Gabčíkovo a federální vláda

V sobotu 24. října 1992 byla uzavíráním hráze zahájena poslední fáze výstavby varianty C vodního díla Gabčíkovo, v pondělí 26. října se rozběhla dokonce jedna z turbín a dodávala do sítě výkon 40 MW (možná bez vědomí slovenské vlády).

Bylo by vše nakonec v pořádku, pokud by však neexistoval mezinárodní problém. Na žádost Maďarska totiž Evropské společenství požádalo ČSFR nepodnikat nic, než začne zasedat komise zástupců ES, ČSFR a Maďarska. Federální vláda však v středu před tím rozhodla o dokončení hráze do 2. listopadu, ve čtvrtek předalo Maďarsko Československu ústní nótu, na kterou žádalo odpověď do úterního rána. V pondělí 26. října večer tedy federální vláda mimořádně zasedla a problém řešila.

Jak, to se dozvíte z novin ze dne 29. října. Zprávu z Rudého práva najdete vpravo, z Haló novin vlevo.

Milan Neubert, 31. října 2002

PS: Vedle mimořádného projednávání problematiky Gabčíkovo provedla federální vláda ještě něco. Schválně si zkuste tipnout:

  1. zabývala se otázkou možnosti ratifikačního referenda
  2. schválila návrh zákona o zániku federace
  3. seznámila se s Memorandem vlády ČR a vlády SR o spolupráci po 1. 1. 1993

J. Stráský uvažuje o demisi svého kabinetu v 16.00 hod.

Gabčíkovo: na mrtvém bodě

PRAHA (vlastní zpráva) — Federální vláda na svém mimořádném zasedání v noci z pondělí na úterý ukázala, že ve stávající složité situaci není schopna řešit krizové okamžiky. „V otázkách, kde se střetávají zájmy obou dvou republik, tato vláda není schopna nic rozhodnout,“ prohlásil před novináři její předseda J. Stráský (ODS). Jeho slova potvrzuje trvající krizový stav kolem vodního díla Gabčíkovo.

Jediným výsledkem 6,5 hodinového jednání o Gabčíkovu je stanovisko, nikoli konkrétní odpověď na otázky, které kladla maďarská vláda ve své nótě. Vysvětluje se v něm skutečnost, že vláda ČSFR nedospěla k žádnému závěru. Postupně pouze tvořila návrh svého usnesení, a jak se vyjádřil J. Stráský — dohodla se na tom, že nebylo dodrženo její usnesení z 21.10. Tedy — nepřehrazovat Dunaj do 2.11., tj. do dne, kdyby měla ke konkrétnímu závěru dojít třístranná komise expertů. Dohodla se mj. i na výzvě adresované maďarské a slovenské vládě, že vzhledem ke stavu státoprávní situace, jaká u nás je, nepovažuje vláda ČSFR za vhodné vyjednávat nové smluvní podmínky s maďarskou vládou, ale doporučuje, aby případné úpravy smlouvy byly projednány mezi těmito dvěma vládami,“ sdělil J. Stráský.

Pokud jde o zastavení prací na vodním díle, dopadlo hlasování ve federální vládě 5:5. Na dotaz — co bude dál? — federální premiér sdělil: „Jedině, že vláda podá nebo nepodá demisi. Jinak nemohu odpovědět. Neboť ve stavu pět ku pěti vlastně nemůžeme v této věci o ničem rozhodnout!“ Později přidal, že uvažovat o demisi by mohl případně po skončení summitu v Londýně.

Ministr zahraničních věcí ČSFR J. Moravčík (HZDS) zdůraznil, že přerušení prací na přehrazování Dunaje (které je údajně jen provizorní) by mohlo způsobit vážné národohospodářské škody (včetně záplav) ve výši přes jednu miliardu korun. Nemohla by být také obnovena plavba po řece od 3.11., jak se čs. strana zavázala. Premiér Stráský připomněl fakt, že česká část jeho kabinetu zdůrazňuje při snaze řešit tento problém politické hledisko, zatímco slovenská strana hledisko technické. Uvedl i to, že dnes má stanovisko maďarské strany v Evropě více zastánců. Poznamenal, že bude těžké sestavit delegaci pro jednání na mezinárodní úrovni. V případě, že k tomu dojde, měli by ji tvořit zástupci nejen federální, ale i obou národních vlád. Neschopnost vyrovnat se s celým problémem podle jeho názoru velice komplikuje situaci ČSFR v Evropě a může to vyvolat tlak na rozdělení ČSFR, řekl J. Stráský.

Federální vláda na svém mimořádném zasedání schválila návrh ústavního zákona o zániku federace.

Marie Kudrnovská

*

Podle předsedy FS M Kováče (HZDS) není důvod, aby J. Stráský podal demisi. Pokud by ji podal, M. Kováč zastává názor, že by měl být J. Stráský pověřen výkonem funkce premiéra až do zániku federace. „Kdyby to J. Stráský odmítl, což nepředpokládám, měly by být znovu zahájeny politické rozhovory především mezi ODS a HZDS,“ prohlásil.

