1
Práce Mzda, cena a zisk je
zápis přednášky, kterou Marx proslovil anglicky na zasedáních ústřední
rady (později generální rady) Mezinárodního dělnického sdružení 20. a
27. června 1865. Podnětem k této přednášce byly různé názory členů ústřední
rady Mezinárodního dělnického sdružení na to, k čemu slouží odbory a
jaké jsou jejich úkoly. Ve své přednášce rozvinul Marx v základních
rysech teorii hodnoty a cen, nadhodnoty, resp. zisku a mzdy; později vyložil
podrobně tuto teorii v Kapitálu. Závěry, které z toho vyplynuly pro boj dělnické
třídy a které Marx formuloval jako usnesení a generální rada schválila,
patří k nejvýznamnějším dokumentům revoluční odborářské politiky.
Text Marxovy přednášky se zachoval v rukopise. Přednáška vyšla poprvé v
Londýně roku 1898 pod názvem Value, price and profit. Vydala ji Marxova dcera
Eleanor, předmluvu k ní napsal Edvard Aveling. Uved a prvních šest kapitol
neměly v rukopise nadpisy, ty přidal Aveling. Proto jsou v tomto vydání
uvedeny v hranatých závorkách. V českém překladu vyšla poprvé v roce
1923 jako Hodnota, cena a zisk.
2
Prozatímní stanovy Sdružení
(viz Marx -Engels, Spisy, sv. 16, Praha 1965, s. 46—49) obsahovaly rozhodnutí
o svolání kongresu do Bruselu v roce 1865. Marxovi se podařilo přesvědčit
členy ústřední rady o tom, aby se zatím místo kongresu konala předběžná
konference v Londýně, protože podle jeho mínění nebyly místní sekce
Jnternacionály ještě dostatečně pevné a svolání sjezdu by bylo bývalo předčasné.
Londýnská konference se konala od 25. do 29. září 1865.
První kongres Mezinárodního dělnického sdružení, který se konal v září
1866 v Ženevě, se zabýval rovněž podrobně úlohou odborů (viz Marx
-Engels, Spisy, Sv. 16, Praha 1965, s. 221—231).
3 Konvent (francouzské Národní shromáždění) vydal roku 1793 několik zákonů o pevných nejvyšších cenách za obilí, mouku a jiné spotřební zboží. Kromě toho stanovil maximum pro pracovní mzdu.
4 Tím se myslí krymská válka (1853—1856).
5 Obilní zákony, které byly roku 1815 zavedeny v Anglii v zájmu velkostatkářů a které zajišťovaly omezení, resp. zákaz dovozu obilí ze zahraničí, byly zrušeny v roce 1846 na naléhání průmyslové buržoazie, která chtěla levnější pracovní síly.
6 Jde o války Anglie proti revoluční Francii v letech 1793 až 1815.
7 Za autora anonymního spisu An essay on trade and commerce: containing observations on taxes byl pokládán J. Cunningham.
8 Hinduistická sekta lingájatů uctívala boha Šivu, neuznávala kastovnictví a odmítala půsty, oběti a poutě na posvátná místa. Džagannáth bylo božstvo považované někdy za vtělení hinduistického boha Višnua. Kult Džagannátha se vyznačoval nádhernými obřady, ale také krajním náboženským fanatismem — při náboženských oslavách se fanatičtí věřící vrhali pod kola vozu, na němž byl vezen Džagannáthův obraz.
9 Podle chudinských zákonů platících v Anglií od 16. století byla v každé farnosti vybírána chudinská daň, z jejíhož výnosu dostávali podporu obzvláště potřební obyvatelé.
10 V I. díle Kapitálu, v 25. kapitole, poznámka 253, Marx píše: „Jde tu o skutečné kolonie, panenskou půdu, která je osídlována svobodnými přistěhovalci. Spojené státy jsou v ekonomickém smyslu stále ještě kolonií Evropy. Patří sem ostatně takové staré osady, kde zrušení otroctví přivodilo úplný převrat poměrů.“ (Viz Marx, K.: Kapitál. Díl I. Praha 1854, s. 805.)