Před třemi roky byl z trestného činu podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (§ 260 trestního zákona) obviněn dnes již téměř 26letý David Pěcha z Bruntálu. Zítra má stanout před šumperským soudem. Kromě trestného činu podle § 260, který je použit ke stíhání za činnost komunistického aktivisty vůbec poprvé, spatřuje státní zástupce v Pěchových článcích z roku 1999 internetového časopisu Nové Bruntálsko i trestné činy pomluvy a šíření poplašné zprávy. Pěcha přitom násilí nepoužil a nepřipravoval ho, pouze tvrdil, že třídní boj smete celý ten pseudodemokratický a prokletý kapitalismus a že - podle něj - zločinci jako Václav Havel, Marián Čalfa, Valtr Komárek, Vladimír Dlouhý a další, kteří republiku prodali, musejí být postaveni před soud.
Nemyslím si, že by se za žádné slovní projevy nemělo trestně stíhat. Například stíhání vydavatele Hitlerova Mein Kampfu bylo důvodné, a právě podle § 260 trestního zákona, protože navádí k vyvraždění Židů a zdůvodňuje je. Pěcha ale nechtěl vraždit ani buržousty, ani Havla nebo Pitharta. A jejich svědectvím, pro Pěchu ostatně nikoliv nepříznivým, nelze vinu za pomluvu prokázat. Zdá se spíše, že Pěcha je stíhán v kontextu "upřímné společenské objednávky, promítnuté do jasného politického odhodlání", která vyústí v "efektivnější a rychlejší práci vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců" (V. Havel 28. října 2001). Právně je stíhání Pěchy zdůvodněno jen chatrně. Žaloba se alibisticky opírá o znalecký posudek, který je přitom pro Pěchu celkem příznivý, a o svědectví lidí, jež Pěcha označil za vlastizrádce. O vině bude rozhodovat soud, konkrétně soudkyně, která je jen o málo starší než Pěcha. David Pěcha je jen zástupný obžalovaný. V očích těch, kteří jeho stíhání vítají, symbolizuje komunismus, tedy podle nich valnou většinu onoho zla 20. století, které sužovalo lidstvo prostě proto, že vychází ze zločinné ideologie. Historie ale nebyla tak jednoduchá. Pěcha za genocidy připravené jménem komunismu Stalinem a Pol Potem jistě nemůže, to ani státní zástupce netvrdí. Ten ale možná tak trochu počítá, kvůli té společenské objednávce, že tak Pěchovo stíhání pochopí lid prostý, antikomunistický. Obžaloba vlastně tvrdí, že Pěchovo psaní mohlo přispět ke vzniku krvavých diktatur nebo k jinému popření demokracie či hromadnému porušování lidských práv.
Cílem ochrany podle § 260 trestního zákona, podle něhož Pěcha dnes před soudem stojí, je totiž právě propagaci či podpoře hnutí, jež má tyto cíle, zabránit. To je ale stejné jako tvrdit, že dnešní integristé v katolické církvi připravují čarodějnické procesy ve Velkých Losinách u Šumperka nebo svatou válku do Palestiny, která odtud vyžene proklaté mohamedány spolu s židy, kteří nám ukřižovali pánaboha. Svými postoji, slovníkem a neexistencí pojmenovatelného a vymezitelného hnutí, jež měl podporovat, jako by Pěcha protikoncilovým bojovníkům v církvi z oka vypadl. Pokud ale nechceme soudit bývalého poslance Pavla Tollnera za trestný čin katolického fundamentalismu, neměli bychom soudit Davida Pěchu za trestný čin komunismu. Ocenil jsem, jak se katolická církev dokázala se svými integristy vypořádat, očistit od nich pražskou bohosloveckou fakultu, která byla jejich baštou. K mnohým protagonistům KSČM chovám stejně pozitivní city jako k některým představitelům katolické církve. Mohu-li být dnes trochu škodolibý ke KSČM, navrhoval bych předhodit komunistické disidenty a radikály typu Davida Pěchy této straně, aby si to s nimi vyřídila ve vlastní působnosti. Před světský soud, pardon, před státní soud chtěl jsem říci, David Pěcha nepatří. Komunisté z KSČM to vědí nejlépe, měli by se Pěchy veřejně zastat, i když je proklíná stejně jako Havla, že jsou zrádci, kteří také prodali republiku.
Právo, 25. 8. 2003