Obtíže, které dnes se staví v cestu při sjednávání řádných a velikých zahraničních smluv, jsou z důvodů stoupající krise čím dále tím větší a větší.
Všechny smlouvy obchodní, o nichž jsme v poslední době tu rozprávěli, jsou rázu podřadného, jsou i obsahem malého dosahu anebo se státy, s nimiž obchodní spojení bylo již navázáno a jsou proto smlouvami jenom doplňujícími. Za to ohromné celní přehrady, jež jsou různými prostředky mezi jednotlivými státy činí dále ve větší míře budovány, znemožňují úplně řádné obchodní styky mezi jednotlivými státy, a poněvadž hospodářský život dnešní je mezinárodně spjat velmi pevně, působí nemožnost vývozu a provozu zboží ze státu do státu, čili nemožnost řádného obchodního spojení, na zvýšení a prohloubení krise ve všech státech.
Jednou z nejdůležitějších obchodních smluv, jež by Československo mělo anebo bylo mělo dávno uskutečniti, je obchodní smlouva se Sovětským svazem. Ale ačkoli pan ministr zahraničí slibuje, že v brzku k jednání o smlouvě se Sovětským svazem dojde, přece podle situace není ještě naděje na rychlé její uskutečnění, ačkoli právě obchodní styk s Východem odstranil by velmi povážlivě se rozpínající nezaměstnanost, lépe řečena, zmírnil by nezaměstnanost a objednávky v pořádné obchodní smlouvě, jež by učinil Sovětský svaz, byly by s to do jisté míry zaměstnanost čsl. dělnictva zabezpečiti.
Klub komunistických poslanců a senátorů spolu s ústředním výborem jednal v těchto dnech velmi obšírně a obsáhle o mezinárodní hospodářské situaci, projednával také hospodářskou a politickou situaci Československa a svou analysu shrnul v prohlášení, kteréž, poněvadž je výrazem našeho stanoviska ke všem vnitřním a zahraničním otázkám, dovolím si i zde zkráceně přečísti.
"Krise kapitalistického světa postupuje mílovými kroky Téměř ve všech kapitalistických státech zachvátila hospodářská krise i oblast finanční, celý systém úvěrový a měnový. Krach rakouského Kreditanstaltu, finanční zhroucení Německa a Maďarska, pád anglické libry, tomu následující otřes většiny evropských valut a konečně zakolísání dolaru, to jsou, v poslední době velmi rychle proběhnuvší, etapy tohoto procesu. Hospodářská krise nabývá nových mimořádně zostřených forem, jak správně předvídal VI. sjezd KSČ a I. plenum Exekutivy KI. Všechny pokusy mezinárodního imperialismu o zadržení řítící se laviny selhávají. Anglie "zachraňovala" Rakousko, Maďarsko a Německo a byla sama stržena do víru. Hoover "zachraňuje" celý Kapitalistický svět a doma se mu hroutí banky po stech a dolar kolísá. Plné tresory zlata Francouzské banky jsou podemílány dalšími nárazy hospodářské krise v zemi. Po dvou letech "léčení" krise přestala světová buržoasie prorokovati brzký obrat k lepšímu, sama mluví o vyhlídce na dlouhé trvání a ještě těžší průběh krise, a volá: Zachraň se, kdo můžeš".
Po zkrachovanych pokusech o světové řešení krise vydala buržoasie heslo: "Pomoz si každý sám!" Kapitalisté všech zemí volají po "národní svépomoci", po "národní soběstačnosti", po autarkii jakožto cesty k řešení krise. Je to však ulička slepá. "Národní svépomoc" znamená na venek nebývalé zostření konkurenčního boje všem prostředky a uvnitř všech kapitalistických států pak nanejvýš brutální útok na životní úroveň pracujících mas, které mají útrapy tohoto zápasu zaplatiti. "Národní svépomoc" vede tak k boji všech proti všem. Na mezinárodní areně je její konečný důsledek nová válka o nové rozdělení světa. Válečný útok Japonska proti Číně ukazuje krvavou časovost tohoto nebezpečí, ukazuje také, jak toto nebezpečí se každou chvíli může přeměniti v imperialistickou válku proti Sovětskému svazu.
Na areně třídní, uvnitř všech kapitalistických států, vede politika "národní svépomoci" k obrovským sociálním srážkám a urychluje tvoření předpokladů revoluční krise, jak ukazuje vývoj třídního boje, zejména v Polsku, Německu a ve Španělsku - prozatím.
V nastávajících měsících bude se skutečně jednati o to, kdo s koho. Kapitalismus žene lidstvo do katastrofy. Východisko ze své krise vidí jen a jen v ničení obrovských hodnot a existencí. Desítky miliony lidí zbavil práce a existence. Stamiliony odsoudil k zoufalé nejistotě a strachu před zítřkem a k jediné naději, k naději na smrt. Vládne kriminálem, stanným právem, náhlými soudy, šibenicí, bajonetem a kulometem. Leč nezachrání se. Celým světem se valí vlna proletářského lidového odporu, vlna revoluční. Vítězný socialismus na jedné šestině zeměkoule, v Sovětském svazu, dociluje stále velkolepějších úspěchů. Buď kapitalismus a pak hladová smrt milionů, katastrofa, rozvrat, válka, nebo komunismus - a pak práce, chleba, blahobyt, klid, pořádek a mír. Řešení této otázky je postaveno na pořad dne.
