Deklarace ze Sao Paula

Socialistická internacionála

dokument XXII. sjezdu SI, Sao Paulo, 27. - 29. října 2003

Socialistická internacionála, globální hnutí sociálně demokratických, socialistických a dělnických stran, konající svůj XXII: sjezd v Sao Paulu na pozvání Strany pracujících, vyzývá všechny sociálně a politicky smýšlející lidi a organizace, aby se spojili do celosvětové koalice na podporu nového světového řádu založeného na nových mnohostranných vztazích směřujících k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji, sociální spravedlnosti, respektování lidských práv a rovnost pohlaví.
Intenzivní proces globalizace, dotýkající se trhů, ekonomik, stejně jako techniky, komunikačních technologií a kulturní výměny pro někoho urychlily vytváření bohatství a růst produktivity a obchodu, ale za cenu, která není akceptovatelná: Za cenu rozšiřování propasti mezi bohatými a chudými zeměmi a zároveň mezi bohatými a chudými lidmi jak Severu, tak i Jihu.
Současně je svět svědkem stálé větších nebezpečí, která hrozí míru, vzniku a prohlubování regionálních konfliktů, možného propojování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, oživování náboženského fundamentalismu, jitření nacionalismu, zesilování rasistických a xenofobních postojů a všemožných forem diskriminace.
Současný systém globálního řízení, vytvořený v důsledku II. světové války potřebuje reformu, aby byl schopen se vyrovnat s výzvami 21. století. Neokonzervativci se pokoušejí využít situace k odstranění všech forem globálního řízení, k minimalizování úlohy Organizace spojených národů, podkopávání mnohostranných institucí, podpoře unilateralismu a posvěcení trhu, a k prosazení vůle mocných při rozhodování o budoucnosti lidstva.
Potřebujeme zdokonalit činnost mezinárodního společenství, modernizovat a upevnit mnohostranné instituce k prosazování našich kolektivních zájmů. Socialistická internacionála vytrvale pracuje na mobilizaci všech pokrokových lidí světa k definování a uskutečňování komplexní strategie udržitelného rozvoje a reformy celosvětového systému řízení. Cílem je formovat globalizaci takovým způsobem, aby vytvářela příležitosti pro všechny, zajišťovala, aby světové trhy fungovaly pro každého a vytvářela efektivní systém mnohostranného řízení na vládě práva a vyváženější a spravedlivější architektuře mezinárodních vztahů, včetně reformované a modernizované Organizace spojených národů, jako jeho základního kamene.
Stejně jako po druhé světové válce i novou vizi je třeba založit na vynucování mezinárodního práva, efektivnější regulaci světových trhů a na demokratičtějších, odpovědnějších a efektivnějších globálních institucích schopných formulovat a provádět politiku ve prospěch lidí ve všech částech světa.
Mezinárodní společenství musí být schopno jednat s cílem uchovávat a posilovat mír, podporovat bezpečnost a zajistit respekt základním lidským právům, včetně jejich plného využívání ženami a dívkami, kdekoliv jsou ohrožována nebo cílem útoků. Jakékoliv intervence musí být ovšem založeny na jasných důkazech a kritériích, stejně jako na dodržování mezinárodního práva, které je spojením respektu suverenitě zemí a suverenitě jejich občanů a musí být prováděny v souladu s rozhodnutími Organizace spojených národů.
Internacionála je proto přesvědčena, že reforma OSN nesmí být dále odkládána a že sama se bude i nadále do tohoto procesu plně zapojovat. K dosažení trvalého míru a bezpečnosti je nezbytné, aby Charta OSN byla upravena tak, aby odpovídala současným požadavkům a aby Rada bezpečnosti byla reformována s cílem dosažení její větší reprezentativnosti, demokratičnosti a citlivosti k řešení problémů.
Mír není prostě jen stav, kdy neexistuje válka, je to výsledek mezinárodních vztahů, které jsou správně řízeny a koordinovány vycházejíc z čestnosti, spravedlnosti a oddanosti obecnému blahu.To je obzvláště významné, máme-li na mysli rostoucí nebezpečí terorismu.
Odsouzení terorismu musí být bezpodmínečné. Zde nesmějí být žádné výjimky, žádný důvod, jako chudoba nebo nespravedlnost, kterými dnes trpí mnoho lidí. Nic z toho nesmí omlouvat žádný teroristický útok.
Nicméně, konfrontace se silami terorismu nesmí probíhat za cenu obětování svobody a lidských práv či měření dvojím loktem při podpoře tzv. přátelských diktátorů. Musí být také bráno v úvahu, že spravedlnost, sociální soudržnost a kulturní a náboženská tolerance zůstávají důležitými faktory v posilování míru a stability na lokální, národní i globální úrovni, a že tyto faktory musí být překážkou teroristů v získávání zoufalých lidí pro činnost v teroristických skupinách.
Globální rozštěpení na chudé a bohaté již dosáhlo nesnesitelných proporcí a tlak na přírodní zdroje činí současný model globalizace neudržitelným. Sociální nerovnost se zhoršuje a podkopává stabilitu společnosti ve stále větším počtu zemí. A zatímco velikost světové populace žijící v absolutní chudobě procentuálně klesá, absolutní počet lidí bojujících o přežití v takovéto chudobě nikdy nebyl tak vysoký, neboť téměř 3 miliardy lidí, a z nichž je většina žen, žije v současné době za částku menší než dva dolary na den.
A v té samé době z výhod narůstajícího světového obchodu a přímých zahraničních investic těží převážně Sever. Pro stovky milionů pracujících zůstávají základní pracovní a sociální práva nedostižným snem a jsou výsadou lidí v bohatých zemích. Většina obyvatel světa postrádá jakoukoliv formu sociální ochrany, zatímco nepočetné menšiny v mnoha chudších zemích se těší obrovskému bohatství.
Socialistická internacionála je proto přesvědčena, že stěžejním úkolem našeho světa dnes, je dát rozvojovým zemím možnost, aby dohnaly své zpoždění, ovšem bez ohrožení světové ekologické rovnováhy. To se musí stát základem globálního programu udržitelného rozvoje ve třech rovinách - ekonomické, sociální a ekologické.
Pro Socialistickou internacionálu musí být komplexní a vyvážená strategie udržitelného rozvoje založena na Nové globální dohodě obsahující tyto požadavky:
- rozvojové země zlepší svou integraci do světového hospodářství, vybudují vlastní národní kapacity v institucionální a hospodářské oblasti, v technologii a vzdělávání, povedou boj proti chudobě, zlepší pracovní podmínky jakož i přístup žen na trh práce pro ženy, a dostanou pod kontrolu nejvýraznější ekologické nerovnováhy.
- rozvinuté země otevřou své trhy exportu z rozvojových zemí, podpoří vhodné investice v chudších částech světa napomáhající vyváženějšímu rozvoji, posílí spolupráci s rozvojovými zeměmi a zvýší jim poskytovanou finanční pomoc, a vykročí směrem k udržitelné struktuře spotřeby a výroby takovými způsoby, aby byla zachována sociální soudržnost.

