Úvahy lidí o světě kolem sebe a o tom, co je čeká v příštích letech jsou stále aktuální. Nejen proto, že patří mezi zajímavá témata různých výzkumů, ale i proto, že ukazují na podstatu jejich přání, hodnot a postojů, odkrývají jejich životní orientaci a také umožňují politickým a jiným subjektům podle nich nasměrovat svoji činnost.
Světový názor české populace
O světovém názoru spoluobčanů můžeme usuzovat z mnoha poznatků, počínaje výsledky voleb, informacemi o čtení tisku a knih, o jejich kulturních aktivitách až po sledování rozhovorů lidí o čemkoli a kdekoli. Nicméně vysokou vypovídací hodnotu mají bezprostřední výpovědi občanů v různých výzkumech o tom, kam se oni sami zařazují.
Světový názor je v České republice sociologickými výzkumy nepravidelně sledován více jak třicet let. Už v roce 1969 byla občanům České republiky položena otázka: jak by charakterizovali svůj světový názor. A tehdy se za marxisticky smýšlející považovalo 34 % dotázaných. V roce 1974 to bylo 45 % a později v osmdesátých letech se k marxistickému světovému názoru hlásila až polovina občanů ČR. K náboženskému světovému názoru se tehdy hlásila přibližně osmina populace, stejný počet k jinému a pětina se nedokázala vyjádřit. Od té doby došlo ve struktuře světového názoru české populace k podstatným změnám, ke zlomu pak po roce 1990. Dílčí výzkumy signalizovaly posuny nejprve k posílení liberalistických a náboženských názorů, v posledních letech pak nazpět k jejich oslabení, a současně ke zvýšení počtu občanů přiklánějících se výrazně k sociálním a socializujícím názorům na svět.
Výzkum Klubu sociologů a psychologů uskutečněný před několika týdny mezi téměř sedmi sty občany ČR v souboru odpovídajícím reprezentativnímu složení dospělé populace přinesl aktuální informace. Použili jsme novou charakteristiku s více alternativami světového názoru, která není zcela přesná z hlediska filozoficko sociologického pojetí, přesto je srovnatelná s dřívějšími výzkumy. Šlo zejména o zařazení tzv. „sociálně demokratického světového názoru“. To umožnilo zachytit současnou tendenci příklonu občanů k sociálně demokratickým ideovým tendencím.
Světový názor vždy silně diferencoval podle jednotlivých sociálních skupin občanů. Stejně je tomu i v současné době. Z vybraných skupin občanů zastávají světový názor:
|
Světový názor (uvedeno v %) |
dělníci |
podnikatelé |
věk 15- 29 let |
sympatizanti |
|||
|
KSČM |
ODS |
ČSSD |
KDU-ČSL |
||||
|
sociálně demokratický |
27 |
22 |
22 |
21 |
16 |
63! |
4 |
|
liberalistický |
20 |
46 |
39 |
4 |
58! |
25 |
0 |
|
marxistický |
12 |
6 |
4 |
54! |
0 |
1 |
4 |
|
náboženský |
3 |
10 |
8 |
2 |
0 |
0 |
84! |
|
jiné odpovědi |
38! |
16 |
27 |
19 |
16 |
11 |
8 |
Mezi muži a ženami větší rozdíly ve světovém názoru nejsou. Muži však inklinují poněkud více k liberalismu a také k marxismu než ženy, ty naopak k náboženskému názoru. Starší věkové kategorie výrazněji zastávají sociální a socialistické přesvědčeni. Členové KSČM dlouhodobě svůj světový názor nemění, kolem 90% jich zastává marxistický světový názor.
Zajímavé doplňující výsledky přinesly odpovědi na otázku, zda si dotázaní myslí, že svým založením jsou spíše optimisté nebo pesimisté. Krajní posouzení sebe sama zvolila menší část dotázaných: za optimisty se považuje 35% občanů, za pesimisty 10%, střední polohu - zčásti optimista, zčásti pesimista - zvolilo 47%, 8% nevědělo kam se zařadit.
Za optimisty se považuje jednoznačně více jak polovina podnikatelů a sympatizantů ODS, a také mladší generace. Naopak pesimismus je patrnější u nejstarší generace. Sebehodnocení „zčásti optimista, zčásti pesimista“ uváděli nejčastěji sympatizanti KSČM a také nejmladší věková kategorie. Dělníci si dost často nevěděli s otázkou rady a neodpovídali.
Názory na budoucí společenské uspořádání ČR
Ve výzkumech jsme se již několikrát dotazovali na to, jaký společenský systém považují lidé pro naši zemi za nejlepší. Za deset let, co otázka byla pokládána došlo k určitým posunům počtu zastánců jednotlivých společenských typů. Mezi jednotlivými skupinami občanů existují na perspektivy české společnosti rozdílné názory, zejména mezi dotázanými různého věku a mezi sympatizanty různých politických stran.
V posledních třech letech (od června 2001 do dubna 2004) se zvýšil počet občanů považujících ze nejlepší socialistické uspořádání téměř na třetinu celé populace. To odpovídá i trendům vývoje světového názoru, posílení pozice KSČM i zvýšením jejích volebních preferencí.
V posledním výzkumu jsme změnili alternativu odpovědi „nový systém, ani kapitalistický ani socialistický“ vzhledem k tomu, že ji respondenti již dříve považovali téměř jednoznačně za alternativu „reformní sociálně demokratický“. A dávají této alternativě stále velký důraz.
|
„Jaký společenský systém považujete pro naši zemi za nejlepší?“ (uvedeno v %) |
Populace ČR |
|
|
2001 |
2004 |
|
|
socialistický, sociálně spravedlivý |
22 |
31 |
|
nový systém, ani kapitalistický ani socialistický |
34 |
x |
|
reformní sociálně demokratický |
x |
24 |
|
dnešní kapitalistický |
16 |
16 |
|
předlistopadový společenský režim |
4 |
6 |
|
jiný |
10 |
7 |
|
neví a neodpovědělo |
14 |
16 |
Současný kapitalistický systém, nemá, a to dlouhodobě, příliš mnoho zastánců. Hlásí se k němu ve velkém počtu (41%) pravicově orientovaní občané, samozřejmě nejvíce sympatizanti ODS (51%) a také podnikatelé (30%).
Naopak socialistický režim považují za nejlepší dělníci (42%), občané věkových kategorií nad 45 let (40-45%) a především sympatizanti KSČM (73%).
Haló noviny, 14. 6. 2004