Vstup do EU není pro KSČM sezónní téma

Vlastimil Balín

Jakýmsi "hitem" sezony je otázka vstupu ČR do EU, o němž budou občané v červnu letošního roku rozhodovat v referendu. Není a nebude to jednoduché rozhodování, byť by v podstatě šlo jen o dvě možné odpovědi: ano - ne. KSČM si vytkla a v dlouhodobém časovém horizontu připravovala objektivnější faktografii pro toto historické "občanské rozhodování".

Je pro Českou republiku přínosem vstoupit do Evropské unie? Je lepší stát se členem administrativně svázaného celku, nebo raději zůstat ostrůvkem se svébytnou, ale i do jisté míry ohroženou existencí v rozbouřeném moři světového dění? Jaká bude nová kvalita našeho ekonomického růstu a také sociálních jistot po přijetí všech pravidel Evropské unie? Rozvineme, zachováme nebo ztratíme svoji národní identitu?

Desítky podobných základních otázek si klade většina občanů České republiky v těchto týdnech při diskusích na nejdůležitější téma naší budoucí státní existence v mezinárodním kontextu. V tisku, v rozhlase, v televizi, ale také na internetu se objevuje nepřeberně názorů a variant podporujících nebo zavrhujících kroky vládních vyjednavačů s bruselskou unijní reprezentací. Také na stránkách Haló novin a Naší pravdy se při výměně názorů na toto téma vystřídala řada stranických funkcionářů, členů základních organizací, ale i mnoha spoluobčanů sympatizujících s politikou KSČM. Do konce února se budou moci čtenáři těchto titulů seznámit s komplexním pohledem expertů všech sekcí odborného zázemí, které právě v tomto období začíná pracovat v novém organizačním nasazení.

V lednu a v únoru, v nejchladnějších měsících roku, je žhavá debata o našem případném vstupu do Evropské unie zařazena rovněž na pořad jednání členských schůzí základních organizací. V tomto týdnu dostávají informační materiál k dispozici také předsedové okresních výborů na celostátní poradě. Příští měsíc připraví výkonný výbor ÚV KSČM podklady pro jednání vrcholného stranického orgánu, jistě obohaceného o názory z široce založené a probíhající vnitrostranické diskuse. Celá tato kampaň samozřejmě probíhá souběžně s prověřováním možných souvislostí, které by mohly nastat pro naši zemi po realizaci výsledků všelidového referenda. Není nic předem určeno, ani vyloučeno. Komunistická strana má svůj vlastní program, jehož cílem je sociálně spravedlivá společnost, realizující potřeby svých občanů v pluralitním, efektivním hospodářském prostředí, účelně komunikující v mezinárodní dělbě práce. KSČM jako součást politického systému je demokratickou stranou realizující své cíle v jeho rámci. Takový přístup není o popírání strategické programové společenské vize komunistické strany.

Sociální a ekonomické problémy dnešní společnosti ovlivňují také fungování obecních a krajských zastupitelstev, která se potýkají s vnitřními administrativními změnami, a o tom, co se na ně chystá po vstupu do Unie, nevědí skoro nic. Pro ně přece členství v Evropské unii není spojeno jen s čerpáním "mecenášských" fondů, ale také s velkou zodpovědností za naplňování právních norem, které v "manufaktuře" našich legislativců rostly v posledních měsících jako houby po dešti. Je jen slabou náplastí na tuto "otevřenou zlomeninu" fakt, který přiznávají i dobří právníci, že v desetitisících stránek nového kodexu se málokdo vyzná. A co teprve řadový občan? Co ti, kteří nemají praktickou možnost tyto změny zažít!

Úloha obecních a krajských zastupitelstev by měla spočívat zejména v podílu na vytváření podmínek pro rychlejší a účinnější tvorbu konkrétních projektů rozvojových programů se znalostí regionálního podnikatelského prostředí a potřeb rozvoje obce nebo kraje. V opačném případě, a taková je bohužel dosavadní zkušenost, budou pro nás možnosti čerpání strukturálních fondů EU stejným tabu, jako tomu je v případě fondů PHARE, ISPA či SAPARD.

Vydat 200 milionů korun na osvětu je snadné rozhodnutí. Ať již bude propagandistický výsledek vládní kampaně jakýkoliv, lidem to život neulehčí a popsané problémy, které je třeba v této zemi řešit, se neodstraní. Přesněji označit tyto nešvary a začít pracovat na programu jejich řešení, je základním smyslem vnitrostranické diskuse v KSČM v 1. čtvrtletí letošního roku. Naše strana nemá tolik finančních prostředků, ale má více než 100 tisíc členů a přes 800 tisíc příznivců, kteří jsou zajedno v tom, že v České republice je potřeba přestat řečnit, spekulovat a vyhlašovat rádoby demokratická hesla, ale začít organizovat, pracovat pro občany této země, za prosperitu státu a pro posílení jeho prestiže v Evropě a ve světě. Jde o kategorický imperativ a naprosto konkrétní politické zadání pro odborné zázemí KSČM, poslanecký klub, senátory, ale i zastupitele krajů, měst a obcí.

Již dnes zaznívají některá odborná hodnocení, že doporučení KSČM na základě posouzení dosavadních podmínek vstupu ČR do EU by mělo znít NE. Ono NE především odmítá další devastaci struktury českého průmyslu, rozvrat českého zemědělství, výprodej národního majetku do zahraničí a poškozování českých kulturních tradic.

KSČM však musí také pečlivě zvážit další postup v případě, že občané v červnovém referendu rozhodnou pro vstup ČR do EU. Takové úvahy by měly zohlednit především fakt, že proces integrace není uzavřený a předem vymezený. Levicová uskupení, jež jsou jeho důležitou součástí, by měla předložit svou představu změn, jež by mohly konkurovat dosavadním představám o integraci. Pouhé odmítání se může velmi rychle stát jen jakousi prázdnou pózou a zkratkou k dobrovolné izolaci, nenásleduje-li alternativa, o které je možné diskutovat a také ji realizovat.

V parlamentu i při jednáních obecních a krajských samospráv budeme proto ještě intenzivněji prosazovat uskutečnění takových opatření, která nastartují obrat v žalostném třináctiletém vývoji naší země a vytvoří podmínky pro to, abychom do integračních svazků, které jsou objektivní nutností, vstupovali jako rovnocenní a seriózní partneři. Času není nazbyt, tak jej využijme, nerozhodujeme se přece jen pro jednu sezonu!

Haló noviny, 23. ledna 2003