Socialistická internacionála konstatuje, že pozitivní prvky nového globálního programu již částečně existují:

v cílech Rozvojového programu milénia přijatého Valným shromážděním OSN v roce 2000

v Monterreyském konsensu, který začátkem roku 2002 schválil závazky k zlepšení finančních nástrojů sloužících k rozvoji

v Plánu udržitelného rozvoje přijatém Světovým summitem v Johannesburgu v roce 2002

v Rozvojovém kolu jednání o mezinárodním obchodu zahájeném v Dauhá v roce 2001, kde byl přijat závazek, že rozvojovým zemím bude věnována větší pozornost.

Tyto pozitivní prvky je třeba plně podporovat. Nicméně snahy naplnit tyto závazky zatím nevedly k cíli z následujících důvodů:

rozvojové cíle jsou odkládány stranou s argumentací, že přednost musí být dávána bezpečnostním zájmům

úzké sobecké zájmy nadále podkopávají Rozvojové kolo jednání z Dauhá, jak se tomu stalo naposledy v Cancúnu, kde egoismus a snahy o ochranu trhů v rozvinutých zemích, zvláště v zemědělství vedly k neúspěchu jednání

nedostatečný pokrok je dosahován při změnách takzvaného Washingtonského konsensu a rozvojovým zemím není dopřáváno dostatečně silného hlasu v Brettonwoodských institucích, které nejsou sto odpovídajícím způsobem reagovat na rozvojové požadavky nebo řešit finanční krize a hospodářské výpadky.

