zániku federace rozhodnuto. Patřím mezi ty, kteří dodnes dodávají - bohužel.

K připomenutí této události vám mohou posloužit články MF Dnes z 26. listopadu 1992. Povšimněte si otázky budoucí transformace poslanců, hrozby přijetí deklarace ze strany pravicových poslanců a nejednotnosti levicových poslaneckých klubů. Název tohoto článku nebyl zvolen náhodně.

Milan Neubert, 26. listopadu 2002

Poslanci FS řekli: Sbohem, Československo

O přijetí zákona o zániku federace rozhodly kromě vládních stran také hlasy opozičních SDSS a LSU

Praha - Přesně ve 13 hodin 21 minut schválili poslanci Federálního shromáždění zákon, podle něhož uplynutím 31. prosince 1992 zaniká ČSFR a jejími nástupnickými státy se stávají Česká republika a Slovenská republika.

Tento zákon, který nemá od roku 1918 v Československu obdoby, schválili zákonodárci v české části Sněmovny národů minimálně předepsanou většinou 45 hlasů (7 proti, 11 se zdrželo). O jeden hlas více, než je potřebná většina, získal zákon ve slovenské části Sněmovny národů, kde pro něj hlasovalo 46 poslanců (7 proti, 16 se zdrželo). Ve Sněmovně lidu prošel zákon 92 hlasy, přičemž minimálně předepsaná většina činí 90 hlasů (16 proti, 28 se zdrželo).

Přijetí zákona podpořili všichni přítomní poslanci ODS-KDS, KDU-ČSL, HZDS, SNS a bývalí členové SPR-RSČ. Pro návrh této právní normy se nevyslovil nikdo z poslanců KDH, Coexistence, Levého bloku a Sládkových republikánů. V dalších poslaneckých klubech hlasovali pro přijetí zákona dva poslanci ze SDL - Rudolf Tvaroška a Štefan Nižňanský. V pětičlenném klubu slovenských sociálních demokratů zvedli ruku pro zákon Lubor Bystrický, Pavol Delinga a Jozef Klein. V řadách české opozice souhlasilo se zákonem pět poslanců z LSU - Jiří Čejka (Strana zelených), Emil Dufala (Zemědělská strana), Blanka Hyková (ČSS), Zdeněk Rodr (Zemědělská strana) a Jan Veselka (Zemědělská strana) a mezi českými sociálními demokraty podpořili zákon Valtr Komárek a Josef Žanda. Ostatní poslanci ze slovenských a českých opozičních stran pro předlohu nehlasovali.

K těsnému souhlasu s návrhem zákona o zániku ČSFR dospěl včera federální parlament po složitých peripetiích, kdy se měnila situace každým okamžikem. Na svém ranním zasedání dospěl dohodovací výbor ustanovený po prvním neschválení zákona minulý týden ke kompromisu. Většina členů dohodovacího výboru se shodla na novém znění dodatečného článku zákona, podle něhož znění této ústavní normy nabývá účinnosti, pokud bude ústavní zákon schválen v ČR referendem nebo národní radou a totéž by se mělo stát na Slovensku v Národní radě SR.

Dále dohodovací výbor připojil dodatek, že ústavní způsob tohoto schvalování si stanoví národní rady samy. Na půdě dohodovacího výboru podpořili kompromis zástupci ODS-KDS, HZDS, KDU-ČSL, SNS, SDL, LSU a SDSS. Hlasování se zdrželi komunisté a zástupce maďarských stran, proti hlasovali zástupci ČSSD a KDH. Vyslanec Sládkových republikánů se od počátku činnosti výboru nezúčastňoval. Se závěrem dohodovacího výboru předstoupil před sněmovny jeho předseda Víťazoslav Moric (SNS). Práci dohodovacího výboru přirovnal ke kaleidoskopu, kdy se obrazy nepřetržitě střídaly. „Jednou byl obraz jasný, jednou zamlžený,“ prohlásil V. Moric. Již v té době však bylo známo, že krátce před zahájením jednání sněmoven se české vládní strany ODS, KDU-ČSL a KDS rozhodly nepodpořit navržené kompromisní řešení předpokládající ratifikaci zákona o zániku národními radami.

