Mír je nedělitelný, nelze usilovat o jeho udržení jen v Evropě, protože Evropa je řadou vojenských, ekonomických, politických a dalších vazeb transkontinentálně propojena. Lze však usilovat o to, aby se Evropa stala územím a Evropská unie subjektem stability míru ve světě.
1. Multikulturalita.
V historii Evropy a světa byla častou příčinou konfliktů a válek
náboženská odlišnost. Náboženské války se prolínají historií Evropy až do
současnosti. Přitom válka z náboženských důvodů je proti nejvnitřnější
spirituální podstatě každého náboženství. Zatímco jednotlivé světové církve
a duchovní směry prostřednictvím svých představitelů úspěšně navozují
mezicírkevní dialog a náboženskou toleranci, z úst politiků můžeme slyšet
teze o nadřazenosti euroamerické kultury postavené na křesťanství a o
nutnosti přinést tuto křesťansko-demokratickou kulturu jiným zemím. Tento
pokrok jim má být dopřán, pokud to sami nepochopí, třeba i vojensky.
Cestou k posílení předpokladů trvalého míru je důsledné respektování
odlišných náboženských směrů a hledání společné spirituální podstaty církví
a duchovních směrů jako platformy pro utváření planetární lidské komunity.
2. Politický systém.
Za přednost současného politického systému západního typu oproti jiným
společnostem je označována jeho demokratičnost. Přejdeme-li však z roviny
proklamací ke skutečnosti, vidíme politický systém, v němž mohou političtí
reprezentanti rozhodovat a jednat nezávisle na vůli občanů. Sociologické
výzkumy a analýzy přinášejí poznatky o novém typu chování mezi mladou
generací západní civilizace, který se distancuje nejen od určité politické
strany, ale od celého systému, od establishmentu. Mezi mladými lidmi se
objevují nové formy politického chování a nová hnutí. V současné podobě
demokracie jsou občané v obdobích mezi volebními akty rukojmím politiků.
Stávající forma demokracie, tak, jak je prakticky realizována, je v
současnosti překonaná. Umožňuje vládu skrytým zájmovým
politicko-ekonomicko-mediálním silám.
Cestou z určité krize euro-amerického politického systému je posilování
přímé demokracie. Jedna stránka tohoto procesu znamená omezování moci
politiků snižováním jejich moci a posilováním kontrolních mechanismů a
druhou stránkou je posilování prvků přímé demokracie. Omezování moci
politiků a posilování vlivu a moci občanské společnosti je současně
posílením míru.
3. Současná konsumně masová a tržní společnost se vyvíjí směrem k
agresivitě.
Agresivita narůstá ve všech rovinách od vztahů mezi jedinci až po
úroveň vztahů mezi státy. Tento trend kulminuje v USA: Svým způsobem se
jedná o kult násilí, o fascinaci násilím. O tomto stavu vypovídá např.
skutečnost, že v USA zahyne ročně 50 000 lidí střelnou zbraní.
Násilí se stalo dominantním tématem masové kultury, především filmu a
televizního vysílání. Od dětských let divák vnímá agresivitu a konflikt
jako legitimní součást jednání v mezilidských vztazích a učí se začleňovat
vzorce agresivního chování do svého životního stylu. Mezi americkou masovou
kulturou a americkou realitou existuje silný vztah. Vše co se stane reálně,
je nejdříve zobrazeno a odžito Američany v katastrofických filmech včetně
útoku z 11. září. Neustále zobrazovaná agresivita se vtiskuje do života
člověka a společnosti.
Agresivita masové kultury a zobrazované násilí posilují násilí ve
společnosti a oslabují mír jako reálnou hodnotu a cílový stav společnosti.
Cestou je potlačování kultu násilí v kultuře i v realitě, vyvažování
principu konkurence, soutěže a boje principem spolupráce a hledání synergie
na všech úrovních společenského života.
4. Hodnotový systém.
Chování lidí je významně ovlivněno jejich hodnotovým systémem. Lze
proto říci, že čím větší hodnotou je pro lidi mír, tím je obtížnější
vyvolat válku. V tomto smyslu je varující, že podle sociologických výzkumů
představuje mír pro mládež nižší hodnotu než pro střední a starší generaci.