Socialistická internacionála konstatuje, že překážky k dosažení vyváženějšího světového hospodářství a spravedlivějšího světa jsou spíše politického než technického rázu a proto musí být překonány politickým úsilím. Internacionála se proto přihlašuje k programu udržitelného rozvoje, který zahrnuje deset bodů, které jsou zásadní pro zajištění toho, aby globalizace sloužila každému:

i) Mezinárodní obchod, jako motor růstu a zaměstnanosti, musí zahrnovat neomezovaný přístup na trhy rozvinutého světa pro vývoz z rozvojových zemí, zvláště zemědělských a na práci náročných výrobků, majíce přitom také na zřeteli, že většinu zemědělců tvoří ženy..
ii) Současné rozdělení světa podle přístupu k digitálním technologiím se musí změnit na mezinárodní digitální příležitosti pro všechny, muže i ženy. Znalosti se stávají hlavním zdrojem bohatství, mohou však též být hlavním zdrojem nerovnosti. Rozvojové země proto musí učinit skok do éry digitální ekonomiky a Sever by jim měl pomoci tím, že pro ně uvede do chodu plán, který rozvojové země vtáhne do digitální ekonomiky a který bude zahrnovat partnerství veřejného a soukromého sektoru a napomáhat převodu technologií.
iii) Je třeba usměrnit udržitelný rozvoj na růst a to posílením probíhajících a přijetím nových iniciativ k podpoře ekologicky udržitelného rozvoje v zemědělství, energetice a dopravě a využitím možností zaměstnání, které tak vzniknou..
iv) Přijetí nových přístupů v politice rozvoje, které by v rozvojových zemích spojovaly nové obchodní příležitosti, pobídky pro zahraniční investice, podporu podnikání, tvorbu národních výrobních kapacit a sociálních infrastruktur s rostoucí odpovědností. V rozvojových zemích by měla politika stabilizace umožnit větší rozpočtovou pružnost investic a příliv prostředků zvláště do vzdělávání, zdravotnictví a sociálního rozvoje. Současně musí být zrychleno odepisování dluhů a nárůst rozvojové pomoci, jak o tom rozhodla OSN (0,7% HDP) v souladu s koordinovanou strategií snižování chudoby.
v) Je třeba zavést lepší regulaci finančních systémů, zvýšit jejich odpovědnost a dozoru nad nimi k posílení perspektiv udržitelného růstu a rozvoje.
vi) Je třeba investovat do lidí zvýšením úrovně vzdělanosti, zajištěním vzdělávání pro každého a využití pokročilých výukových systémů, které by garantovaly co nejvzdělanější pracovní sílu. Informační technologie musí hrát klíčovou roli ve zlepšování úrovně vzdělání a vytváření nových pracovních příležitostí.
vii) Je třeba zabezpečovat odpovídající a kvalitu a efektivitu zdravotní péče pro každého se zvláštním zaměřením na ženy a jejich reprodukčních práv, která musí být chráněna před jakýmkoli zastrašováním. V souladu s celosvětovým bojem proti nakažlivým chorobám musí být prioritou zajištění přístupu k životně důležitým a základním léčivům.
viii) Je třeba podporovat zaměstnatelnost, zvyšování kvalifikace a flexibility pracovní síly a to prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, která zahrnuje kroky proti všem formám diskriminace a poskytuje větší pomoc a výchovu chudým pracovníkům při zvyšování jejich kvalifikační úrovně. Potvrdilo se, že klíčovou roli pro lidi usilující o adaptaci na změny sehrává bezpečná síť sociální ochrany. Je třeba přijmout zvláštní strategie pro neformální ekonomiku. Je třeba humanizovat migrační toky politikou integrace a spolupráce mezi hostitelskými zeměmi a zeměmi původu imigrantů.
ix) Se vší vervou je třeba se pustit do boje proti kriminalitě spojené s problematikou drog a praním špinavých peněz, a to posílením mezinárodní spolupráce při nedílné zodpovědnosti, omezováním nabídky a poptávky, zapojováním občanské společnosti do prevence a léčení drogových závislostí a poskytováním technické a obchodní podpory alternativní výrobě v chudých zemích.
x) Je třeba klást větší důraz na zajištění globálních veřejných služeb, zvláště pokud jde o hygienu, zdravotní péči, zajištění péče o děti, vzdělávání, podporu zaměstnávání a ochranu životního prostředí. Princip veřejných služeb nesmí být obětován zbožněnému trhu. Také daňové systémy by měly být přizpůsobeny tak, aby podporovaly zlepšování veřejných služeb. Měla by být vytvořena nová globální daň na financování globálních veřejných statků.