V Československu prý je klid a pořádek - ovšem na jícnu sopky. Buržoasie Československa se holedbá svým "ostrovem klidu a pořádku". Ve skutečnosti však v Československu běží o "klid" před bouří a o "pořádek" na jícnu sopky. Hospodářství kapitalistického Československa je zachváceno finanční krisí, která sice zatím nenabyla tak bouřlivých forem jako v jiných kapitalistických státech, která ale může každou chvíli vybuchnouti. Pro pracující lid Československa jsou důsledky už této latentní krise finanční neobyčejně zhoubné. Buržoasie Československa likviduje "života neschopné" podniky a vyhazuje nové desetitisíce dělníků na dlažbu a ostatním snižuje mzdy; "šetří" ve státním rozpočtu i v rozpočtech zemí, okresů a obcí na sociálních výdajích, zvyšuje nepřímé, pracující lid zatěžující, daně a snižuje daňový podíl kapitalistů; zvyšuje celními, daňový mi a monopolními opatřeními drahotu doma, aby mohla prováděti dumping za hranicemi; vede s Maďarskem hospodářskou válku a štve, zbrojí a konspiruje proti Sovětskému svazu, což jí nevadí, aby při tom neškemrala o sovětské objednávky sanuje - ovšem velmi potichu - zkrachované banky penězi drobného poplatnictva; opatřuje své daňové exekutory motorkami, aby rychleji mohli objíždět vesnice a města, současně však klidně,ponechává skoro pětimiliardový daňový nedoplatek u kapitalistů; škrtí a zastavuje investice; škrtí průmyslové úvěry, uzavírá nové domácí i zahraniční půjčky; zavádí nucené devisové hospodářství; zvyšuje úrokovou sazbu. A tak dále. Zkrátka a dobře: překládá heslo "národní svépomoci" do kapitalistické řeči: "Vzít chudým a dát bohatým! "
"Socialističtí" vůdcové hlásají, že lid žije nad poměry. Pro pracující lid, zejména pro socialistické dělníky, je velmi důležité, že v Československu to byl právě "socialistický " vůdce, který tuto linii veřejně a jasně formuloval. Je to "socialista" ministr Beneš, který měl smutnou odvahu brutálně prohlásit, že většina lidstva. pracující lid, "žije nad poměry" a že jediným východiskem z krise je snížení životní úrovně mas. Sociální demokracie, která pro sebe reklamuje funkci "lékaře kapitalismu", postupuje nutně po téže linii. Zatím co mezi pracujícími vrstvami, v jejich nezměrné a nepřetržitě se zvětšující bídě, hladu a zoufalství, roste a sílí myšlenka vůle k zničení kapitalismu, staví mezinárodní i čsl. sociální demokracie heslo léčení kapitalismu. Zatím, co dvouletá hospodářská krise rozbila napadrť všechny sociálfašistické teorie o "organisovanosti kapitalismu" zatím co nejširší masy stále jasněji vidí svůj vzor v Sovětském svazu, volá sociální demokracie po - státním,kapitalismu. "Nemůžeme socialisovat trosky" a podobná, už z popřevratových, pro čsl. i ostatní buržoasii tak horkých dob známá hesla slyšíme nyní znovu z úst "socialistických" zbohatlíků a podvodníků. - Vskutku: mezinárodní i čsl. sociálfašismus, jakožto nejsilnější sociální opora buržoasie, mobilisuje nyní znovu všechny své síly k záchraně, k léčení kapitalismu. Sociálfašistické heslo, " léčit kapitalismus", znamená však ubíjet pracující lid. Proto proletariát nikdy není, nebyl a nebude lékařem, nýbrž je a bude hrobařem kapitalismu. Při pevném kursu na záchranu kapitalismu i za cenu nejtěžších obětí pracujících mas bude sociálfašismus podnikat nové "levé manévry" k oklamání pracujícího lidu stavět "požadavky akce", aby zmařil skutečný a jednotný boj proletariátu proti kapitalistické ofensivě.
