Předvídání budoucnosti má v rozličných oborech nestejné stupně přesnosti. Přírodověda se zabývá budoucností země a sluneční soustavy už dlouho; vypočítává se, jak dlouho naše země trvá a ještě potrvá, respective jak dlouho na ní bude moci lidské pokolení existovat. Historie se stává částí historie kosmické. Tyto výpočty mají ovšem pro sociologickou theorii pokroku historického a dokonce pro politiku dosah ještě malý. Přírodověda se však dodělává také předvídání podrobnějšího a člověku prakticky důležitějšího meteorologie už dnes je ve službách zemědělství a plavby; v nejlacinějším kalendáři se dočítáme proroctví, jež se do nedávna pokládala za vědomosti tajné a zasvěcené.
Kalendářů sociálních a politických ještě ovšem nemáme. Ale říká se na příklad, že Leibniz předpověděl francouzskou revoluci; ve skutečnosti pochopil tak, jak i jiní, že stav společenský na počátku XVIII. století je neudržitelný, a očekával obrat. Přesného předvědění neměl. V tom smysle čteme někdy, že Plato svým státem »antecipoval« některá zřízení středověká a podobně.
Když se v novější době obecně ujala idea pokroku (idea ta nebyla před francouzskou revolucí ještě obecně rozšířena), myšlení historické obracelo se k budoucnosti vždy více. Lidé počínali předvídat netoliko všeobecný směr vývoje, ale počítali už také s možnostmi docela speciálními. Přesnější výpočty statistické nutily v rozmanitých oborech k přesnějším odhadům. Příkladů je dost.
V Anglii se na příklad už léta a stále vypočítává, jak dlouho vydrží uhlí. Čteme dost pochmurné historie anglické budoucnosti. Uhelné utopie - ovšem, ale tyto utopie mají vliv velice praktický: lidé přemýšlejí, jak by se uhlí lépe využilo, respective jak by se jim dalo šetřit, jak by bylo lze páru nahradit silami jinými a tak dále.
Ve Francii je už delší dobu všeobecná starost o problém populační. Na základě přesnější statistiky se vypočítává, kolik asi bude obyvatelstva za padesát, za sto let a tak dále; tento vzrůst se srovnává s přibýváním obyvatelstva v Německu a v Rusku - literatura zabývající se budoucností Francie je už nepřehledná, a kolik lze zaznamenat návrhů, jak rozmnožovat plodnost francouzskou! Ve francouzském parlamentě se tento předmět už často velmi obšírně projednával.
V Německu budí statistika populační starosti také, ale jiné - bude pro množící se žaludky dost chleba, a odkud ho vzít? Politika kolonisační jistě není bez souvislosti s těmito starostmi, z ní se rodí plány, kolonisovat Rakousko, zabrat kusy Ruska, nás Slovany potlačit (Lagarde a jiní!) a tak dále.
A v oboru hospodářském! Copak znamená kupecká spekulace a kalkulace? Velcí i malí prorokují tu neustále a na svém předvídání (ovšem také nevědění) budují své podniky.
Jak vidno, sociálního prorokování je více, a je data staršího, než se na první pohled zdá; není také výlučným zaměstnáním socialismu, nýbrž je všeobecné a všude uznáno a praktikováno. Přesná statistika nabývá vlivu i na socialism. Marx prorokoval, že kapitalistická společnost brzy upadne; toto své proroctví zakládal na domnělém poznání, že kapitál se pořád více a více koncentruje, že malé živnosti a menší průmysl mizí a dělnictvo se ničí, takže nastane převrat co nevidět. Marx prorokoval špatně; přesnější hospodářská statistika a historie nás poučují, že středního stavu tak rychle neubývá a že ho v mnohých oborech neubývá vůbec, a že i stav dělnictva je lepší, než si Marx myslel. Theoretické a politické následky těchto poznatků a statistických výpočtů se už dostavily a dostavily se také u marxistů, jak brzy uslyšíme.
Socialisté začínají přesněji počítat a tedy i přesněji prorokovat. Vyšel zajímavý spis Atlanticův o výrobě a spotřebě ve státě sociálním.[1]
Na základě statistickém snaží se autor vypočítat, mohla-li by se v Německu při dnešních technických a hospodářských vědomostech výroba v některých oborech zvýšit a do které míry; autor počítá s Německem jako se státem samostatným, nikoli se sociální republikou světovou a tak dále - jak vidět, přesnější methoda a počítání vede socialisty k novým a ovšem přesnějším názorům o budoucnosti.
[1] Atlanticus: Ein Blick, in den Zukunftsstaat. Produktion und Konsum im Sozialstaat, 1898. Kautsky napsal k tomu spisu předmluvu, která je pro naši otázku zajímavá; tam se mluví o státu budoucností trochu jinak než v spise o Erfurtském programu.