Pro Socialistickou internacionálu představují následující úkoly jasnou zkoušku politické vůle zajistit spravedlivější globální ekonomiku, která by měla zahrnovat též aspekty vztahu mezi muži a ženami.

Odpuštění dluhů nejchudším zemím při dodržení minimálních podmínek dobré správy, které by šlo dále, než neúčinný Program pomoci nejvíce zadluženým zemím (HIPC).

Jednostranné otevření trhů v rozvinutém světě pro dovozy z nejchudších zemí.

Založení Výboru a Fondu proti hladu v rámci systému OSN, jak to navrhl brazilský prezident Lula.

Radikální změna politiky zemědělských podpor v Evropě, Spojených státech amerických a Japonsku, která by ukončila nepřijatelné deformování trhů, což je jednou z principiálních překážek vývoje Jihu.

Zrušení daňových rájů, které představují nejen fiskální nespravedlnost, ale jsou vzhledem k nedostatečným pravidlům, průhlednosti a zodpovědnosti jedním z klíčových faktorů při financování a růstu terorismu, obchodu s drogami, obchodování se ženami a organizovaného zločinu, poskytování útočiště pro nedemokratické režimy a unikání před trestem za jejich zkorumpované jednání.

Podstatný růst veřejné rozvojové pomoci, která je nadále nepřijatelně nízká ve srovnání s dohodnutými cíli. Je potřeba podpořit Světový fond solidarity, který byl nedávno přijat Valným shromážděním OSN.

Trvalým mezinárodním závazkem je odstranění velkého skandálu naší doby - situace v Subsaharské Africe. Tato oblast je nejen hlavní obětí nepříznivých dopadů globalizace, ale zůstává rovněž stranou jejích výhod a je přitom odsouzena k válkám, chudobě, hladu, dluhům a smrti. Iniciativa Nové partnerství pro africký rozvoj (NEPAD), kterou iniciovala řada afrických zemí a která spojuje rozvoj s respektováním demokracie a dobrou správou si zaslouží mnohem silnější podporu, než jaké se jí dosud dostalo.

Rozhodujícími pro perspektivy co nejširšího celosvětově udržitelného rozvoje na všech úrovních - mezinárodní, regionální, národní a místní jsou tyto faktory:

Zlepšení správy cestou prostřednictvím větší průhlednosti, odpovědnosti a vyšší kvality rozhodovacích procesů při formulování a realizaci politiky s větším zapojení žen do těchto procesů. Alespoň jedna třetina politiků by měly být ženy.

Posílení účasti všech zainteresovaných na občanské společnosti.

Rozsáhlejší interakce mezi národními a mezinárodními úrovněmi řízení a správy zejména prostřednictvím procesů regionální integrace.

Pokud jde o reformu řízení na globální úrovni se Socialistická internacionála hluboce angažuje v těchto směrech:

Založení Rady bezpečnosti OSN pro ekonomiku, společnost a životní prostředí - ve skutečnosti Rady pro udržitelný rozvoj, která by koordinovala udržitelný rozvoj v globálním měřítku, prosazovala efektivní opatření ke snižování nerovností a finanční nestability, podporovala ekonomický růst a zvětšování počtu pracovních míst. Tato Rada, svým složením mnohem reprezentativnější než nynější Rada bezpečnosti, by měla mít právo přijímat hlavní rozhodnutí v koordinaci mnohostranných organizací působících ve finanční, ekonomické, sociální a ekologické oblasti. Tato Rada by zasedala na různých úrovních včetně každoročních schůzek hlav států a vlád společně si špičkovými manažery mezinárodních agentur a organizací.

