Zásadní roli při rozpoutání sporu o ekonomickou kalkulaci sehrála lausannská škola, prosazující teorii celkové rovnováhy, a proto se v dalším soustředím právě na ni. Její zakladatel Léon Walras zásadně odmítal přístup charakteristický pro cambridgeskou školu, zkoumající v rámci teorie dílčí rovnováhy interakci nabídky a poptávky na oddělených trzích za předpokladu ceteris paribus. Podle Walrase byla ovšem poptávka po každém zboží závislá nejen na ceně tohoto zboží, ale i na ceně všech ostatních zboží, na ceně všech najímaných výrobních faktorů a konečně i na ceně zboží-úspor. Walrasův model byl určen soustavou simultánních rovnic rovnováhy na jednotlivých trzích a v nejsložitější variantě zahrnoval směnu, výrobu, kapitál a peníze (pro ilustraci viz obr. 1). Ekonomika se nachází v rovnováze právě tehdy, když jsou v rovnováze všechny tyto jednotlivé trhy a tedy všechny uvedené rovnice rovnováhy platí současně. Změna některé veličiny na jakémkoliv trhu pak působí na změny rovnovážných úrovní na ostatních trzích.
(Obr. 1) Podmínky všeobecné rovnováhy podle Walrase (Holman 1999, s. 186-7)
Walrasův vliv a význam pro pozdější vývoj ekonomické teorie tak spočívá především v tom, že byl prvním, kdo se pokusil vytvořit exaktní model zohledňující vzájemné souvislosti veškerých relevantních procesů v ekonomice. J.A. Schumpeter nazval Walrasovu teorii Magna Chartou ekonomie a mnohé ekonomy dodnes oslňuje grandióznost a matematická krása tohoto projektu, kterému se dá vyčítat snad jen to, že nemá mnoho společného s realitou[6].
Tím, že byla stanovena vzájemná závislost ekonomických veličin, bylo také možné obejít problém, se kterým se potýkali mnozí ekonomové dřívějšího období, když se nebyli sto dohodnout na směru determinace a kauzální závislosti mezi ekonomickými činiteli (např. otázka, zda je směnná hodnota určena součtem nákladů výrobních faktorů, nebo naopak ceny výrobních nákladů určeny směnnou hodnotou apod.). Toho ale bylo dosaženo jen za cenu vyloučení dimenze historického času násilným napasováním reálných procesů na Prokrustovo lože statického rámce rovnováhy.