Zvolil jsem pro své studie obvyklý titul: sociální otázka, třebaže je nevýhodný svou mnohoznačností. Sociální otázka - toť veliký fakt vší té bídy hospodářské a společenské vůbec, bídy hmotné a mravní, kterou všichni a stále máme před očima, ať se díváme na přepych boháčů nebo nouzi proletářů, ať pozorujeme život ve městech nebo na venkově, na ulici nebo v domácnosti... Sociální otázka - to dnes znamená neklid a nespokojenost, touhu a strach, naději a zoufání tisíců a milionů...
Dnes sociální otázka konkrétně a prakticky je otázkou socialismu; v poměrech našich pak socialism je hlavně marxismem. Budeme se tedy zabývat marxismem. Omezuji se však v této prvé studii na vyšetření a výklad základů marxismu, sociologických a filosofických.
Je pochopitelné, že různí odborníci při studiu socialismu pokládají za nejdůležitější každý stanovisko své; právník (na příklad Menger) myslí, že by se problémy socialismu měly formulovat právnicky, národní hospodáři kladou váhu na otázky hospodářské; já budu zkoumat socialism a zvláště marxism sociologicky a filosoficky a myslím, že mám k tomu právo už proto, že právě posuzování národohospodářské převládá tak, jako by socialism opravdu byl otázkou jen hospodářskou. Socialism otázkou jen hospodářskou není a nikdy nebyl. Že by socialism dokonce byl jen otázkou žaludku, otázkou nožů a vidliček - jistě jen pro sociální sklepníky, jichž ovšem v době, kdy bezmála už všecko je "sociální", je dost.
Vynikající socialisté sami socialism po stránce theoretické vždy prohlašovali za úplný a nový názor na svět, po stránce praktické za úsilí o nový řád společenský; národohospodářské názory a zřízení jsou jistě velmi důležité, ale socialismu nevyčerpávají (ani ze stanoviska historického materialismu).
Problémy socialismu jsou povýtce otázkou filosofickou: dnešní socialism svou praxí a svou theorií každého nutí k revizi své filosofie a svého života. Socialismus je dnes crux našeho vědění, vědomí a svědomí.