Mnoho lidí má představu, že údaje zjištěné při výzkumech volebních preferencí jsou vlastně výsledky příštích voleb. Ale ono tomu tak není. Data z výzkumů jsou pouze záznamem vyjádření občanů o tom, koho by chtěli volit, kdyby volby byly dejme tomu příští týden. Záznamem rozhovoru, který probíhá v nevolební situaci, bez možnosti hlubšího rozmyšlení odpovědi a nikoli tajně. Výzkumné údaje, tak jak je média publikují, představují pouze první a povrchní orientaci o rozložení preferencí.
Proto jsou tyto údaje dále korigovány a upravovány s přihlédnutím ke skutečné předvolební situaci. Především jsou z výzkumných dat odečítána procenta nerozhodných voličů. A těch bývá i více jak pětina z dotázaných. Jsou brány v úvahu různé vlivy, které působí na voliče v posledních dnech před volbami, mj. vliv předvolební kampaně a to v pozitivním i negativním směru, je nutné počítat s tzv. gravitačním efektem, kdy voliči se před volbami přiklánějí spíše k velkým stranám a naopak odklánějí od stran menších.
Takto provedené odhady přibližují data velice blízko k předpokládanému výsledku voleb. Ani takto však nejde o jednotlivá procenta, ale o trendy, o celkové rozložení názorů na pozice a pořadí jednotlivých stran.
Odhady volebních preferencí, které provádí výzkumný tým Klubu sociologů a psychologů vycházejí z analyticko-syntetických postupů zpracování dat zjištěných třemi výzkumnými institucemi v České republice. Hlavním faktorem rozborů je zohlednění rozdílu údajů z prognóz a skutečných výsledků voleb do sněmovny v roce 2002.
O správnosti tohoto metodického postupu svědčí i naprosto přesné odhady pořadí stran, které byly prováděny před všemi sněmovními volbami od roku 1990. Byly relativně přesné i v procentních předpovědích, kdy např. před volbami v červnu 2002 se od skutečných výsledků voleb lišily do + - 0,58 procentního bodu.
Výzkumné údaje mají hodnotu informací, které nelze jinak přesněji získat. Hodnotu obdobnou jako data z výzkumů v jiných oborech společenského života. Jenomže oblast veřejného mínění, názorů, smýšlení lidí je natolik složitá a propojená s obrovským množstvím faktorů ovlivňujících rozum a city lidí, že není možné jednoduchými způsoby postihnout přesně vše, co si lidé myslí.
Rok po sněmovních volbách se rozložení volebních preferencí podstatně změnilo. Pod vlivem politických změn výrazně stoupl příklon občanů k ODS. Naopak výrazně se snížil počet sympatizantů sociální demokracie a mírně i dalších stran vládní koalice. Svoji politickou orientaci změnil téměř jeden milión dospělých občanů.
KSČM si po celý rok udržuje pozici na úrovni 20 až 22 procent příznivců, což představuje přibližně jeden a čtvrt miliónu potenciálních voličů a přibližně jednu čtvrtinu poslaneckých míst ve sněmovně.
Svědčí o tom vývoj odhadů preferencí stran za poslední rok zprůměrovaný do jednotlivých čtvrtletí (uvedeno v %, dopočet do 100 % v každém sloupci tvoří jiné politické strany).
Haló noviny, 5. srpna 2003