Seznamte se s několika článečky z Metropolitního Telegrafu, který vyšel 25. září 1992.
Dozvíte se, jak se MMF a SB chytaly pomáhat při dělení státu, jak se česká ekonomika odrazila ode dna už v roce 1992, jak ministr mezinárodních vztahů ČR Josef Zieleniec jednal s Izraelem, jak "komunističtí" sociální demokraté chystali personální změny a konečně proč už bylo podle Havla referendum nesmyslné.
Kontrolní otázky pro Vaše samostudium:
Milan Neubert, 25. 9. 2002
Praha - Do nového roku, v jehož začátku se předpokládá rozdělení státu, mohou vstoupit obě republiky podle místopředsedy vlády a ministra financí ČR Ivana Kočárníka buď s měnou společnou, nebo oddělenou při výchozím kursu jedna ku jedné.
"V tomto duchu jsme také informovali představitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), kteří nás však k žádné variantě netlačili. Ministr financí SR Julius Tóth se kloní k názoru, že by bylo lepší začít se dvěma měnami," řekl I. Kočárník po včerejším příletu z USA, kde se zúčastnil ve Washingtonu spolu s dalšími čs. představiteli výročního zasedání obou uvedených mezinárodních finančních institucí. I. Kočárník dále prohlásil, že Československo je opět středem pozornosti finančního světa. Příčinami jsou vysoce kladná hodnocení ekonomické reformy a předpokládané dělení státu. "Z rozdělení nejsou nadšeni, ale berou to jako realitu," uvedl I. Kočárník a dodal, že jak MMF, tak i SB chtějí být nápomocny bezprecedentnímu převodu členství Československa v obou organizacích na oba nástupnické státy. S odvoláním na washingtonská jednání místopředseda české vlády dále informoval, že půjčky na zvýšení devizových rezerv od MMF a tzv. strukturální půjčka by se v případě rozpadu státu dělily podle členských kvót. Ostatní připadnou té republice, na jejímž území se nachází podnik, do něhož byla nebo je půjčka směrována. Podobně to bude i se zárukami. Při rozdělení čs. kvóty na dvě nepřichází podle slov I. Kočárníka v žádném případě v úvahu, že by jejich součet byl vyšší než velikost té současné, což je něco přes 800 miliónů dolarů. Úprava kvót by mohla nastat až po revizi.
Slovenská strana chce kvótu dělit v poměru dvě ku jedné, s tím, že objemy hospodářských ukazatelů za jednotlivé republiky nejsou, na rozdíl od údajů za celý stát, jistými čísly, řekl I. Kočárník.
Praha (vlk, nik) - Plénum ČNR včera projednávalo zprávu o výši rozpočtového hospodaření ČR v prvním pololetí letošního roku.
"Rozpočet ČR dosáhl za osm měsíců tohoto roku přebytku 6 mld. Kčs, zatímco rozpočet federace vykazuje schodek 8 mld. Česká ekonomika vykazuje za toto období uspokojivější výsledky než ekonomika celé ČSFR," uvedl při zdůvodňování zprávy místopředseda vlády ČR a ministr financí Ivan Kočárník (ODS).
Dále řekl, že křivka poklesu se zastavila a míra inflace činila v srpnu 8,4 procenta. To je dobrý předpoklad pro to, aby inflace za celý tento rok dosáhla pouze deseti procent proti předpokládaným dvanácti až patnácti procentům. Míra nezaměstnanosti činila v srpnu 2,7 procenta, to je 139,3 tisíc nezaměstnaných, a od ledna stále klesá.
Celá ČSFR vykazuje přebytek obchodní bilance se zahraničím 1 mld. US dolarů. Bilance ČR za šest měsíců činí 5,1 mld. Kčs přebytku. Reálné příjmy obyvatelstva v ČR se za šest měsíců zvýšily 021,4 procenta.
Pokud jde o reformní výsledky, je ČSFR podle slov I. Kočárníka ve výroční zprávě Mezinárodního měnového fondu a v projevech představitelů Světové banky hodnocena jako nejlepší.
V odpovědích na dotazy poslanců I. Kočárník uvedl, že výše daňových úniků je odhadována asi na 10 mld. ročně. Zadlužení vlády u bankovního sektoru, jehož míra je jedním z ukazatelů vývoje ekonomiky, neexistuje. Naopak vláda ČR má k 31. 8. 1992 v bankách aktivní depozita, tedy vklady ve výši 5,3 mld. Kčs.
Pozastavení platnosti části zákona o bankrotu je podle slov ministra financí ČR obranou proti nekontrolovatelné lavině bankrotů, jež by byla nezvládnutelná díky nedostatkům v tomto zákoně, který vypracovala minulá vláda. Navíc údajně komerční právníci mají zájem na tom, přivádět podniky k bankrotům, protože na tom finančně profitují. Některé zahraniční společnosti by tak mohly levně skupovat zkrachovalé firmy. V některých zemích jsou podle jeho slov v legislativě proti takovým případům zabudovány pojistky.
