12. března 1881
... Nazývat „socialismem” všelijaké vměšování státu do svobodné konkurence: ochranná cla, živnostenský řád, tabákový monopol, zestátnění jednotlivých odvětví průmyslu, pruskou státní banku a královskou porcelánku, to je ryze zištná, manchestersko-buržoasní falsifikace. Musíme to kritisovat, a nikoli přijímat jako víru. Budeme-li to slepě přijímat a vybudujeme-li na tom theoretický systém, zhroutí se zároveň se svými předpoklady. Zhroutí se, jakmile se prostě ukáže, že tento domnělý socialismus je na jedné straně feudální reakcí a na druhé straně záminkou k ždímání peněz, a jeho nepřímým cílem je pak učinit co možno nejvíc proletářů závislými na státu úředníků a pensistů a zorganisovat vedle disciplinované vojenské a úřednické armády ještě stejnou armádu dělnickou. Nucené volby pod dozorem vrchnosti, jmenované státem místo továrních dozorců, to by byl pěkný socialismus! Ale k tomu nevyhnutelně dospěješ, uvěříš-li buržoasii v tom, čemu sama nevěří, nýbrž kde pouze předstírá, že věří: že stát je socialismus! ...
Bedřich Engels