První místopředseda FS F. Šedivý (ODS) zdůraznil, že J. Stráský hovořil pouze o zvažování možnosti podání demise. Pokud by k tomu přece jen došlo, předsednictvo FS by uvažovalo o tom, zda má vůbec demisi přijmout. F. Šedivý by prosazoval, aby v případě, že by vláda ČSFR demisi podala a předsednictvo FS ji přijalo, nebyla jmenována vláda nová, ale aby tato vláda byla pověřena vykonáváním jejích funkcí. Jmenování vlády nové by podle jeho slov bylo velmi těžké a zřejmě by se to do konce letošního roku nepodařilo.

Stráského kabinet uvažuje o demisi

Federální vláda jednala o Gabčíkovu

Praha - Federální vláda se na své mimořádné noční schůzi z pondělí na úterek neshodla na usnesení ke Gabčíkovu. Při hlasování 5:5 není premiér Stráský (ODS) schopen říct, co bude dál. Vláda ČSFR podle něj pouze může podat či nepodat demisi.

Tuto klíčovou informaci se novináři dověděli na úterní tiskové konferenci po mimořádné schůzi federálního kabinetu. J. Stráský na ní uvedl, že po šestihodinovém jednání nebylo přijato závěrečné usnesení. Pravilo se v něm, že slovenská strana porušila rozhodnutí federálního kabinetu z 21. října, podle něhož mělo dojít k přerušení prací na přehrazování Dunaje do zahájení činnosti třístranné expertní komise, nejpozději do 2. listopadu. Vzhledem k tomu, že poměr hlasování ve federálním kabinetu byl 5:5, vláda nebyla schopna odpovědět maďarské straně na její verbální nótu. Premiér potvrdil, že o pokračování prací na Dunaji nevěděla slovenská ani federální vláda.

Ministr zahraničních věcí ČSFR J. Moravčík (HZDS) obhajoval postup slovenské strany především technickými argumenty. Podle něj bylo nutné pokračovat v přehrazování řeky proto, aby byl splněn závazek obnovit plavbu po Dunaji do l. listopadu. Moravčík uvedl, že poté bude možno převést veškerou vodu zpět do koryta a nezměnit tak vodní poměry na Dunaji.

Federální premiér zdůraznil, že vláda v současném paritním složení není schopna při střetu zájmů obou republik nic rozhodnout. Dodal, že česká strana na rozdíl od slovenské chápe Gabčíkovo jako výsostný politický problém. Přitom spuštění dvou turbín vyrábějících elektrickou energii je podle něj dalším důkazem extenze slovenské strany.

Ministr Moravčík upřesnil, že slovenští členové vlády hlasovali proti usnesení hlavně kvůli vážným hospodářským škodám, které by zastavení prací na Gabčíkovu způsobilo, a to včetně hrozby záplav. Federální vláda na svém mimořádném zasedání schválila návrh zákona o zániku federace.

Podrobnosti k nočnímu zasedání federálního kabinetu sdělil RP místopředseda vlády Miroslav Macek (ODS). Podle jeho slov se situace při jednání o vodním díle Gabčíkovo vyhrotila natolik, že premiér Stráský doporučil kabinetu, aby se rozešel. V diskusi kolem usnesení, které vlastně nebylo přijato, neboť výsledek hlasování byl 5:5, slovenští ministři požadovali změnu té jeho části, která hovoří o okamžitém zastavení veškerých prací na přehrazování Dunaje. K tomuto bodu byl na jejich návrh dopracován dovětek požadující odstranění bezpečnostních rizik plynoucích z rozestavěné akce a požadavek na vytvoření podmínek pro další jednání komise ES. Poté si — podle sdělení M. Macka — vyžádala slovenská strana zhruba dvacet minut přestávky, aby se mohla poradit. Výsledkem se stala nová formulace zmíněného bodu usnesení, kterou premiér Stráský nazval stanoviskem stavebního ateliéru. Formulace totiž zněla: Stav prací na přehrazení Dunaje technicky znemožňuje jejich zastavení. Práce na přehrazení je nezbytné ukončit tak, aby 3. 11. 1992 byla obnovena plavba na Dunaji v derivačním kanálu a celý průtok vody se vracel v místě přehrazení do původního koryta Dunaje.
(kp, ada)

*

Londýn - Za nadsázku označil včera v Londýně český premiér Václav Klaus úterní výrok J. Stráského, že federální vláda bude zvažovat, zda v souvislosti s rozpory ohledně vodního díla Gabčíkovo nepodá demisi. „Myslím, že potřebujeme, aby tato vláda přežila do konce federace, do 31. prosince. Bylo by proto zbytečné tuto vládu destabilizovat,“ řekl Klaus zpravodaji ČSTK. Odmítl úvahy, podle nichž měl londýnský summit rozhodnout o podání či nepodáni demise. „Nic takového nebylo v sázce a bylo zbytečně tuto otázku takto vyhrocovat,“ prohlásil český premiér. ‚Jestli to někdo u nás doma udělal, tak myslím, že to bylo naprosto chybné,“ dodal.

Federální ministr zahraničí J. Moravčík k možnosti demise vlády řekl, že by to bylo velmi důležité politické rozhodnutí, které musí posoudit především hlavní politické strany. „Musejí posoudit i rizika, která z toho vzniknou, a úkoly, které máme splnit,“ řekl ministr Moravčík.