Česká společnost, především prostřednictvím mladé generace, se v posledním
období hodnotově vyvíjela protikladně moderním společnostem. Zatímco podle
amerického sociologa a politologa R. Ingleharta se vyspělé západní
společnosti vyvíjejí od materiálních k postmateriálním hodnotám, u české
společnosti je tomu naopak. Nositelem tohoto trendu je mládež, u níž byla
posílena materiální a hédonistická orientace a klesl význam sociálních a
globálních hodnot.
5. Psychická a sociální normalita politiků.
V poslední době se objevují otázky, které otevírají téma psychické a
sociální normality politiků. V postmoderní době, v níž se relativizují
sociální a mravní normy se otevírá prostor pro určitý typ osobnosti
politika. Můžeme pozorovat ústup od mravních požadavků a světonázorového
zakotvení politika. Naopak, takové vlastnosti se stávají konkurenční
nevýhodou v pragmatickém prostředí konsumní a tržní společnosti. Politik
postupuje na vertikále moci pomocí vlastností, schopností a dovedností,
které maximalizují jeho politický úspěch, ale dělají z něj jedince
nebezpečného lidským bytostem.
Současná konsumní společnost s tržní ekonomikou vygenerovala konglomerát
sociálních mechanismů, jejichž výsledkem je v případě politiků negativní
výběr. Vlastnosti a dovednosti politiků, které jsou z hlediska člověka,
společnosti a lidské civilizace dysfunkční jsou pro politický úspěch
předpokladem.
6. Vnitřní mír v člověku a globální mír.
Mezi niterným stavem člověka a vyššími sociálními celky existuje vztah.
Globální stav Země zrcadlí nitro člověka. Agresitiva a egoismus jedinců
vytvářejí ve svém úhrnu globální psychický faktor destruující mír a
podporující agresivní řešení problémů cestou válečných konfliktů. Naopak
vnitřní mír v lidech bude posilovat i v jejich sociálním poli hledání
kompromisů a řešení přijatelných pro všechny zúčastněné. Čím bude větší
podíl lidí, společností a kultur obsahujících vnitřní mír, tím silněji bude
posilován globální mírový stav. Posilování vnitřního míru v nitru člověka
jakoukoliv cestou - vzděláním, uměním, mezilidskými vztahy, spiritualitou
atd. znamená v konečném důsledku podporu míru.
7. Digitalizace sociálního pole a životního stylu, vytváření
kyberprostoru.
Moderní společnost se rychle mění v důsledku computerizace. Nositelem
tohoto procesu je především mladá generace. Výzkumy ukazují, že účast v
těchto procesech má zpětný vliv na subjekty procesu computerizace. Dochází
k digitalizaci jejich sociálního pole a životního stylu. Vytváří se
kyberprostor a virtuální realita a stále větší podíl mladých lidí stále
více žije v této virtuální realitě. Průběžně dochází k průnikům mezi
virtuální realitou a skutečností a skutečnost je virtuálním světem stále
více ovlivňována. Současně je zpětně ovlivňována psychická a sociální
stránka osobnosti mladého člověka. U skupiny s největší mírou computerizace
začínáme pozorovat změny např. v hodnotové orientaci. Dochází k posunům od
vitálního k virtuálnímu, snižuje se význam sociálního a spirituálního,
dochází k digitalizaci sociálních a dalších potřeb a k digitalizaci
sociability. Masové provozování např. počítačových her, do značné míry
postavených na agresivitě, formuje své uživatele a následně vede k vlivu na
skutečnost.
8. Evropská integrace.
Pro mír v Evropě a pro globální mír má mimořádný význam proces evropské
integrace. Tento proces v sobě obsahuje svázání a kontrolu dílčích
ekonomických zájmů, které vždy znamenaly hrozbu pro mír. Další proces
evropské integrace - utváření evropské identity znamená oslabování dalšího
rizika. Nová evropská identita hledá sloučení univerzální evropské
sociokulturní roviny s dílčími národními kulturami. Různost, která bývala
příčinou konfliktů se má stát bohatstvím a stimulem dalšího rozvoje širšího
celku.
Haló noviny, 5. května 2003