Důvodem odporu českých vládních stran k navrhovanému řešení byla obava, že opozice bude chtít zákon FS ratifikovat třípětinovou většinou, kterou je pro českou koalici obtížné v NR získat. Její obavy potvrdil ve sněmovně poslanec Zdeněk Masopust (LB), jenž označil navrhované řešení za ústavní pouze v případě, že „ratifikace proběhne v národních radách třípětinovou většinou“.

Když po přerušení jednání sněmoven a další schůzce dohodovacího výboru nezměnili zástupci české koalice své stanovisko, neprošel jeho návrh v české části SN FS ani ve Sněmovně lidu. V této době k poslancům dospěly zákulisní informace o tom, že pro případ neschválení zákona o zániku ČSFR má česká koalice připravenu Deklaraci o zániku ČSFR, která by měla být přijata pouze nadpoloviční většinou. V textu deklarace, který měl předložit zástupce KDU-ČSL a jejž se nám podařilo získat, se mimo jiné praví, že Federální shromáždění „vědomo si odpovědnosti za další pokojný vývoj“ se usneslo na tom, že ČSFR zaniká k 31. prosinci a nástupnickými státy se stávají ČR a SR. Oproti zákonu o zániku nepočítala deklarace s transformací federálních poslanců do národních rad.

Těsně před závěrečným hlasováním ve sněmovnách o zákonu o zániku ČSFR si vyžádal krátkou přestávku klub poslanců slovenské sociální demokracie. Především jejich hlasy pak rozhodly o přijetí zákona ve slovenské Části SN FS. Prakticky ve stejné době, kdy tři federální poslanci SDSS podpořili návrh zákona o zániku federace, prohlásil v Bratislavě místopředseda SDSS Jaroslav Volf: Sociálně demokratická strana Slovenska odmítá spoluzodpovědnost za proces rozdělení ČSFR, který bude mít negativní důsledky na obyvatelstvo.

Přijetí zákona, kterým po třiasedmdesáti letech zaniká Československo, uvítala většina poslanců i hostů na galerii FS bouřlivým potleskem. Ihned poté, co se výsledek hlasování objevil na hlasovací tabuli, si ve sněmovně jako první potřásli rukama předseda ODS a premiér české vlády Václav Klaus a místopředseda HZDS a předseda FS Michal Kováč. V kuloárech pak poslanci SNS roztáhli vlajku Slovenské republiky a zapěli píseň Hej, Slováci.

Jana Bendová, Jiří Leschtina

Jak hlasovali

Takto včera hlasovali poslanci FS o návrhu zákona o zániku ČSFR.

Signál pro zahraničí

Praha, Košice, Bratislava – Přijetím zákona o zániku federace byla podle předsedy vlády ČR Václava Klause (ODS) usnadněna cesta k české státnosti. Václav Klaus, který se v neděli zranil na tenise, přišel včera do jednací síně o berlích a při vstupu do jednací byl uvítán frenetickým potleskem občanů přihlížejících na galerii. Český premiér po ukončení schůze FS označil výsledek úspěšného hlasováním důležitý signál pro zahraničí. „Zahraničí je obvykle zmateno, vidí jugoslávskou krizi a krizi v bývalém Sovětském svazu. Věřím, že dnešní den znamená uklidňující gesto pro celý svět,“ zdůraznil.

Bývalý československý prezident V. Havel považuje přijetí zákona o zániku federace za velmi dobré, protože dává celému procesu rozdělení Československa ústavní rámec a posiluje jeho věrohodnost.

Předseda vlády SR Vladimír Mečiar (HZDS) uvítal přijetí ústavního zákona o zániku ČSFR. Podle jeho slov vždy, když parlament dojde na práh sebezániku, se vzpamatuje a hlasuje rozumně.

Podle předsedy federální vlády Jana Stráského (ODS) je výsledek hlasování signálem, že se ve FS udržela politická kultura. Hlasování dává federální vládě prostor k tomu, aby se jí podařilo do konce roku rozdělit co nejvíce majetku mezi republiky, konstatoval J. Stráský.

