Po 30 letech odcházím z KSČM

Alois Hájek

Je to již více než třicet roků, co jsem jako syn důstojníka Čekoslovenské armády, který odmítl po 21. srpnu 1968 vydat svůj útvar do rukou okupačních vojsk a byl poté z armády vyhoštěn, vstoupil do komunistické strany.

Otec mé rozhodnutí schválil, když mi řekl. "Mně neublížila komunistická strana, nýbrž někteří zbabělí, prospěchářští a křiví lidé s ní. Snad budeš mít větší štěstí." Otec již dávno zemřel a já se ztotožňuji s jeho prorockými slovy. Zatímco tátu vlastní spolustraníci z KSČ vyhodili, protože se choval vlastenecky, já z KSČM odcházím na jaře 2004 sám. V posledních letech se totiž situace v hradecké KSČM stala neúnosnou. Její vedení již celou dekádu ovládá okresní předseda Milan Špás. Jeho namyšlenost a zákulisní čachrářství z něho v průběhu času vytvarovaly jakéhosi rudého monarchu, připomínajícího až normalizačního mocipána, před jehož názory se řadoví členové bezmála plazí po kolenou. Výsledkem je, že KSČM v Hradci Králové stagnuje, je rozhádaná a pro smích. Komunisté v našem kraji dosáhli druhého nejhoršího výsledku ve sněmovních volbách v republice, nedocenili roli široké nestranické podpory a sehráli nepoctivou hru s možným silným bezpartijním kandidátem ve volbách. Špásova politika selhala i v komunálních volbách, kde KSČM neuspěla. A selhává dál. Špás rozdělil klub zastupitelů KSČM na hradeckém magistrátu, vyhodil mě i kolegu Miroslava Beráka ze zastupitelského klubu a ustavil pidi klub komunistů, který vede člověk, jenž si kdysi odčerpal vodu z veřejného vodovodu, aniž by za ni řádně zaplatil.

Nechci jenom kritizovat. Více než třicet roků v komunistické straně mi dalo i mnoho pozitivního. Můj vztah k ideálu sociálně spravedlivé společnosti, důstojnému životu obyčejných lidí a hrdostí na vlastní zemi se ani po vystoupení ze strany nezmění.

Samotné KSČM přeji před jejím nadcházejícím sjezdem změnu. V časech, kdy se dosavadní předseda Grebeníček přežil a ztratil tah na branku, spatřuji alternativu v Miloslavu Randsdorfovi. Do čela mé, dnes již bývalé strany by měla přijít vzdělanost, rozhled a hlavně však vize, jak z KSČM učinit vítěznou stranu. Na její blízkou budoucnost však už budu pohlížet jako nestraník. 29. března 2004 jsem členství v KSČM po více než jednatřiceti letech ukončil.

(Autor je zastupitelem Hradce Králové)

Právo, 30.03.2004