Times Online, 21. února 2003
Michail Gorbačov zaútočil na britskou politiku vůči Iráku, když nazval Británii "satelitem" USA a varoval tyto dvě země před rozhodnutím vést válku za každou cenu.
„Tony Blair přijal za principiální záležitost politiku být s USA,“ řekl dřívější sovětský vůdce v interview pro The Times. „Myslím, že se to podobá dramatu: Britové jsou věrni USA nezávisle na následcích pro svět a USA, pro všechny národy včetně Velké Británie. Pro podobný dogmatismus je však situace příliš vážná.“
Pan Gorbačova, odpočatý a žoviální v moderní kanceláři svého analytického pracoviště Gorbačov-fondu, byl stejně kritický ke strategii Bushovy administrativy vůči Iráku. S poukazem na své vlastní radikální reformy v 80. letech řekl, že Amerika potřebuje program perestrojky, aby znovu promyslela svou geopolitiku a neupadala do „ovládání světa silou“.
Řekl: „Je to jakoby každý prezident USA musel mít alespoň jednu válku nebo ještě raději dvě. Je to už taková tradice a i to bude chtít svou porci perestrojky, aby bylo možno zbavit se myšlenky neustále sázet na sílu a ovládání světa silou“.
Politika pana Gorbačova na konci 80. let vyvolala síly, které nedokázal ovládnout. Sovětský svaz zkolaboval a on musel po nezdařeném převratu v roce 1991 rezignovat. Nový světový řád, který předal globální hegemonii Spojeným státům, byl hlubokým, byť patrně nezamýšleným důsledkem politické iniciativy, kvůli níž na něj bude historie vzpomínat.
Pan Gorbačov, jemuž byla v roce 1990 udělena Nobelova cena míru, je za poslední dva měsíce druhým politickým stařešinou, který kritizuje americkou a britskou politiku vůči Iráku. V lednu obvinil Nelson Mandela prezidenta Bushe, že není schopen správně uvažovat a že chce uvrhnout svět válkou proti Iráku do „holocaustu“.
Pan Gorbačov, který už v ruské politice nehraje aktivní roli, ale rád se podělí o své názory, asi nebude vtažen do diskuse, zda má prezident Putin využít veta Ruska jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN ve věci druhé rezoluce schvalující užití síly. Pan Putin říká, že je v současnosti proti užití síly v Iráku, ačkoliv mnoho analytiků věří, že nakonec ustoupí tlaku USA.
Pan Gorbačov, kterému je 72, tráví své dny ve středu Moskvy v útulném středisku svého analytického centra, které je druhem nevládní organizace, jejichž existenci jeho reformy umožnily. Jeho uvolněný styl je známkou jižního vlivu stavropolského regionu, odkud pochází. Říká, že Amerika je v rukou „vojensko-průmyslového komplexu“. Stejně jako většina evropské Levicemi uvědomuje nové reality světa po 11. listopadu, ale viní USA z toho, že se na ně dívají prizmatem myšlení studené války.
„Kolik desetiletí jsme měli studenou válku? Ale našli jsme cestu ven,“ řekl. „Přijali jsme konvence o chemických a biologických zbraních a především jsme je dodržovali.“
Zkušený sovětský vůdce, který byl před 18 lety zvolen generálním tajemníkem Komunistické strany, podobně v minulosti prohlásil, že USA odkládají dohody mezi Ruskem a NATO.
Loni obvinil USA z taktiky studené války při rozhodnutí vést vojenskou akci proti Talibanu bez sankce OSN.
V interview pro BBC řekl: „Řeknu vám, že když OSN nic neznamená … Rada bezpečnosti nic neznamená … tak je to návrat ke studené válce. Páchne to po studené válce a jejích metodách řešení problémů“.
Dny „Gorbymanie“ už jsou asi pryč, ale pan Gorbačov stále nabízí poselství, které bude rezonovat mezi jeho dřívějšími následovníky na Západě. „Bude-li válka, řekl bych že dostaneme úplně jiný svět, který nebude jednodušší pro USA a jeho nejbližšího satelita, Velkou Británii. Kdo seje vítr, sklidí bouři“.
Jeho odkaz mu v očích Rusů dává nejednoznačné místo. Jeho reformy jim daly svobodu, ale za cenu velmi snížené role ve světových záležitostech.
Ačkoliv byly ruské tržní reformy provedeny jeho nástupcem Borisem Jelcinem, byl stejně mnohými viněn za jejich sociální důsledky. V prezidentských volbách v roce 1996 získal pouze 0,5%.
Narozen: 2. březen 1931, Privolnoje, jižní Rusko
1952: vstupuje do Komunistické strany
1953: bere si Raisu
1955: končí práva na Moskevské státní univerzitě
1978-1985: tajemník ÚV
1985-1991: generální tajemník KSSS
1986: transformuje sklerotický komunistický systém glasností a perestrojkou
1990: udělena Nobelova cena míru. Začíná proces, který patrně předznamenává konec Sovětského svazu. Prezident Sovětského svazu do 25. prosince 1991. Brzy nato se SSSR rozpadá.
1996: V prezidentských volbách získal méně než 1% hlasů.
Originál: http://www.timesonline.co.uk/printFriendly/0,,1-5490-586194,00.html
Přeložil Milan Neubert, 27. února 2003