Předsednictvo rozhodne ve středu na svém zasedání o iniciativním návrhu sjezdu strany, který je zpracováván pod vedením mým a Wolfganga Gehrckeho. Chci objasnit, za jakými stanovisky si stojím a s jakými půjdu na sjezd strany.
Delegáti sjezdu strany stojí před úkolem zahájit nepřikrášlovanou analýzu příčin našeho neúspěchu ve volbách do Spolkového sněmu, rozhodnout o bezprostředních úkolech pro nový průlom a zajistit k tomu personální předpoklady. Potřebujeme k tomu i nové soudružky a soudruhy, kteří čerstvé myšlenky nejen požadují, nýbrž jsou schopni je i formulovat.
Dosud se nám nepodařilo přesvědčivě objasnit, k čemu jsme ve změněných podmínkách ve společnosti zapotřebí, co můžeme reálně změnit, v čem spočívá projekt, který zastupujeme. Není to otázka zdánlivé alternativy „vládnout či oponovat“. Nejde o otázku, zda a kde, nýbrž jak a jak zřetelně jsme vnímáni při zastupování zájmů. nejen v emancipačních hnutích, svazech a spolcích, nýbrž i v parlamentech a zastupitelstvech. K tomu jsou zapotřebí návrhy. Dotaz „proč jsme ve volbách ztroskotali – že jsme málo v opozici nebo že máme málo dobrých myšlenek?“ je chybný a zavádí. Je třeba spíše prověřit, jak vyvíjíme koncepce a jak je prosazujeme do praktické politiky.
Měli bychom raději svá skutečně odlišná stanoviska formulovat a v kulturně vedeném souboji je zproduktivnit. Rozdíly se týkají dvou otázek: zaprvé: chceme být tvůrčí opozicí a používat k tomu všechny možnosti a formy demokratické politiky, počínaje protestem na ulici a konče podílem na moci, nebo se některých zříkáme? Zadruhé: chápeme „otevření se společnosti“ jako obrácení se jak k těm, kteří zažívají nespravedlnost v naší společnosti, kteří se vidí konfrontováni se sociálními starostmi, tak i k těm, kdo jsou nejvíce na okraji? Orientujeme se spíše na svazek středních a dolní vrstev nebo na svazek středolevých stran? V samotném předsednictvu strany vzplála o víkendu právě o těchto otázkách hádka.
PDS má budoucnost pouze jako spolkově zakotvená a životaschopná socialistická strana. Může mohutnět pouze jako strana členů a strana volební. Ve volební kampani do Spolkového sněmu a ve svých příspěvcích do debaty o programu jsem dávala vždy znovu najevo, že mne fascinuje myšlenka společnosti sebeurčených a solidárně jednajících lidí a že taký obraz musí už dnes charakterizovat vnitrostranický život PDS.
K tomu je nepostradatelná atmosféra důvěry, vzájemné pozornosti a solidarity, stejně jako schopnost kritiky a učení se. Za tím si stojím a vidím jako kontraproduktivní, když jsou organizace a zemské svazy zaujati paušálně jednotlivci, místo toho, aby se zprůhlednil nesoulad a aby se vytáhlo solidárně do boje.
7. 10. 2002
Originál Wofür ich stehe přeložil Milan Neubert.