Poslanec FS Jiří Schneider (ODS) vyslovil názor, že pokud by zákon nebyl schválen, napětí v zemi by vzrostlo a vývoj v Československu by byl těžko řiditelný. Podle jeho slov umožní schválení zákona o zániku ČSFR, aby se uplatnil ústavní zákon o dělení majetku.

Předseda ČNR Milan Uhde (ODS) prohlásil, že je nutné zvýšit intenzitu práce na české ústavě. Přijetí ústavního zákona o zániku ČSFR podle jeho názoru nikterak nemění legislativní program České národní rady.

Přijetí zákona o zániku ČSFR federálním parlamentem charakterizoval předseda Národní rady SR Ivan Gašparovič jako střízlivé a jediné možné zhodnocení současně situace v ČSFR. Podle jeho vyjádření souhlas FS odstraní určitou komplikaci, která by určitě nastala, zejména pokud by šlo o hodnocení situace ze zahraničí.

Karel Mráček (zvolen za SPR-RSČ a nyní neorganizovaný) sdělil ČTK, že republikánský poslanec Josef Krejsa mu před hlasováním nabízel osobní automobil značky Škoda Favorit, pokud přijetí zákona nepodpoří.

Překročené trosky federace

To co se nepodařilo před osmi dny, povedlo se včera. Federální parlament schválil zákon o zániku ČSFR a poslanci si nad tím úspěchem zatleskali. Až na Moricovy vroucí slovenské národovce zajisté nikoli z radosti, že nad společným státem vyřkli definitivní ortel. Tleskali spíš z pocitu ulehčení, že Československu umožní dohasnout důstojným, pro své svědomí a v neposlední řadě pro svět přijatelným - to znamená ústavním způsobem. Poslanci tím zároveň rozhodli o zániku Federálního shromáždění a tím i svém působení v tomto tělesu, kterážto dobrovolná politická sebevražda pro blaho celku je v dějinách parlamentních demokracií něčím zcela výjimečným.

Poslance ovšem ona oběť nebude příliš bolet, neboť se už vidí zasedat v druhých komorách českého a slovenského parlamentu. Vábná naděje, že přes volební neúspěch přece jen nakonec zasednou v Národní radě SR, zviklala část poslaneckého klubu slovenských sociálních demokratů. Nezaštítěni již Alexandrem Dubčekem a obávajíce se utonutí své nepočetné strany v mimoparlamentní temnotě, nechali se tři poslanci SDSS přesvědčit kolegy z HZDS a SNS a dali své drahocenné hlasy pro schválení zákona.

Pokud jde o tábor české opozice, zákonu pomohla ke schválení především nejednotnost klubu LSU. Pikantní přitom je, že ji přiživil sám předseda unie František Trnka, když jeho kohorta vyloučila minulý čtvrtek z poslaneckého klubu LSU v ČNR ústředního tajemníka československých socialistů Pavla Hirše poté, co si troufl podpořit při hlasování vládní koalici.

Byli to tedy i někteří opoziční poslanci, kteří hlasováním pro zákon o zániku ČSFR pomohli udělat čáru přes rozpočet zejména Levému bloku. Pravil-li z poslanecké tribuny komunista Zdeněk Masopust, že o zániku federace by měly nejlépe třípětinovou většinou rozhodnout národní rady, pak ovšem pouze naznačil směr úvah své strany. Komunističtí poslanci již v kuloárech FS utrousili, že za souhlas se zákonem by Levý blok požadoval místa pro opozici ve všech orgánech ČNR a zejména pak výrazné změny vládního návrhu české ústavy. Chaos, jenž v Litvě, Rumunsku i jinde přivedl k moci postkomunistické režimy, jak je vidět, inspiruje...

Včerejškem jsme tedy překročili trosky československé federace a vstoupili na břeh vlastní státnosti. Na poslancích ČNR a na české vládě od nynějška spočívá plná odpovědnost za to, že samostatná Česká republika vstoupí do života se solidní ústavou, prezidentem, mezinárodněprávními smlouvami, s rozpočtovými a jinými nezbytnými zákony tak, aby počínaje 1. lednem 1993 mohla plnohodnotně fungovat.