Reforma í Brettonwoodského systému a revize Washingtonského konsensu směrem k zajištění větší demokratické kontroly mezinárodních institucí, lepšímu zastoupení rozvojového světa a zajištění pravidel, která budou brát v úvahu nejen finanční stabilitu a liberalizaci trhů, což by se mělo prosazovat s větší shovívavostí, ale také ekonomické a sociální potřeby domácího obyvatelstva. Nějaká autoritativní světová finanční finanční instituce by měla dostat reálné kontrolní a řídicí pravomoci, které by jí umožnily zaručit průhlednost finančních trhů prosazením účinných pravidel chování.

Posilování mezinárodního ekologického řízení stavějící na existujících institucích, na Programu životního prostředí OSN a na vytvoření Světové organizace životního prostředí (WEO), s cílem podporovat naplňování existujících dohod a smluv jako je Kjótský protokol, připravovat nové podobné dohody, formulovat politické programy a shromažďovat spolehlivé informace o aktuálním stavu životního prostředí ve světě.

Posílení role Mezinárodní organizace práce (ILO) a zvýšení její schopnosti zasahovat.

Vytvoření nové rovnováhy ve způsobu, jakým přistupují mezinárodní instituce k ekonomickým, sociálním a ekologickým otázkám, který bude vyrůstat z demokratičtějších, transparentnějších a vyváženějších procesů. WTO, ILO a nová WEO by měly spolupracovat s cílem zajistit, aby obchodní vztahy byly jak volné, tak spravedlivé, aby byly odmítnuty nové formy protekcionismu, zachovávána kulturní identita a různorodost, posilovány základní normy ochrany práce a aby byla podporována politika udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku.

Socialistická internacionála chápe regionální integraci jako klíčový nástroj k podpoře udržitelného rozvoje, ke spojení sociální soudržnosti s konkurenceschopností, k vytváření lepší architektury mezinárodních vztahů. Jak ukazují zkušenosti Evropské unie, regionální integrace nemůže být omezena pouze na volný obchod. Musí mít svoji politickou, sociální, hospodářskou a ekologickou dimenzi, aby se otevřené vztahy mezi jednotlivými oblastmi světa mohly stát nástrojem lepšího globálního řízení. V této souvislosti Socialistická internacionála plně podporuje integrační snahy v Latinské Americe ve všech již zmíněných dimenzích a chápe je také jako nástroje upevňování demokracie a překonávání konfliktů.
Lidstvo se ocitlo na křižovatce. Současný světový řád označovaný jako unilateralismus, neúcta k lidským právům, sociální nespravedlnost a nerovnoměrný rozvoj dosahují svých mezí. Výstavba nového světového řádu založeném na multilateralismu, demokracii, respektování lidských práv a udržitelném rozvoji je proto nezbytná a stále silněji ji požadují občané všech zemí bez ohledu na pohlaví, ať na Severu či Jihu. Socialistická internacionála se angažuje v této obrovské práci zaměřené k vybudování lepšího světa a vyzývá všechny pokrokové a demokratické ženy a muže, aby se přidali k tomuto úsilí vytvořením skutečně globálního spojenectví.

Sociálně demokratické, socialistické a dělnické hnutí prochází v posledním období nelehkou etapou vývoje v celosvětovém i evropském měřítku a jsme toho svědky i v případě České republiky. Lidstvo se totiž skutečně ocitlo na křižovatce. Současný světový řád označovaný jako unilateralismus, neúcta k lidským právům, sociální nespravedlnost, mezinárodnímu právu a nerovnoměrný rozvoj dosahují svých mezí. Deklarovaný ústup od sociálního státu, který avizoval například premiér Špidla, je proto jen vrcholkem krize některých evropských sociálně demokratických stran či vlád, které vykročily více liberální cestou, než od nich vzhledem k volebním slibům jejich voliči právem očekávali. Odpovědí na tyto "třetí či čtvrté cesty" je a k rozšíření pohledů na tuto problematiku může přispět i překlad Deklarace Kongresu Socialistické internacionály, který se uskutečnil v říjnu loňského roku v Sao Paulu. Česká sociální demokracie je členem Socialistické internacionály...

Překlad: Oldřich Průša, únor 2004
Redakce upravila strukturování textu podle originálu na serveru SocialistInternational.