V úterý v rozhovoru pro britské novináře uvedl Václav Havel, stále nejpopulárnější muž Čs. politické scény, že i po případném znovuzvolení raději podá demisi, než aby schválil nějakého budoucího ministra, který je pro něj nepřijatelný. Přidal k tomu, že jestliže nějaký politik vznese požadavky výměnou za to, že bude podporovat jeho kandidaturu, nikdy na to nepřístoupí.
Voliči tak mohou jen hádat, kdo že to blíže nejmenovaný chce vydírat pana prezidenta. Jestli to nějak nesouvisí s jeho někdejší registrací jako kandidáta tajné spolupráce nebo naopak s tím, že svým opovržením estébáckými anály vzal vítr z plachet těm, pro které jsou vskutku písmem svatým. Leadři politických stran zase při úvaze, jaké vyděrače měl prezident na mysli, vylučovací metodou mohou dojít na Slovensko, k předpokládanému vítězi voleb v SR...
Dalším překvapivým krokem nadstranického prezidenta Václava Havla je jeho jasný návod v dopise generálnímu prokurátorovi ČSFR. Napsal mu, zda by nebylo vhodné v cause LSU použít ustanovení zákona o prokuratuře k podání prokurátorského protestu proti rozhodnutí MV ČR o registrací LSU jako hnutí (RP 27. 5.). Prezident tedy radí nezávislé prokuratuře, deset dnů před volbami varuje potenciální ministry... Tím se znovu přiklání k pojetí své funkce ve smyslu deus ex machina, tedy spásonosného zásahu vyšší moci. I když před několika dny ujistil členy předsednictva FS, že nedorozumění mezi ním a parlamentem jsou překonána, zdá se, že myšlenku posílit prezidentské pravomoci, kterou poslanci zamítli, Václav Havel jen tak neopustí.