Poslanecká sněmovna dostala na program lahůdku: vládní návrh reformy veřejných financí a dále návrh hlasování o nedůvěře vládě. Špidla a Topolánek v tomto zápase připomínají dva do sebe zaklesnuté pravěké veleještěry, kterým sice nechybí schopnost otřásat zemí, kamkoli zamíří, ale schopnost přizpůsobit se měnícím podmínkám na základě rozumové úvahy prostě nemají. A svět kolem nás se mění dramaticky a na aktivní a pružné reakci celé národní společnosti závisí to, jakou roli budeme hrát v Evropě a ve světě.
Špidla ovšem se svými semknutými řadami zářil spokojeností: vítězíme. Až na to, že generálové na německé straně to také dovítězili až do Berlína a krachu údajně tisícileté říše. Vladimír Špidla je sice historik, ale antickou historii asi rád nemá: jinak by se možná bál osudu krále Pyrrha s jeho vítězstvími. Tomu nepomohli ke konečnému triumfu ani jeho sloni: i když nepochybuji, že Vladimír Špidla má třeba nějaké v záloze.
Co mne na předložené reformě děsí, je nezájem o osud podnikatelské sféry, neochota vnímat situaci obyčejných lidí, arogance vůči občanům. Jako kdybych slyšel Husovu řeč z Betlémské kaple: chceš sňatek, zaplať, chceš pohřbít, zaplať, chceš odpustit hříchy, zaplať... Placení správních poplatků kdekoli při styku s úřadem je projevem necitelnosti, arogance, ztráty obyčejné lidské slušnosti. Růst daní u paliv se promítne do nákladů, růst cen služeb ochromí rodinné rozpočty, restriktivní opatření zúží domácí trh a koupěschopnou poptávku. Řada nadějných odvětví s vyšší mírou přidané hodnoty se potopí a otevře se cesta k sestupné restrukturalizaci.
Kde jsou sliby o vládě, která myslí na občana? Kde fráze o podpoře vědy, kultury, školství, ekologie, informační společnosti? Vláda ztíží přístup k internetu, zdraží telekomunikační služby, zvyšuje DPH na recyklovaný papír! Friedrich Nietzsche kdysi napsal, že člověka charakterizuje jeho schopnost slibovat. Vladimíra Špidlu, který se donedávna tvářil jako Mirek Dušín, zcela určitě. Ve své neodpovědnosti otevírá cestu ke zlu, naprosté neodpovědnosti a nekompetentnosti, ke spolku regionálních atamanů vedených Mirkem Topolánkem.
Jsem častokrát hodně kritický k vlastní straně. Chtěl bych zlepšit její výkonnost a kvalitu. Bude toho zapotřebí. Tváří v tvář rozvalu hodnot a všeobecné frustraci se stáváme nadějí pro ty, kteří se s nástupem politických tragikomiků nechtějí smířit.
Haló noviny, 2. října 2003