Posavadním rozborem Marxova materialismu historického jsou objasněny jeho základy všeobecné a abstraktní.
Poznali jsme filosofický základ marxismu, materialism a positivism; pochopili jsme, co znamená Marxův historism, jak vyplývá z jeho ultraobjektivistického hlediska jeho ilusionism a jak se proto na konec redukuje celý život společenský a jeho vývoj na třídní boj. Tento zápas tvoří obsah vývoje historického; je politický, ale slouží účelům hospodářským: třídy bojují o emancipaci hospodářskou, poslední a vlastní ženoucí silou vývoje je rozpor třídních zájmů; všecek ostatní obsah historie, dokonce duchový - ideologie - je iluse, »falešné vědomí«.
Bude teď naším úkolem konkrétnějším, poznat ty třídní zájmy a především ovšem poznat hospodářskou podstatu těchto tříd samých. Souhrn poměrů výrobních, slyšíme, tvoří hospodářskou strukturu společnosti, reální podklad pro nadstavbu ideologickou: ohledáme tedy tu hospodářskou strukturu a její vývoj podrobněji.
K tomu konci prostudujeme Marxův hlavní spis, Kapitál. Z obšírného díla vybereme si ovšem jen sociologické základy, nepustíme se do Marxovy ekonomiky celé. Marx sám přece svým Kapitálem, jak nám praví, konec konců chce objasnit ekonomický zákon pohybu moderní společnosti - také nám tu běží jen o tuto všeobecnější dějinně filosofickou část Marxova systému.
Marxův Kapitál, jak hlásá podtitul, je také kritikou politické ekonomie; jednotlivých problémů politické ekonomie budeme se dotýkat jen potud, pokud je toho potřeba k našim výkladům sociologickým.[1]
[1] Literární údaje o Marxově Kapitále viz shora na straně 8 a další; tam je také uveden populární výklad Kapitálu (I. svazku!) od Kautského. Mimo spisy o Marxovi a literaturu národohospodářskou, citovanou vpředu, uvádím ještě tyto novější, speciálně národohospodářské práce, osvětlující celou soustavu Marxovu nebo některé jeho názory: E. Lange: Karl Marx ale volkswirtschaftlicher Theoretiker (Jahrbücher für Nationaloekonomik und Statistik. 1897, III, 14, 4); Jurnitschek: Über die wirkliche Entstehung der Capitalien. Vorarbeiten zur Entkräftung socialistischer Theoreme, 1897. Pro theorii hodnotní: Gerlach: Über die Bedingungen wirtschaftlicher Thätigkeit. Kritische Erörterungen zu den Wertlehren van Marx, Knies, Schäffle und Wieser, 1890; srovnej van Böhm-Bawerk: Kapital und Kapitalzins, I. svazek: Geschichte und Kritik der Kapitalzinstheorien, 1884.
Postavení Marxovo v dějinách ekonomiky: mimo spisy uvedené vpředu: Price: History of English Political Economy since A. Smith, 2. vydání 1896; Bunge: Esquisses de littérature politicoéconomique (traduit du russe), 1898; Eisenhart: Geschichte der Nationaloekonomik, 2. vydání 1891.