Mnozí nás - sociální demokraty - již nyní odepisují, že nejsme schopni vyhrát příští volby. A dávají nám knížecí rady, abychom prý neprodlužovali "vlastní agónii", vzdali se vlády a šli do předčasných voleb. Jsou to špatní proroci a ještě horší rádci. Mám pro ně špatnou zprávu: nenecháme se otrávit a budeme stavět na předpokladech, které sociální demokracii znovu přivedou k úspěchu.
Prvním předpokladem je kritická analýza příčin naší těžké porážky v eurovolbách a trvajících nízkých preferencí. Musíme zjistit, proč se od nás tolik voličů během jednoho roku odvrátilo a jak se na tom podílejí nedostatky v naší politické práci. Tato analýza by měla být natolik komplexní, aby nám poskytla dostatek informací, jak naši činnost rychle zlepšit a znovu nabýt důvěry lidí. Její návrat lze očekávat jen tehdy, budeme-li si umět nastavit zrcadlo. Pravdivě a bez přikrášlování. A nepředstírat nápravu, ale opravdu se změnit.
Jako druhý předpoklad budoucích úspěchů ČSSD spatřuji obnovení jednoty strany vycházející z její důsledné demokratizace. Naše politická strana již nějaký čas působí, jako by byla nakažena jakýmsi sektářstvím, které ji vnitřně oslabuje a uzavírá před příchodem nových, tvůrčích sil. To musí jednou skončit. Nejsou lepšími sociálními demokraty ti, kteří zrovna zvítězili na stranickém sjezdu. Nebo ti, kteří drželi sociálnědemokratický prapor před rokem 1948 nebo v exilu, bývalí osmašedesátníci, tradiční zastánci či naopak modernizátoři sociálního státu. Všichni jsou sociálními demokraty, kteří obohacují stranu různými zkušenostmi a úhly pohledu. ČSSD musí být komunitou, v níž oslovování "příteli" bude vystihovat skutečnou atmosféru a vztahy. Sociální demokracii učiníme znovu takovou stranou, jakou byla pro naše dědy a pradědy: komunitou lidí vyznávající hodnoty rovnosti, volnosti a bratrství. Společenstvím živého dialogu o tom, jak uvedené hodnoty nejlépe prakticky naplnit.
Jako třetí předpoklad budoucích úspěchů české sociální demokracie vidím ujasnění našich současných programových priorit. Lidé stále málo rozumí našemu sociálně reformnímu a proevropskému kursu. Zleva jsme kritizováni za zradu sociálního státu, zprava za zradu národních zájmů. Nejsme na to schopni účinně reagovat, neboť si sami dostatečně neuvědomujeme podstatnou souvislost udržení sociálního státu s naším členstvím v Evropské unii.
Musíme veřejnosti jasně a srozumitelně sdělovat důvody, proč je pod tíhou ekonomické globalizace sociální stát v hranicích tradičního národního státu neudržitelný. Musíme jasněji poukazovat na důvody, proč je náš hlavní oponent ODS proti politické integraci Evropy. Nikoli proto, jak pokrytecky tvrdí, že hájí naše národní zájmy. Za obhajobou "národních zájmů" v rétorice ODS se ve skutečnosti skrývají sobecké zájmy některých zdejších, rychlokvašených kapitalistů a rentiérů z kupónové privatizace a často i jejich sponzorů. Ti mají z možnosti politického zkrocení v nadnárodním rámci integrované Evropy panickou hrůzu.
Naštěstí si už dnes většina podnikatelů uvědomuje, že budoucnost podnikání nelze spatřovat v prostředí, kde je výhodou podvádět a nedodržovat závazky. Ale v prostředí, kde pravidla platí pro každého a stát je umí vymoci. A právě taková je naše budoucnost v Evropské unii.
Sdělujme lidem následující poselství: my, sociální demokraté, nejsme pro Evropskou unii tzv. bruselských byrokratů. Jsme pro Evropskou unii proto, že chceme udržet a rozvíjet sociální stát proti tlakům ekonomické globalizace na jediné udržitelné úrovni - na nadnárodní úrovni politicky a multikulturně sjednocené Evropy.
Čtvrtý předpoklad našeho úspěchu spatřuji v naší schopnosti sestavit stabilní vládu, pracující na řešení složitých úkolů země až do řádných voleb v roce 2006. Předchozí vlády Miloše Zemana a Vladimíra Špidly byly v řadě programových bodů úspěšné. Zůstává však před námi ještě mnoho úkolů, před nimiž nesmíme utéct: snížení nezaměstnanosti, vytýčení zásad penzijní reformy a stabilizace zdravotnictví, přijetí opatření na podporu rozvoje lidských zdrojů, boj proti šedé ekonomice, zlepšení vymahatelnosti práva a mnoho dalších.
Konečně pátý a snad nejdůležitější předpoklad budoucích úspěchů ČSSD: zachovat klidné nervy a neztrácet sebevědomí. Sociální demokracie má co nabídnout - stále více než naši oponenti. Modrá šance s rovnou daní a zběsilou privatizací takřka veškerého veřejného sektoru je důkazem, že ODS chybí pro řešení složitých úkolů dneška elementární představivost. A obyčejní lidé pro ni mají hodnotu jen a jen v podobě volebního hlasu. Dopady jejích "receptů" na člověka, žijícího z průměrného příjmu, ODS nezajímají. Alternativa komunistů pak zůstává tradičním útěkem do utopie před zodpovědností vůči reálnému světu.
Nebezpeční ale nejsou naši političtí protivníci. Nebezpeční jsme jen my sami sobě - naší neschopností srozumitelně komunikovat s veřejností a jednoduše jí vysvětlovat naše nejednoduchá řešení, lidem poctivě říkat někdy nepopulární věci a dodržovat vzájemnou loajalitu. Přestaňme být nebezpeční sami sobě a rychle se poučme z našich chyb. Zbavme tak protivníky sociální demokracie možnosti na nich parazitovat a pracujme společně na vítězství ve volbách v roce 2006. Nikoli kvůli sobě, ale v zájmu všech poctivých lidí, kteří si onen ódéesácký modrý úděl nezaslouží.
(Autor je úřadující předseda ČSSD)
Právo, 3. 7. 2004