Vlastimil Balín
Podmínky a příčiny volebního výsledku do Poslanecké sněmovny se rodily dlouho, prakticky celé polistopadové období. Zklamání občanů z nenaplněných slibů je značné. Spojené s rozčarováním a znechucením z politické reprezentace vyústilo jen v 58procentní účast. Téměř polovina oprávněných voličů vyjádřila svou neúčastí protest proti nesplněným slibům vlády Václava Klause o měsíčních platech 20 tisíc Kč, jakož i proti tomu, že ČSSD se ve splnění svých slibů nedostala ani do půli cesty a navíc se k tomu musela spojit v roce 1998 s ODS. Výsledek voleb proto vnímám jako druhou a poslední šanci, kterou voliči dali ČSSD pro reparát skutečně levicové politiky při řízení a správě státu. Zároveň vystavili mandát komunistům pro kontrolu a ovlivnění pohybu směrem doleva. KSČM má nyní sílu na to být majákem pro plavbu ČR směrem doleva.
Sleduji-li však první kontakty a rétoriku protagonistů povolebních jednání, nemohu se ubránit dojmu, že ne všichni představitelé, nejen ČSSD, si uvědomují význam těchto dnů pro renesanci levice v ČR a ve středoevropském prostoru. Na tom, jak bude složena příští vláda, vedení Sněmovny a orgány komory, koneckonců i to, kdo usedne do prezidentského křesla, závisí další, minimálně čtyřletý vývoj v ČR. Žel, některá dosavadní jména jsou mnohdy, zejména v úvahách Koalice, spíše tipy vhodnými ani ne do jakéhokoliv panoptika voskových figur, protože i zde je požadavek, aby šlo o osobnost. A chodit se do Sněmovní ulice či Strakovy akademie dívat na "voskové figury" jen proto, že má někdo problém s usnesením svého bohumínského sjezdu či reálným vnímáním levicového spektra, mi připadá krátkozraké, ba přímo zvrhlé. ČSSD má dosud relativně dost času na to, aby našla cestu k přání voličů na obrat k levicovým hodnotám; její reprezentace může ještě pochopit, že k levicové politice nestačí rétorika, ale reálné kroky. KSČM se jí snaží rozhodování ulehčit. Za samozřejmé považujeme i ČSSD dlouhodobě hlásaný demokratický princip poměrného zastoupení ve sněmovních orgánech na základě výsledku voleb. I když bychom dokázali personálně zajistit plnění našeho volebního programu v exekutivě, vnímáme dosavadní bariéry v ČSSD a nedereme se o žádné posty ve vládě. Jsem přesvědčen, že priority programu je KSČM schopna naplňovat právě cestou svých výraznějších pozic ve Sněmovně, při dodržení demokratického principu poměrného zastoupení. Normální by mělo být, že druhá nejsilnější strana, kterou je ODS, postaví kandidáta na předsedu Sněmovny, ostatní mají místopředsedy. Navíc by bylo dobré, aby jeden z nich byl nezávislý poslanec, který by zastupoval malé politické strany (12,55 % hlasů voličů), které by se k němu mohly případně i vyjádřit. Obsazení dalších sněmovních orgánů (výbory, komise atd.) by bylo podle projekce volebního výsledku.
(Autor je místopředsedou ÚV KSČM)
Právo, 28. 6. 2002
RING VOLNÝ