Když Alex Inkeles, vydavatel knižnice Foundations of Modern Sociology, požádal autora o studii zabývající se celou společností jako sociálním systémem, byl to velmi lákavý, jak se však později ukázalo, také neočekávaně obtížný úkol. Kniha měla být samozřejmě orientována komparačně a teoretické bohatství sociologie mobilizováno nejenom k analýze vzájemných vztahů různých částí společnosti a sil působících na změnu její struktury, ale i k analýze variací typů v různých společnostech.
Zdůraznění komparace však postavilo autora bezprostředně před problém společnostního vývoje. Považuje řešení tohoto problému za povinnost, které se nelze vyhnout tím spíše, že se zvýšením zájmu o problémy komparace v oblasti sociálních věd a s dm souvisejícím vzrůstem počtu výzkumných prací v této sféře se problémy vývoje jeví s novou určitostí a naléhavostí. Je to stimulováno i vyšším stupněm sjednocení vědecké teorie, v tomto případě zejména vědecké teorie biologických a sociálních věd.
Rozhodnutí zabývat se společnostním vývojem přineslo vážné problémy, pokud jde o výběr empirického materiálu, jeho teoretického uspořádání o analýzu. Je jasné, že kdybychom se měli zcela vypořádat s danou problematikou, vyžadovalo by to velmi obšírné pojednání, pravděpodobně několik svazků. Přísné omezení rozsahu svazků této edice něco takového vylučuje. I tak přesáhl první úplný koncept stanovený limit; vydavatel i nakladatel laskavě souhlasili s tím, aby materiál byl uspořádán tak, aby mohl být rozdělen do dvou svazků. Kritériem rozdělení byla vývojová stadia. Tento svazek tedy končí přehledem hlavních společností klasifikovaných jako „vyspělé přechodné“, a pojednáním o dvou matečních společnostech, starověkém Izraeli a antickém Řecku v kapitole šesté. Pokračováním tohoto svazku bude Systém moderních společností, který se bude zabývat systémem, jenž vznikl v jedné době a na jednom místě, Evropou v období po středověku, i když se jeho základní strukturální vzory nyní rozšířily i mimo Evropu. Obě knihy jsou pojaty tak, aby byly na sobě dostatečně nezávislé a mohly být čteny samostatně. Pro pochopení obecnějších úvah autora o problému komparační a vývojové analýzy společnosti je však vhodnější kombinace obou.
Jakákoli práce podobného druhu, zejména zasahuje-li delší časové údobí, je nutně závislá na významném přispění dalších osob. Alex Inkeles, vydavatel knižnice, projevil velké porozumění a pomoc, právě tak jako pracovníci Prentice-Hall, Inc., s nimiž jsem jednal. Vděčím také za mnoho slečně Konstanci Barronové, své sekretářce, která měla hlavní odpovědnost za zpracování rukopisu. Nejvíce jsem však zavázán Viktoru M. Lidzovi, jehož pomoc byla naprosto nezbytná. Jako můj vědecký asistent vyhledal a zpracoval literaturu. V dlouhých diskusích o empirických a Interpretačních problémech nesmírně přispěl k objasnění a systematizaci analýzy. Nakonec, v zájmu jasnosti a stylu, redigoval celý rukopisný materiál. Bez jeho pomoci by nic podobného nemohlo být napsáno.
Talcott Parsons