Kritika KSČM ze strany různých médií je často zaměřena na přestárlost členské základny KSČM. Není vzdálena doba, kdy se o "problému KSČM" psávalo, že jej vyřeší hřbitovy. Televizní kamery na akcích KSČM rády vyhledávají účastníky vysokého věku, aby ilustrovaly bezperspektivnost naší strany. Nebylo to vždy korektní, vždyť na našich akcích přibývají i mladší účastníci. Počty našich mladých a mladších členů jdou do tisíců. Přesto vysoké procento lidí důchodového věku v naší členské základně (v KSČM přes dvě třetiny, v ČR ani ne třetina dospělé populace) a vysoký průměrný věk blížící se sedmdesátce (průměrný věk občana ČR je 38 let - samozřejmě včetně kojenců) je jedním z významných problémů KSČM. Tento fakt si často otevřeně přiznáváme a snažíme se jej řešit - zatím jen s dílčími výsledky. Masivnější příliv mladé krve nejen do strany, ale i do stranických funkcí a na kandidátky zastupitelských orgánů všech stupňů, je stále spíše přáním než realitou. Hlupáci se samozřejmě dají najít jak mezi mladými, tak i mezi staršími. Způsob myšlení a schopnost pracovního nasazení se však během života vyvíjí a známe projevy jak mladické naivity, tak i stařeckého kverulanství. Obecnější pohled na naši členskou základnu však dokazuje, že strana potřebuje příliv mladší krve, která přinese ducha hledačství, komunikace na nové úrovni i pracovního elánu. V této souvislosti bych nepovažoval za šťastné přecitlivělé reakce na jakékoliv vyjádření teze, že do budoucna by takové složení členské základny bylo vážným limitem naší práce. V nedávném svém rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (1. 2. 2003) jsem tento problém naší strany přiznal s tím, že se skutečně nedomnívám, že pro řešení nových a stále náročnějších úkolů se obejdeme bez invenčního přístupu těch, kteří mají živý kontakt s realitou a kultivují svoji odbornost, tedy, že jsou v produktivním věku a svou odbornost mají možnost vykonávat. Samozřejmě to neznamená, že si nevážím zkušenosti těch starších, kteří si udrželi svěží myšlení a nahromadili určitou moudrost pohledu. V tomto smyslu je spolupráce mladší a starší generace nezbytností, plní jakousi funkci zpětné vazby. Nositelem modernizačního potenciálu jsou však objektivně mladší lidé. Nezaměňujme modernizaci a módnost. Vše ve světě se musí vyvíjet a modernizovat, modernizaci potřebuje i sociální stát, o moderní, tedy inovované podobě mluvíme i v souvislosti s naším programovým cílem, se socialismem 21. století. Zdaleka neznáme odpovědi na všechny otázky. To si musí uvědomit jak levice reformní, tj. obsažená v ČSSD, tak i levice radikální, ke které se vztahuje program KSČM. Nositelem tohoto ducha jsou spíše (tedy ne absolutně) mladší lidé. Pokud toto tvrdím, nejde mi o žádné rozdělování a mezigenerační spory. Diskriminace z důvodu věkového je také jednou z věcí, s kterými musíme bojovat. Na západ od nás mají pro toto také vlastní anglický výraz - "age-ismus". Na všechny tyto souvislosti bychom měli myslet, čteme-li tisk, který nám rozhodně není příliš nakloněn. Možná zjistíme, že smysl a kontext mého rozhovoru ve zmiňovaném tisku je logický a směřuje k jednomu z úkolů, kterému se musíme věnovat i v rámci nadcházející celostátní konference KSČM i v rámci přípravy VI. sjezdu KSČM.
Haló noviny, 7. února 2003