Evropská unie požaduje a finančně motivuje založení politických stran na evropské úrovni. Není nutno v této souvislosti vysvětlit, že motivem EU nepochybně může být cokoli, kromě internacionalismu.
V současné době jsou v Evropském parlamentu představitelé 126 politických stran. Evropský parlament nemá, z hlediska legislativních pravomocí, zdaleka stejnou pozici jako národní evropské parlamenty. Proto taková struktura nebyla na překážku. Existuje ale velký tlak na změnu této pozice, kterou musí předcházet podle EU změna této široké politické struktury v EP, neboť vytvoření omezeného počtu politických stran na evropské úrovni usnadní život evropské politické moci. Na druhé straně vytvoření politických stran evropského charakteru splní nutný předpoklad k vytvoření kosmopolitického evropského občana, o kterého usiluje EU namísto českého, polského, řeckého... občana. Tento cíl vyžaduje právě vytvoření odpovídajících politických struktur. Motivací jsou finanční prostředky.
Některé levicové strany EU jako řecká strana odpadlíků od KS Řecka (Synaspismos) a německá PDS, které mají obrovské finanční potíže a jedna z nich nebo obě dvě se nemusí dostat do Evropského parlamentu, se domnívají, že založení Evropské levicové strany jim pomůže vyřešit tyto potíže, ale i dostat se do Evropského parlamentu.
Podmínkou získání finančních prostředků z rozpočtu EU (kluby budou nadále dostávat finanční prostředky od EU) však je to, že taková strana bude mít své zastoupení nejméně v jedné čtvrtině států již rozšířené EU. Dále tato strana musí mít v EP poslance z nejméně 1/4 zemí EU a zastoupení v národních parlamentech rovněž v nejméně 1/4 zemí rozšířené EU a musí získat alespoň 3% hlasů ve volbách do EP v nejméně 1/4 zemí nové EU. První žádost o čerpání financí, kromě výše uvedeného, musí být doložena i dokumenty prokazující, že Evropská politická strana splnila další náležitosti: právní subjektivita v členském státě, v němž má sídlo a programové naplnění principů EU. V případě, že Evropský parlament zjistí, že některá z podmínek není splněna, Evropská politická strana bude vyňata z financování. Skupina evropských poslanců podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru se žádostí o zrušení této právní normy.
Sídlo strany vyžaduje aparát a další náklady. Rozpočet určený pro evropské politické strany však není velký a nesmí jej použít národní strany, které tvoří evropskou stranu. Z toho vyplývá, že boj o peníze bude spojen s bojem o sídlo Evropské levicové strany, neboť tam budou také utráceny.
Nejsem proti tomu, abychom pomohli bratrským stranám vyřešit jejich potíže. Ale výše uvedená cesta, která rozděluje evropskou levici, není jediná možná cesta. Jestli někomu pomůže před volbami změna značky, tak ať ji zkusí, ale pro dobrou značku KSČM taková změna je zamlžující a kontraproduktivní.
Programové naplnění principů EU a přihlášení se k táboru, ve kterém nejsou Portugalská KS, Strana italských komunistů, Akel, KS Řecka, všechny bratrské strany v zemích východní Evropy atd. nemá nic společného s internacionalismem, který vyznávají komunisté.
Stanovisko 18. zasedání ÚV KSČM dne 4. 10. 2003 říká: Naše strana vždy usilovala o spolupráci a koordinovaný postup evropské levice, neboť takové úsilí je výrazem objektivní potřeby doby. Dále říká: Levice však není jednotná politicky a ideologicky, a to jak uvnitř některých stran, tak i v rámci jednotlivých zemí a rovněž v celoevropském měřítku.
Spolupráce levicových stran v rámci klubu Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice je organizační formou, která odpovídá současným objektivním podmínkám Evropské unie a stranické struktuře Evropského parlamentu.
Kromě této formy spolupráce je nutno dále usilovat o akční jednotu evropských levicových stran. Akční jednota, která vychází ze zásady respektování objektivních podmínek a zabezpečuje jednotu levice v zásadních evropských otázkách, a to na základě bilaterálních a multilaterálních aktivit, které vedou k přiblížení názorů a postojů těchto stran.
Institucionalizace součinnosti a spolupráce levicových stran lze dosáhnout jako přirozený důsledek etapy úspěšné akční jednoty. Přeskočení této etapy, ale i rezignace na dosažení tohoto cíle v současné době nepřispěje k reálné jednotě evropské levice.
Vládnoucí Pokroková strana pracujících Kypru (AKEL) zdůrazňuje, že situace není zralá k vytvoření takového subjektu, odmítá zákulisní a selektivní styl práce, který převládá v tomto procesu, zdůrazňuje, že Evropa není jen EU, vidí klub ESL/SZL Evropského parlamentu jako přijatelnou instituci pro spolupráci levice v rámci EU, je pro minimální program levice, a nezúčastnila se schůze dne 24. 1. 2004 v Paříži, která se konala za účelem dohody o stanovách Evropské levicové strany a nechce být členem této pracovní skupiny a do budoucna se bude účastňovat pouze jako pozorovatel tak, jako Portugalská KS a Strana italských komunistů. Strana italských komunistů zdůrazňuje nutnost zajištění komunistického charakteru takového projektu. Tento proces podle jejich názoru tyto podmínky nesplnil, proto požádala o účast jako pozorovatel. Portugalská KS tvrdí, že současné podmínky vyžadují akční jednotu levice, nikoli založení strany nadnárodního charakteru.
Haló noviny, 5. února 2004