V redukci veškeré práce lidské na jednoduchou práci svalovou (fysickou) poznáváme opět Marxův materialistický primitivism.
Tím, že Marx neuznával kvantitativních růzností práce, mohl tím snáze dospět k svému pojmu práce společenské. Marx si totiž představuje veškerou práci společnosti jako celek, a z tohoto celku se pak rozděluje na individuum ona pracovní síla »abstraktně lidská«, »průměrně nutná« nebo »společensky nutná«.
V stejném smyslu mluví Marx o společensky nezbytném čase, o společensky průměrné zručnosti a »intensitě«práce. Podobně rozlišuje kapitál individuální a společenský. Tak čteme také o »nadhodnotě celkové« (»Gesammtmehrwerth«), o společenské hodnotě užitné a podobně.
Statistikové si už dávno určují rozličné průměrné veličiny, a v učebnicích statistiky můžeme najit potřebné poučení o ceně takových kvantitativních průměrů. Snad i bez toho poučení každý pochopí, že takové průměry jsou tím neurčitější, čím jsou obecnější, to jest čím rozsáhlejší obor se pozoruje, respective propočítává, čím méně se specialisuje. Ten Bavorák v anekdotě, zlobící se, že se mu nedostává piva, kolik ho statistický průměr na osobu určuje, docela dobře ukazuje, do které míry se takovým statistickým průměrům smí věřit.
Také Marx pojímá takový průměr jen kvantitativně bez zřetele k rozdílům práce kvalitativním. Proti tomu by se konec konců nedalo mnoho namítat. Avšak Marx nemyslí, jak vidíme už z terminologie, jenom na statistický průměr, nýbrž vidí před sebou jeden veliký celek práce. Pojímaje společnost jako organism a maje vědomí za společenské, pojímá právě také všechny pracující jako jednu velikou bytost. Marx nebyl přese všecek materialism s to, aby se vymanil z Heglova pantheismu, a odsud také jeho anthropomorfický veledělník.[1] Tento Marxův sociologický fetišism jeví se všude v Kapitále. Tak je mu kapitál sám »živoucí obludou«, která začíná pracovat, jako by měla lásku v těle![2] Kapitalistu nazývá »zosobněným kapitálem«[3] a podobně.
Ovšem: s Marxova stanoviska absolutního komunismu a nevážení individua je toto nazírání důsledné. Uslyšíme ještě (v § 94), jak Marx pojmu »společenské« práce používá jako argumentu pro hospodářský komunism.
[1] Zminil jsem se už o Marxově veledělníkovi (Gesammtarbeiter) shora na straně 252.
[2] »...ein beseeltes Ungeheuer, das zu ,arbeiten‘ beginnt, als hätt’ es Lieb’ im Leibe« - podle známé písně z Fausta. (Marx: Das Kapital I, 158.)
[3] Marx: Das Kapital I, 116 a 274; srovnej shora stranu 252.