Petr Nováček

Chtějí obnovit Československo

Praha - Vznik Česko-Slovenského výboru, který má vytvořit podmínky pro obnovení Československa jako státu založeného na rovnoprávné spolupráci Čechů, Moravanů, Slováků i příslušníků jiných národností, byl včera iniciován v Praze.

V jeho prohlášení se uvádí, že základní příčinou rozbití Československa je neúspěšně probíhající ekonomická reforma a porušování demokratických principů, což vyvolává primitivní nacionalistické reakce v obou republikách. Text prohlášení byl sestaven na přípravné schůzce Česko-Slovenského výboru, které se vedle členů občanské iniciativy Za prosperující Československo zúčastnili poslanec FS Miloš Zeman (ČSSD), americký ekonom českého původu Milan Zelený, předseda poslaneckého klubu Levého bloku v ČNR Jaroslav Ortman, člen výkonného výboru Demokratické strany či bývalý ministr slovenské vlády Vladimír Pavle.

Signály rozkolu v LSU

Praha (sla) - Žádný zástupce Československé strany socialistické na včerejší tiskové konferenci LSU neseděl za předsednickým stolem. Předseda LSU František Trnka a tiskový mluvčí LSU Aleš Vébr tento fakt v odpovědích na otázky novinářů bagatelizovali. Poté se přihlásil mezi novináři sedící poslanec ČNR Alfréd Frommer (ČSS) a poznamenal, že o situaci v LSU svědčí nejen zasedací pořádek, ale i účelové řízení tiskové konference. František Trnka pak popřel, že by žádal odvolání Pavla Hirše ze stranické funkce v ČSS. Současně sdělil, že považuje Pavla Hirše pro jeho osobní a charakterové vlastnosti za neseriózního partnera a svou ochotu s ním spolupracovat omezí jen na skutečně nejnutnější případy.

Mimořádný výkonný výbor ČSS, který zasedal v úterý 24. listopadu v Praze, vyjádřil nesouhlas s vyloučením P. Hirše z klubu LSU v ČNR. Postup klubu je podle výkonného výboru v rozporu s usnesením politického grémia LSU, podle kterého se musí rozhodovat na základě konsensu všech politických subjektů (tři poslanci ČSS nebyli pro vyloučení). Výkonný výbor konstatoval, že ČSS nadále zůstává členem LSU.

Ještě v tomto týdnu by mohlo dojít k rozdělení Liberálně sociální unie na tři samostatné subjekty- Čs. stranu socialistickou, Stranu zelených a Zemědělskou stranu. Podle včerejšího večerního Deníku ČST tuto možnost připustil předseda LSU František Trnka.

Rozpočet České republiky s dluhem do vínku

Praha - Mimořádné zasedání České vlády, jehož jediným tématem bude příprava státního rozpočtu na rok 1993, se pravděpodobně uskuteční tento pátek. Sdělil to včera český premiér Václav Klaus.

V této souvislosti uvedl, že se poprvé objeví nová rozpočtová položka - státní dluh. „Je to bohužel dluh do vínku nového státu,“ řekl Václav Klaus a dodal, že do značné míry tento dluh zúží manévrovací prostor. Jak vyplynulo z Klausových slov, tato položka mj. souvisí se splácením loňského dluhu České republiky a s dědictvím letošního dluhu federace. Výši státního dluhu premiér zatím blíže nespecifikoval, ale označil ji za „nemalou“.

Václav Havel u soudu

České Budějovice (ria). „Nikdy jsem se neléčil v žádné léčebně z alkoholismu. Výrok pana Nováka poškozuje moji osobu a veřejnou pověst. Z toho důvodu jsem podal žalobu,“ řekl včera Václav Havel u krajského soudu v Českých Budějovicích. Žalobu na ochranu osobnosti požadující přiměřené zadostiučinění nemateriální povahy podal Václav Havel na MUDr. Jaroslava Nováka, poslance ČNR za SPR-RSČ v souvislosti s jeho výroky uveřejněnými v Českém deníku 24. 9. 1992. K tomu odpůrce řekl: „V přestávce zasedání ČNR jsem vyslovil svůj názor na otázku redaktora, zda pan Havel je alkoholik nebo narkoman. Za zveřejnění nemohu nést odpovědnost.“