Nedostatečnost noetického základu marxismu poznávají a pociťují mladší marxisté už dost živě. Tu a tam se uplatňují proti materialismu také pochybnosti metafyzické.
Ve sporu o materialism historický, o kterém ještě promluvím (viz dále 26), formuloval Kautsky proti Baxovi noetický problém v ten smysl, že idea je funkcí mozku. Tento výrok není dost určitý, a proto se jím sám nechci obírat šíře. Ale Bax odpovídá, že je to materialism nemotorný a filosoficky překonaný. Zajisté bych úsudek svůj o materialismu nedovedl formulovat jinak.
Proti Plechanovu se vyslovil Konrad Schmidt1) o nekritickém obnovování noetického materialismu a odmítl tento materialism velmi rozhodně.
Plechanov totiž2) se pokusil, vlastně proti Engelsovi, o rehabilitaci materialismu 18. století.
Stern, socialistický následník Spinozův,3) lituje, že se historický materialism obyčejně spojuje s materialismem, jak říká, přírodně filosofickým.
Stern tento materialism, jak se typicky jeví v soustavě Vogtově a Büchnerově, odsuzuje jako theorii naprosto nedostatečnou a přitom hodně povrchní. Sám si přeje, aby se materialism historický spojoval s monismem (spinozovským).
Na základě těchto a podobných hlasů v diskusi o historickém materialismu napsal jsem v prosinci 1897 svůj článek o krizi nynějšího marxismu, v němž prohlašuji materialism za caput mortuum marxismu a vykládám, že se marxisté materialismu musejí vzdát.4) Na můj článek reaguje Bax a materialism úplně obětuje.5)
Nejnověji prohlásil Bernstein docela zřejmě, že do jisté míry platí též pro theorii socialismu ,zpět ke Kantovi . 6) Bernstein tam cituje článek Konrada Schmidta, jímž prý byl pobídnut. Skutečně Schmidt prvý z německých marxistů vyslovil se pro návrat ke Kantovi a pro zbudování vědecké filosofie, za jejíž vlastní předmět prohlašuje logiku a noetiku, nikoli tedy Engelsovu dialektiku.7) Noetika a Kant! Nepochybuji ani dost málo, že soudným marxistům je Marxův a Engelsův materialism poněkud těsný.
Také Plechanovu, třebaže tak hlučně vystupuje pro materialism a proti Bernsteinovi a Smidtovi na obranu Engelsovu. Bernstein, praví Plechanov, filosofie Engelsovy prý nepochopil: Engels prý se vyslovil proti novokantismu. To je pravda (názor Engelsův o věci byl uveden v 12), ale Engels se vyslovil také proti Holbachovi a proti materialismu 18. století, a Plechanov se ho přece pilně dovolává.8)
Nebudu tuto zajímavou kontroverzi mladších marxistů dále rozebírat; stačí fakt, že i marxisté sami počínají pohlížet na Marxovu a Engelsovu noetiku a metafyziku kritičtěji. Pochopuji, že někteří spisovatelé stylizují tyto své vývody opatrně a bez polemiky proti zakladatelům marxismu; ale tím se nemění nic na věci, že se totiž i mezi marxisty začíná uznávat nedostatek noetiky i metafyziky materialismu.9)
Materialism je skutečně caput mortuum marxismu.
1) Ein neues Buch über die materialistische Geschichtsauffassung. Kritisches und Referirendes. (Sozialistischer Akademiker 1896.)
2) Plechanov: Beiträge zur Geschichte des Materialismus (1896)
3) Der ökonomische und naturphilosophische Materialismus. (Neue Zeit 1896-1897). Srovnej uvedenou populární knihu téhož autora o Spinozově filosofii: Die Philosophie Spinozas.
4) Krize nynějšího marxismu vědecká a filosofická. (Naše doba V, 1897-1898, leden 1898; německy v Zeit [číslo 177-179] a ve zvláštním otisku: Die wissenschaftliche und philosophische Krise innerhalb des gegenwärtigen Marxismus [1898].)
5) Bax: Der Socialismus als Weltanschauung. (Zeit 1898, 7. května.)
6) Das realistische und das ideologische Moment im Sozialismus. (Neue Zeit 1897-1898 II.)
7) V referátě o spise: M. Kronenberg: Kant (1897; v příloze Vorwärtsu 17. října 1897).
8) V Článku Bernstein und der Materialismus
(Neue Zeit 1897-1898 II) Plechanov se snaží dokázat, že Feuerbach tak jako
Diderot byl spinozovec. Slovo "spinozovec" Plechanov patrně sám
nebere v přesném smysle, sice by se na téže stránce a opět proloženým písmem
neopravoval, že materialistická filosofie Feuerbachova, jako Diderotova, byla
jen "druhem spinozismu". Důkaz, že Engels je také spinozovec, protože
je u něho podobný výrok jako u Feuerbacha, je poněkud odvážný; ale zajímavá
je zpráva o Engelsovi: "Engels ostře odsuzoval to, co soudruh Stern velmi
nepřesně nazývá ‚přírodně filosofickým materialismem'. ‚Věříte
tedy,' ptal jsem se, ‚že starý Spinoza měl pravdu: myšlenka a rozprostraněnost
jsou jen dva atributy jedině substance?' ‚Zajisté,' odpověděl Engels,
‚starý Spinoza měl úplně pravdu.'" Přes tento výrok bych nechtěl
prohlásit Engelse za spinozovce; jak vyloženo, máme od Engelse výroky úplně
materialistické, a vůbec je jeho metafysické stanovisko složitější, než
vidí Plechanov. Ostatně mě jen zajímá, jak Plechanov Engelse brání. Rozumím-li
jeho článku dobře, tož vlastně Plechanov dokazuje Sternovi, že Engels (a
co Marx?) spinozovcem již byl. Jak při tom všem má být obhájen -
materialism, těžko pochopit.
Plechanov věnoval této věci ještě článek druhý: Konrad Schmidt gegen K.
Marx und Fr. Engels (Neue Zeit 1898-1899 I). Vývody Plechanova jsou politicky
velmi ostré, ale vědecky bezcenné: jeho jediný argument záleží vlastně v
tom, že chce pro své stanovisko uplatnit domnělý velký rozdíl prvého vydání
Kantovy Kritiky čistého rozumu - jinak je Plechanov, jak jsem řekl, opravdu
radikální, ale problém noetický nemůže být, bohužel, řešen demagogií
sebeprudší.
9) Sem počítám na příklad také Franze Mehringa, praví-li, že Marx do materialismu přejal trvalý obsah idealismu (Geschichte der deutschen Sozialdemokratie I, 223) - jaký to je "materialism"?