Řekl jsem sice všecko, co říci mám, v knize samé, přece však tu upozorním na některé věci zvláště.
Běží mně v této studii o to, abych ukázal, že socialism a zejména marxism je pokusem o celou soustavu filosofickou, že marxism není jen otázkou národohospodářskou, třebaže se napořád jen tato jedna jeho stránka přetřásává.
Touto studií tudíž vysvitne, že marxism je pro naši dobu a speciálně pro řešení otázky sociální mnohem důležitější, než se již připouští.
Touto studií, myslím, Marx i Engels získají, přestože jejich methodu a filosofii odmítám. Marx a Engels nutí k diskussi o mnohých problémech, o nichž se posud v literatuře o marxismu ani nejednalo.
Pokud mně bylo možné, stopoval jsem v literatuře marxistické vývoj jednotlivých problémů až po naše dny, zaznamenávaje, co se mi nějak zdálo důležité a charakteristické. Čtenář udělá si obraz o nynější vědecké situaci socialismu, alespoň marxismu.
Kniha vznikla z přednášek universitních. Tím vysvětlen způsob, jak podávám učení Marxova a Engelsova; často podávám totiž, třebaže stručný, výtah z jejich knih a článků; jestliže tím kniha trpí slohově, získá snad věcí. Při nedostatku překladů a při nedostupnosti mnohých prací Marxových a Engelsových zdál se mi tento postup nejbezpečnější.
Měl jsem přitom i jiný cíl na mysli. Pravidlem totiž posuzují se jen hlavní hesla socialistická; jedná se např. o tom, je-li kommunism možný či ne. Ale nikdy se o kommunismu nevykládá celé učení Marxovo. Ve spisech strannických je to pochopitelné; ale mně šlo o to, aby čtenáři poznali Marxe a Engelse celého a skutečného. V každé kapitole vykládá se proto Marxovo (a Engelsovo) učení, aby alespoň jejich hlavní myšlenky byly poznány.
Z důvodů didaktických podávám ke všem hlavním předmětům literaturu, v níž by čtenář našel poučení další; čtenář knihou dostane filosofický úvod do důležitých záhad sociálních, jimiž se socialism a sociologie dnes zabývají.
V Praze 7. prosince 1898
T. G. M.