PRAHA 15. února (ČTK) - Miliony lidí v sobotu po celém světě protestovaly proti chystané americké válce proti Iráku - od Londýna přes Řím po Canberru odpůrci války odsuzovali politiku amerického prezidenta George Bushe. Podle agentury Reuters šlo o největší protiválečný protest od dob vietnamské války v 60. a 70. letech.
"Tato válka je jen o ropě. George Bushe lidská práva nikdy nezajímala," řekl novinářům londýnský starosta Ken Livingstone při mírovém shromáždění, jehož se zúčastnilo přinejmenším půl milionu lidí.
Největší protest se však zřejmě odehrál v Římě, do jehož ulic vyšlo aspoň milión lidí a podle organizátorů dokonce tři milióny. Pohled z vrtulníku ukázal, že had účastníků se táhne ulicemi v délce deseti kilometrů.
Lidé jsou zde proto, že protestují proti americké myšlence preventivní války, která by mohla stanovit velmi nebezpečný precedens, řekl jeden z odpůrců italského premiéra Silvia Berlusconiho, filmový režisér Nanni Moretti. Římský starosta Walter Veltroni označil protest za vítězství pro město.
Naprosto přeplněná ulice Piccadilly, protiválečné plakáty pod Big Benem, tisíce mladých, starých, žen a mužů na nábřeží Temže. Takový obrázek ještě hodinu před oficiálním začátkem protiválečné demonstrace v Londýně byl jasným důkazem, že hnutí proti válce nabírá na síle.
Organizátoři nakonec oznámili milión účastníků, i když policie hovoří asi o polovině. Demonstranti přijeli do hlavního města z celé země. Naproti tomu premiér Tony Blair, který jako Berlusconi patří v otázce Iráku k pevným Bushovým spojencům, odjel do skotského Glasgow na předem plánovanou jarní konferenci vládní Labouristické strany. I tam ho čekalo 50.000 protestujících.
Davy přilákal protest i v zemích, jejichž vlády jsou naopak důrazně proti válce, tedy ve Francii, Německu a Belgii. Za slunečného, ale chladného počasí přišlo v Paříži protestovat podle organizátorů až 200.000 lidí. Tradičně střízlivější odhad policie hovoří o 100.000 účastnících.
V čele průvodu nesli demonstranti velký transparent s nápisem "Ne válce v Iráku. Spravedlnost, mír a demokracii pro Blízký Východ i svět". Za ním kráčela řada amerických pacifistů a veteránů války v Perském zálivu. Demonstrace se uskutečnily i v dalších francouzských městech. Na 10.000 lidí přišlo proti válce protestovat v Toulouse, zhruba 15.000 lidí pochodovalo i v Lyonu.
V Německu se protestních pochodů zúčastnilo přes 600.000 lidí. Až 300.000 lidí se sešlo v Berlíně, tvrdí policie, zatímco organizátoři hovoří o půl milionu účastníků.
V Berlíně demonstranti nesli transparenty s nápisy "Žádný útok na Irák", "Osa zla prochází Pentagonem" nebo "Schröder není Bushův válečník". Protestů se zúčastnili i významní politici, vedle předsedy poslanecké sněmovny Bundestagu, sociálního demokrata Wolfganga Thierseho i dva členové vlády - ministryně zemědělství Renate Kuenastová a ministr životního prostředí Jürgen Trittin, oba členové strany zelených. Ani jeden z nich neuposlechl žádost sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera, aby se členové vlády pokud možno protestů nezúčastnili.
Na Centrálním bulváru v belgickém hlavním městě Bruselu počet demonstrujících předčil očekávání - organizátoři počítali s 20.000 lidí, policie odhaduje množství demonstrujících na dvojnásobek.
Desetitisíce lidí vyjadřovaly nevoli s případnou americkou válkou s Irákem také v Řecku a Španělsku. V Aténách se protestního pochodu zúčastnilo podle organizátorů nejméně 100.000 lidí. Policie přišla se střízlivějším odhadem 35.000 osob, ale přesto to byla na řecké poměry nebývale velká demonstrace.
Evropský den proti válce v Iráku vyhlásilo loni v listopadu Evropské sociální fórum ve Florencii, jehož účastníci tehdy dali najevo, že se nemíní soustředit na summit NATO v Praze, ale na jednotlivé protiválečné demonstrace.
Protiiráckého protestu se dnes při dvou manifestacích v Praze zúčastnilo přes tisíc lidí. Několik stovek lidí dnes pochodovalo ulicemi Bratislavy, kde odpor proti válce v Iráku sjednotil přívržence komunistů, nacionalistů a levicových stran s anarchisty, ekologickými aktivisty i věřícími.
Protesty však překročily i hranice Evropy. K prvním dnes došlo v Austrálii a v asijských zemích. V australské metropoli Canbeře demonstrovalo asi 16.000 lidí, dalších 10.000 v Perthu, 15.000 v Newcastlu a podobný počet v Hobartu. Účastníci asi pětitisícové demonstrace v novozélandském hlavním městě Wellingtonu označovali Bushe, australského premiéra Johna Howarda a britského premiéra Tonyho Blaira za "osu zla".
"Bush - terorista," volalo asi 2000 účastníků demonstrace v jihokorejské metropoli Soulu. V malajsijském hlavním městě Kuala Lumpuru se vzdor policejnímu zákazu jakýchkoli demonstrací shromáždily asi 2000 pacifistů před americkým velvyslanectvím a pak se vydaly k mrakodrapům Petronas, nejvyšším na světě. Demonstrovalo se také v Bangkoku a dalších thajských městech, v Tchaj-peji, Singapuru, Tokiu a dalších metropolích.
Demonstrace proti válce v Iráku se konaly i ve městech východní Evropy. Několik stovek demonstrantů se vydalo na protestní pochod ruským hlavním městem Moskvou od ministerstva zahraničních věcí k budově amerického velvyslanectví. Jeden z transparentů vyzýval naléhavě prezidenta Vladimira Putina, aby byl "tvrdý vůči Americe". "Bushi, nedotýkej se Iráku", "Útokem na Irák útočí Amerika také na Rusko", hlásaly transparenty.
V polské metropoli Varšavě demonstrovalo asi 1500 osob, další manifestace se uskutečnily v Poznani a Gdaňsku. Odmítnutím vojenského útoku na Irák a ostrou kritikou Spojených států se vyznačovala hlavní protiválečná demonstrace v Budapešti, jíž se podle odhadu policie zúčastnilo asi 6000 až 7000 lidí. Menší mírové demonstrace se konaly také v řadě dalších maďarských měst.
Na deset tisíc lidí defilovalo dnes ulicemi chorvatského hlavního města Záhřebu a před americkým velvyslanectvím demonstrovali svůj odpor proti případné invazi do Iráku. V ukrajinském Kyjevě se k protestům připojilo na 2000 lidí, kteří se sešli na centrálním náměstí. Před válkou v Iráku varovali dnes USA také demonstranti v bulharské Sofii, kterých se sešlo v centru města přes dva tisíce. Poprvé od skončení bosenské války před sedmi lety se obyvatelé etnicky rozděleného bosenského Mostaru sjednotili na demonstraci proti válce v Iráku. Desítky Chorvatů se vydaly do muslimské části, aby se připojily k jednotnému protestu.