Plénum ČNR na závěr přijalo usnesení, v němž bere zprávu vlády na vědomí s tím, že ji pověřuje, aby na příští schůzi předložila návrh na změnu rozpočtu pro rok 1992. Na žádost vlády tak bude snížena dotace rozpočtu měst a obcí. Tím by státní rozpočet získal dalších 7 mld. Kčs. Obce a města by finanční prostředky měly získat podílem na daních.
Praha - Záměry české zahraniční politiky osvětlil včera v Praze ministr mezinárodních vztahů ČR Josef Zieleniec velvyslanci Izraele v ČSFR Yoelu Sherovi. J. Zieleniec v rozhovoru potvrdil, že Česká republika má zájem na korektním a nekonfliktním rozpadu společného státu, kterého nicméně lituje.
Izraelský diplomat se také.zajímal o otázku následnictví.a způsoby budoucí spolupráce mezi samostatnou Českou republikou a Slovenskou republikou. Sdělil, že z ČSFR se loni přihlásilo nejvíce zájemců o stipendijní pobyty v Izraeli.
Jak dále sdělila mluvčí MMV ČR Lucie Pilipová, Izrael má podle Yoela Shera velký zájem i o spolupráci v průmyslu a obchodu. Izraelské velvyslanectví v Praze bude v příštích měsících organizovat návštěvu zástupců 50 špičkových izraelských firem v Brně, kde se setkají s českými podnikateli.
Na tiskové besedě ČSSD oznámil její předseda Jiří Horák, že na únorovém sjezdu nebude kandidovat na nejvyšší místo v partajní hierarchii Lidového domu. Svým rozhodnutím zřejmě otřásl posledními jistotami staré generace sociálních demokratů, kteří setrvali v Lidovém domě čistě ze sentimentu.
J. Horák, který se na nedávném kongresu Socialistické internacionály prezentoval delegací sestavenou z nekomunistů, uznal svou slabší pozici proti všem rivalizujícím reformně komunistickým křídlům Lidového domu.
Nelitujme: na tomto stavu ČSSD má J. Horák snad největší vinu nebo alespoň je tím viditelným viníkem. Spojování se s reformními komunisty bylo jeho cílevědomou strategií. Ani se mi nechce věřit, že by posl. Horák jen tak opouštěl vlastní loď (která od začátku plula pod onou panamskou vlajkou). Možná, že to bude další jeho kulišárna.
Lidé, kterými se systematicky posiloval, byli "rodilými" sociálními demokraty. Poslanci Komárek a Jičínský chtějí otevřeně spolupracovat s komunisty. V kuloárech pracuje nenápadný P. Kučera, na náměstích prospává dobu P. Dostál. Na post předsedy ČSSD mají v současností nejblíže M. Zeman a L Fišera - jeden elitářský opozičník, druhý nerozhodný. V pozadí se zatím drží exministr Miller, který v tandemu s M. Zemanem sestaví, zřejmě již pátý, politický program ČSSD.
Taková je poloha nově příchozích. Poslanecká frakce ČSSD v ČNR mezitím jedná se slovenskými reformními komunisty (SDĽ), ačkoli to nevyžadují ani arcana imperii. Ve FS se poslanci ČSSD postavili za uchování poslanecké imunity pro M. Sládka, když byl citován pro crimen laesae maiestatis, kterého se měl dopustit ještě jako osoba soukromá.
Místopředseda ČSSD J. Kuča v nedávném rozhovoru pro Rudé právo (ostatně; pro koho jiného) vyjádřil staronové přání i přesvědčení o sloučení sociálně demokratických "proudů" a ty polarizoval mezi ČSSD a ASD. Řekl bych, že teprve únorový sjezd strany Lidového domu ukáže, zda ČSSD vůbec setrvá v takové části politického spektra. aby mohla být ještě považována za programový proti pó[ASD.
Obávám se, že J. Kuča a jeho přátelé, kteří se kdysi nechtěli ani při hlasování vyjádřit proti vyloučení R. Battěka z ČSSD, tím protipólem už nebudou.
Josef Landergott
Praha - Bývalý československý prezident V. Havel se domnívá, že státoprávní plebiscit v Česko-slovensku nemá v současné době již žádný smysl. "Referendum by bývalo mělo smysl před rokem, kdy jsem o ně tak vehementně bojoval. Dnes se mi zdá být na referendum pozdě."
HZDS podle V. Havla nepřipustí na Slovensku jiné referendum než ratifikační, "které jen stvrdí to, co slovenská politická reprezentace už učinila". A Češi by buď řekli, že chtějí zachovat společný stát, který zachován stejně být nemůže, protože si ho demokraticky zvolená slovenská reprezentace nepřeje, anebo by řekli, že chtějí rozdělení, k němuž tak jako tak dojde. Volili by tedy mezi nesplnitelným snem a neodvratnou skutečností, uvedl Václav Havel.