Obraz člověka u Marxe

Erich Fromm

23.3.1900-18.3.1980, americký filosof a psycholog německého původu. Narozen ve Frankfurtu nad Mohanem. Vystudoval univerzitu v Heidelbergu (1922). Studoval u Sigmunda Freuda, kromě psychologie a psychiatrie se věnoval i sociologii a filozofii. 1929 - 1932 pracoval ve frankfurtském Ústavu sociálních výzkumů - jinak centra známé frankfurtské školy, 1933 po nástupu A. Hitlera emigroval jako Žid do USA, kde působil jako profesor na univerzitách v New Yorku a Michiganu a jako vedoucí oddělení psychoanalýzy na lékařské fakultě Národní univerzity v Mexiku, kde byl v roce 1951 jmenován profesorem.

Významný představitel západního marxismu. Měl velice kladný vztah k české filozofii (viz. jeho vysoké hodnocení Egona Bondyho). Jeho sociální filozofie je jednak pokusem o humanistickou etiku chápanou jako protiklad autoritativní i pouze subjektivní etiky; důraz klade na štěstí jako účast na štěstí jiných. Jeden ze zakladatelů tzv. neopsychoanalýzy, tj. americké školy interpretující psychoanalýzu spíše sociálně než biologicky; zkoumá dopad sociálních vlivů na charakter, aplikuje psychoanalýzu na historické a politické procesy.

Psychoanalýza a terapie je pokusem pomoci pacientovy získat schopnost milovat (Umění milovat). Zabýval se i náboženstvím (Psychoanalýza a náboženství). Filozofickým základem jeho úvah je pojetí svobody (Strach ze svobody) a zejména jeho výklad ontologických kategorií vlastnění a bytí z perspektivy průmyslového světa (Být či mít). Frommova koncepce ústí do striktního odmítnutí soudobého světa přetechnizované a byrokraticky řízené společnosti. Fromm odkazuje k Buddhovi, Marxovi a Freudovi jako jakýmsi prorokům nového člověka, žijícího v modu bytí. Tento člověk musí být zbaven závislosti na vlastnění, ale také se musí osvobodit od myšlení vedoucího k modu vlastnění. Tento člověk by se měl stát svobodnou bytostí. Nový člověk může žít jen v nové společnosti. Proto Fromm požaduje základní strukturní změny ve spol. uspořádání. Nahrazení byrokratické mašinérie humanistickou správou. Vědecký a technický pokrok má sloužit všem skupinám lidí. Je nutná humanizace vzdělání a celého kulturního života. Cílem je nastolení nové Obce bytí, společnosti, která svými principy garantuje člověku možnost realizace existence založené na modu bytí.

Erich Fromm zemřel ve Švýcarsku.

Chronologický přehled všech vydaných českých překladů Frommových děl:

• 1967- Umění milovat, Praha,Orbis (The Art of Loving, 1956) přeložil Jan Vinař
• 1967- Člověk a psychoanalýza, Praha, Svoboda (Man for Himself, An Inquiry into the Psychology of Ethics,1947) přeložily Irena Petřinová a Marta Hubscherová
• 1969- Lidské srdce - jeho nadání k dobru a zlu, Praha, Mladá fronta (The Heart of Man. Its Genius for Good and Evil,1964) přeložil Miroslav Zůna
• 1992- Mít nebo být?, Praha, Naše vojsko (To Have or to Be?,1976) přeložila Vlastislava Žihlová
• 1993- Strach ze svobody, Praha, Naše vojsko (Escape from Freedom, 1941) přeložila Vlastislava Žihlová
• 1993- Budete jako bohové, Praha, nakladatelství Lidové noviny (You Shall Be As Gods, 1966) přeložil Zbyněk Fišer
• 1994- Umění Být, Praha, Naše vojsko (The Art of Being, 1992, zpracoval Rainer Funk) přeložila Vlastislava Žihlová
• 1996- Umění milovat, Praha, nakladatelsví Josefa Šimona (The Art of Loving,1956) přeložil Jan Vinař - dotisk 1999
• 1996- Lidské srdce, Praha, nakladatelsví Josefa Šimona (The Heart of Man. Its Genius for Good and Evil, 1964) přeložil Miroslav Zůna
• 1997- Anatomie lidské destruktivity, Praha, nakladatelství Lidové noviny (The Anatomy of Human Destructivness,1973) přeložil Bedřich Placák - dotisk 1999
• 1997- Člověk a psychoanalýza, Praha, Aurora (Man for Himself, An Inquiry into the Psychology of Ethics,1947) přeložily Irena Petřinová a Marta Hubscherová - dotisk 1999
• 1999- Mýtus, sen a rituál, Praha, Aurora (The Forgotten Language, An Introduction to the Understanding of Dreams, Fairy Tales and Myths, 1951) přeložil Jan Lusk

• 2000- Umění naslouchat, Praha, Aurora (The Art of Listening, 1998) přeložil Jan Lusk

Nepřeložené práce:

• The Dogma Of Christ And Other Essays On Religion, Psychology, And Culture, 1930
• Psychoanalysis And Religion, 1950
• The Sane Society, 1955
• May Man Prevail?, 1961
• Marx’s Concept of Man, 1961
• Beyond The Chains Of Illusion, 1962
• The Revolution Of Hope, 1968
• The Crisis Of Psychoanalysis, 1970

V druhé polovině roku 2004 vyjde v nakladatelství Luboš Marek další kniha Obraz člověka u Marxe (ISBN 80-86263-53-3). Z anglického originálu Marx’s Concept of Man ji přeložil Michael Hauser. Knížku vřele doporučujeme ke koupení a jako upoutávku zveřejňujeme šestou kapitolu a doslov autora překladu.

Z obsahu:

6. Marxovo pojetí socialismu

Obraz Marxe u současného člověka (český pohled)