Revoluční vlna stoupá. Snaha, provést buržoasní a sociálfašistické heslo: "Vzít chudým a dát bohatým" v zájmu "léčení kapitalismu", naráží i v Československu na odpor pracujících mas. Nezaměstnaní nechtějí umřít hlady. Dělníci v závodech nechtějí dřít zadarmo anebo se nechat vyhodit na dlažbu. Drobní rolníci a živnostníci nechtějí si dát exekučně prodat poslední svršky. Dělnické ženy nechtějí rozumět a zlevňovací politice" sociálfašistického ministra hladu. Pracující mládež nechce se jít pást a dáti se zapřáhnout do chomoutu předvojenské výchovy. Dole, mezi lidem, to vře. Je tam nahromaděno nejen nesmírně mnoho bídy, hladu a zoufalství, nýbrž také nesmírně mnoho v zteku a odhodlanosti k boji. Urputnost stávek roste. Znovu se rozvíjí bojovný nástup nezaměstnaných. Na venkově, mezi pracujícím rolnictvem, zejména Podkarpatské Rusi a Slovenska, se aktivně bojuje proti daňovým exekucím. Také v minulých obecních volbách došla tato vzrůstající radikalisace mas výrazu. Vliv komunistické strany Československa je na nezadržitelném postupu. Revoluční vlna stoupá i v Československu. Sociálfašistické hradby samy ji nemohou zastavit. Začínají se drobit, zejména u německé sociální demokracie a českých sociálů, jak jasně ukázaly obecní volby. Buržoasie Československa sahá proto zostření přímého teroru proti pracujícím masám, ke "zdokonalení" systému Duchcovu, Košút a Chustů. Staví však mezi sebe a hladový a revoltující lid nejen kordony četníků, nýbrž pokouší se současně vybudovati novou hráz v podobě nacionálního fašismu. Až mezi lidem "nepotáhnou" Masaryk, Klofáč, Hampl, Czech, Udržal a Spina, má na jejich místo nastoupiti Stříbrný, Gajda, Krebs. Úspěch Stříbrného fašistů v obecních volbách v Praze a vzrůst hackenkreuzlerů v německých oblastech ukazuje, že tento záměr buržoasie se do určité míry daří. Nacionální fašismus jak český, tak německý má sloužiti jako úderná garda proti všemu pracujícímu lidu v jeho boji za chléb, práci, půdu a svobodu, nebo jdeme i v Československu rychlým tempem k velikým sociálním bojům. Půjde i v Československu v nastávajících měsících o to, kdo s koho.
Přirozeně, že tu proletariát musí hledati zbraně, kterými by se bránil proti útokům buržoasie. Jednou z největších zbraní jeho je politická stávka, jako mocná zbraň proletariátu. Při maximální pružnosti a iniciativě ve volbě a po užití všech možných forem boje a akce v závodech, mezi nezaměstnaný ni, mezi pracujícím rolnictvem a maloživnostnictvem; při neústupné houževnatosti za organisování drobných bojů v závodech, ve vsích, na ulicích, v obcích; při energickém kursu na koordinaci, rozšiřování a stupňování těchto bojů - musí strana odvážně postaviti před pracující masy, zejména před dělnickou třídu, velké heslo hromadné politické stávky, heslo generální stávky, jakožto nejvyšší v této situaci formy třídního boje, jakožto strašné zbraně v rukou proletariátu. Tím, že budeme vycházet ze všech možných akčních forem, tím, že používáním těchto forem akce budeme vtahovati do proudu třídního bole stále širší vrstvy, tím, že takto bude dělnická třída nabývati stále více praktických zkušeností, tím, že podle daného stupně masové mobilisace postavíme otázku politické, generální stávky v měřítku užším, místním, obvodním, a budeme ji také organisovat - tím vším utvoříme předpoklady, za nichž heslo masové politické stávku i v širším, celokrajském a v dalším důsledku i celoříšském měřítku se může změnit a změní z hesla propagačního v heslo akční. Toť v nynější situaci metoda, jak strana v čele a s celou masou může se přibližovat k rozhodným bojům za proletářské východisko z krise.
Důležitou roli hra je konečně otázka získání socialistických dělníků pro aktivní boj proti fašismu. Strana musí v místech a v závodech, kde fašismus se stal masovým zjevem, vzíti rozhodný kurs na jeho likvidaci. Dá popud k utvoření široké proletářské jednoty a akčních protifašistických výborů. Bude v závodech a komunách, kde fašismus má velký vliv, říditi svoji politiku a taktiku tak, aby fašismus "přimáčkla ke zdi", donutila jej k sebeodhalení před masami i před jeho vlastními proletářskými a poloproletářskými stoupenci. Bude při tom volit taková hesla a takovou taktiku, která by byla sto, soustřediti skutečně celou dělnickou třídu daného místa v boji proti fašismu. Odmítajíc vražedné a provokační metody fašismu, musí strana prakticky postaviti otázku proletářské brannosti proti fašistickým hordám při současné silné a organisované snaze o ideologické přesvědčení a získání proletářských a poloproletářských stoupenců fašismu. Tímto způsobem docílí strana toho, že boj proti fašismu přestane míti formu pouhé agitace a propagandy a stane se otázkou akce."
Toť jsou vážení, základní myšlenky politické, o nichž oba kluby parlamentní, poslanecký i senátní, společně v těchto dnech hovořily, a pokládali jsme za nutné, abychom i vás s těmito politickými náhledy seznámili, abyste při projednávání předloh, jež chystáte, při dalších útocích, jež strpíte na pracující vrstvy, poznali naši celkovou politickou linii. (Výborně! - Potlesk komunistických senátorů.)
diskuse v Senátu Národního shromáždění ke schválení dohody o
prodloužení dodatkové úmluvy k obchodní dohodě mezi republikou
Československou a republikou Rakouskou
říjen 1931