Ameriku čeká úpadek

Jeffrey D. Sachs

První výročí války v Iráku uplynulo a pověst Ameriky i nadále upadá. Před rokem se USA pokusily násilně přimět svět k podpoře nevyprovokované války tvrzením, že každý, kdo nevěří v existenci iráckých zbraní hromadného ničení, je buďto blázen, nebo komplic teroristů. Dnes víme, že bláznem anebo lhářem byla naopak vláda Spojených států a několik málo jejích spojenců. Ani to však Bushovu administrativu nepřimělo skončit s gangsterským chováním.

USA by mohly být obrovskou silou dobra. Studie podobné té, kterou zpracovala Komise pro makroekonomiku a zdraví při Světové zdravotnické organizaci, ukazují, že díky ročnímu národnímu důchodu ve výši 11 bilionů dolarů by Amerika mohla financovat boj s AIDS, malárií, tuberkulózou a dalšími smrtelnými chorobami za pouhý zlomek peněz, jimiž mrhá v Iráku. Finanční pomoc USA chudým zemím světa je však dnes v poměru k národnímu důchodu nejnižší ze všech dárcovských zemí.

USA mohou být silou obrovského zla. Vojenský rozpočet dnes činí 450 miliard dolarů, což se zhruba rovná vojenským výdajům celého zbytku světa. Bushova administrativa věří, že za americkou vojenskou sílu si lze koupit bezpečnost, přestože terorismus od války v Iráku vzrostl.

I přes bohatství a vojenskou sílu však bude schopnost Ameriky uplatňovat politickou moc - k dobrému, či ke zlému - v příštích letech upadat, a to nejméně z pěti důvodů:

• Americký rozpočet je v krizi. Kvůli Bushovým daňovým škrtům a vojenským výdajům, které se podílejí na rozpočtových deficitech ve výši 500 miliard dolarů ročně, budou USA muset zvýšit daně a omezit rozpočtové výdaje, a to bez ohledu na Bushovo opětovné zvolení či nezvolení. Roční vojenský rozpočet, který se od Bushova nástupu do funkce zvýšil o 150 miliard, bude muset být v příštích letech snižován;
• USA si mohutně půjčují ze zahraničí. Asijské centrální banky nakoupily americké cenné papíry v hodnotě stamiliard dolarů. Pouze Japonsko vlastní devizové rezervy ve výši asi 750 miliard dolarů a velkou část této hodnoty představují americké pokladniční poukázky. Čína, Hongkong, Indie, Jižní Korea, Singapur a Tchaj-wan disponují devizovými rezervami v hodnotě dalších zhruba 1,1 bilionu dolarů. Stručně řečeno mají USA v Asii stále rostoucí dluh. Pouze díky masivním nákupům státních poukázek asijskými centrálními bankami se dolar nepropadl ještě hlouběji, než se skutečně stalo.
• Zbytek světa dohání krok. Velký technologický náskok Ameriky se bude ve srovnání s Brazílií, Čínou, Indií a dalšími hospodářskými oblastmi v rozvojovém světě ztenčovat. Čínská ekonomika bude do 25 let větší než americká - do roku 2050 má být její objem o 50 procent vyšší. Také Indie, která je v průměru značně chudší než Čína, bude rozdíly v bohatství snižovat. Lze si představit, že do roku 2050 bude indická ekonomika přibližně stejně velká jako americká, počet obyvatel zde bude dosahovat čtyřnásobku a průměrný příjem na hlavu zhruba jedné čtvrtiny amerických hodnot.
• Snížení hospodářského náskoku omezí relativní geopolitickou moc Ameriky. Čína a Indie, které dohromady představují asi 40 procent celosvětové populace, začnou hrát na světové scéně mnohem významnější roli. Současné xenofobní reakce na "outsourcing" pracovních míst ve prospěch indických softwarových inženýrů - který je dnes v USA ožehavým politickým tématem - odrážejí hlubší obavy amerických občanů, kteří chtějí zůstat v hospodářském čele. Technologická výkonnost a příjmy Asie však porostou bez ohledu na to, zda se USA uchýlí k protekcionismu. Pro svět to bude dobře, dojde k většímu rozšíření prosperity, byť přitom utrpí americké ego.
• Demografický vývoj oslabí militaristický přístup Ameriky ke světu. Za velkou část podpory vděčí Bush bílým, fundamentalisticky založeným křesťanským mužům. Právě dnes tato sociální skupina svádí ústupovou bitvu se vzrůstající společenskou mocí žen, přistěhovalců a jiných náboženství. Kromě toho bojuje také proti projevům sekularismu, jaké představuje výuka moderní biologie a evoluční teorie. Zpátečnicky orientovaná agenda náboženské pravice - a manichejský světonázor, který tvoří její základ - je odsouzena k zániku. Americký Úřad pro sčítání lidu nedávno zjistil, že do roku 2050 bude nehispánská bělošská populace v USA představovat pouhou polovinu z celkového počtu obyvatel USA, oproti současným 69 procentům. V roce 2050 bude ve Spojených státech 24 procent obyvatel hispánského původu, 14 procent budou tvořit Afroameričané a 8 procent Asiaté. USA budou více připomínat svět, zejména pak Latinskou Ameriku.

Ve světle těchto pěti faktorů sen mnoha amerických pravičáků o celosvětovém impériu pravděpodobně vybledne. A pokud Bush prohraje letos v listopadu volby, které budou zajisté velice těsné, pak k tomu dojde spíše dříve než později. Ať už bude výsledek voleb jakýkoliv, USA nemohou svůj nevyhnutelný úpadek ve vztahu ke zbytku světa odkládat věčně.

Autor je profesorem ekonomie a ředitelem Institutu Země na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Project Syndicate

MF Dnes, 9. 4. 2004 Názory - strana 9