Dámy a pánové,
řekl jsem již před třemi lety, ve svém vystoupeni k desátému výročí založeni Vaší Konfederace, jak moc si vážím toho, že mne zvete na své setkání. Dáváte mi tím příležitost říci Vám, kteří jste pro znovunastolení svobody a demokracie u nás udělali více než jiní, že jste to právě Vy S Vašimi těžkými životními osudy, kdo v naší zemi představuje příklad mimořádné občanské a lidské statečnosti a odpovědnosti. Na těchto slovech nemám co měnit. Platila v minulosti, platí dnes, platit budou i v budoucnosti.
V našem veřejném a politickém prostoru patřím k těm, kteří se pokoušejí význam naší minulosti soustavně připomínat. Zejména té nepříliš vzdálené, tedy té, kterou jste svými osudy výrazně poznamenali a která tak zásadně poznamenala Vás. Nedělám to z toho důvodu, že bych byl nějaký staromilec, obrácený do minulosti. Jen si - snad naléhavěji než někteří jiní - uvědomuji, jak velký význam má pro naši současnost a budoucnost jak historická paměť, tak neocenitelné, tvrdé zkušenosti, které lidé jako Vy za svůj život získali. Jde o mimořádný kapitál, jehož prohospodaření by mělo neblahé důsledky.
Žijeme v době, která není jednoduchá. Na straně jedné se sice zdá, že nebezpečí totalitarismu, které naši zemi dusilo po mnoho desetiletí, je bezpečně zažehnáno. Na straně druhé jsme konfrontováni s výzvami a nebezpečími, jaké jsme dosud neznali. My bohužel víme velmi dobře, že je to spolu všechno propojeno, že se nic nepřihodí náhle a bez příčiny a že jsou mnohá stará nebezpečí stále živá - i když dnes na sebe berou jinou podobu.
Nikoho z demokratů nemohou těšit zvyšující se preference komunistické strany. Ale myslet si, že právě toto přibližuje okamžik nějakého nového protidemokratického převratu, by bylo naivní. Skutečné nebezpečí pro naši svobodu a demokracii je v něčem mnohem méně nápadném, mnohem méně hraném médii, mnohem méně postižitelném, o to však nebezpečnějším. Vidím ho v sílících pokusech sešněrovat nás politicky a hospodářsky život obrovským množstvím detailních zákonů a nařízení. Ty ve svém souhrnu vedou k oslabování svobody jednotlivce, k daleko většímu podílu mocenského vlivu státu na veškeré oblasti našeho života a ve svých důsledcích k ochabování přirozené lidské iniciativy, aktivity a možnosti rozhodovat se samostatně. Druhou stranou téže mince je pak vlažný vztah k odpovědnosti.
To není problémem pouze naším. Pokud by se Evropa měla proměnit v přeregulovaný superstát, v němž by navíc národní celky zcela zanikly, bylo by to nedobré. Na tyto otázky není dnes ani u nás, ani v Evropě jednotný názor. I proto jsem v nedávných dnech svolal schůzku nejvyšších ústavních a politických činitelů, abychom v této důležité věci hledali co možná nejvyšší společný jmenovatel Zájmů naší země. Shoda sice až dosud příliš velká není, ale je nesmírně užitečné v takových otevřených diskusích pokračovat.
Stále víc a více je zřejmé, jak mimořádně cenná a inspirativní je pro nás Amerika, se svým bytostným příklonem ke svobodě, se svou unikátní kombinací liberalismu a konservatismu, s nevyčerpatelným optimismem, idealismem a současně smyslem pro praktický život. Podle svého založení, zkušenosti a světonázorového zázemí může každý z nás s některými konkrétními kroky té či oné tamní vládní administrativy souhlasit, nebo nesouhlasit, ale na podstatě věci to nic nemění. Pokusy narušovat transatlantické vazby mezi Evropou a jejím zámořským spojencem, například vytvářením alternativních vojenských uskupeni k NATO, jsou podle mne pootevřením dvířek k tomu, abychom byli v budoucnu opět vystavení rizikům světa, která jste tak nelítostně pocítili na vlastni kůži právě Vy. I proto máte nikdy nekončící úkol o svých zkušenostech a názorech hlasitě a nápaditě informovat především naši mladou generaci. Tato Vaše aktivita je také tím nejlepším památníkem těch Vašich kamarádů a kolegů, kteří politický teror minulé doby nepřežili.
Naše společnost Vám zůstává leccos dlužná. Jako prezident republiky Vám slibuji, že se budu snažit ovlivňovat alespoň tu oblast, která mi z funkce přináleží. Chci Vás také zcela neformálně ujistit, že jsou pro Vás v mém úřadě dveře otevřeny a že budu hledat cesty, kterými bych prestiž někdejších politických vězňů zvýšil.
Přeji Vám každému štěstí v osobním životě, zdraví a spokojenost Vám i Vašim rodinám. Konfederaci politických vězňů chci poděkovat za její dosavadní práci a popřát jí úspěchy v její další, tolik záslužné činnosti.
Děkuji Vám.