Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na první tiskové konferenci v letošním roce. Dnes s vámi bude hovořit předseda strany Vladimír Špidla. Prosím tedy pana předsedu o úvodní slovo.
Dobrý den, dámy a pánové. První téma, kterého se chci dotknout, je určité povodňové napětí, které existuje. Chci říci, že situace tak, jak je hodnocena, nesměřuje k tomu, že by se blížila nějaká katastrofa byť jen velmi vzdáleně takového rozsahu, jako byly srpnové povodně. Přesto některé orgány zahájily činnost a situace je tedy průběžně vyhodnocována a monitorována.
Také bych chtěl říci jednu praktickou věc. Je to sice reakce na televizní informaci, ale Hasičský záchranný sbor a Integrovaný záchranný systém má prostředky k tomu, aby vyhazoval do povětří kry, když existují nebo odstraňoval nějaké takovéto problémy. A není nutné, aby na to měla obec, protože jsem zachytil informaci, že některá z obcí říkala, že nemůže udělat jakési bezodkladné nařízení nebo akci, protože na to nemá prostředky. Integrovaný záchranný systém je to schopen zvládnout, má kapacitu.
Nyní mi dovolte, abych se dotkl dalšího tématu - a asi toho, které považuji za nejzákladnější: Je to téma vstupu do EU. Zahajuje se poslední odpočítávání, 16. dubna bude podpis přístupové smlouvy. V dalších termínech 15. -16. června bude referendum a tento termín není zpochybněn. Myslím si, že to bude vhodný termín. To znamená, že poprvé v českých dějinách budou mít občané možnost rozhodnout o takto významné události. Všechna, i ta nejosudovější rozhodování byla v našich dějinách pouze rozhodnutím nějakých omezených skupin, které pak museli lidé akceptovat, anebo také ne, ale to je jiná věc. Je to tedy mimořádná záležitost. A myslím si, že se potvrzuje i to, že referendum musíme nutně uplatnit v našem ústavním systému jako trvalý nástroj. To znamená sociální demokracie a vláda obecně bude směřovat k tomu, aby se referendum stalo nástrojem trvalým. Znamená to nový zákon na změnu ústavy.
Myslím, že povedeme ještě velkou debatu, která se v průběhu doby bude vynořovat, ale přesto musím zdůraznit, že volba je samozřejmě možná. Tak, jak dopadne referendum, takový bude posléze výsledek, ale že výrazně převažují argumenty pro vstup do EU. A jsem přesvědčený, že během času se podaří tyto argumenty dostat do odpovídající váhy a ukáže se, že bez jakýchkoliv vedlejších možností jasně převažuje pro (přistoupení k EU) nad slovem proti.
Je ještě druhé téma, které je důležité a strategické. Stabilizace veřejných financí. Je dobře, že vláda přikročila k prvnímu kroku pro stabilizaci veřejných financí tj. k formulování rozpočtového výhledu. Je to krok v našich dějinách po roce 1989 neobvyklý. Je to první vážný pokus, a chci zdůraznit, že materiál, který je předkládán do vlády, není ještě ve stavu zralosti a bude dopracováván, zvažován a pečlivě hledána cesta pro to, abychom z něj vytvořili materiál, který získá odpovídající politickou a obecnou podporu a bude realizovatelný. Každá reforma musí mít dva prvky - musí fungovat jako reforma, jako ten vlastní mobil, vlastní struktura - a za druhé musí být akceptovatelná obecně společenským prostředím. Reforem, které nebyly akceptovatelné, těch jistě najdete v dějinách velké množství. Podrobíme to významné debatě. Debata není míněna jako debata odkládací. Je míněna tak, aby některé z věcí, u kterých dojde k dohodě a budou jaksi nesporné v celkovém kontextu, byly realizovány, tak, aby vstoupily do přípravy státního rozpočtu na následující rok.
Pokud jde o problematiku Iráku, tak stanovisko samozřejmě ještě není uzavřené. Většina zemí velmi pečlivě studuje situaci. Myslím si, že ani Spojené státy i OSN nejsou rozhodnuty. Ale situace na Středním východě existuje jako reálná situace. Jaký bude další vývoj lze těžko předvídat. Naše stanovisko je takové, že Sadám Husajn musí splnit v každém případě beze zbytku rezoluce Rady bezpečnosti a nesplní-li je, tak budeme postupovat v souladu se světovým společenstvím. Najdeme svoji vlastní pozici v tomto problému, ale věc není rozhodnuta. I když s vámi souhlasím, že situace je vážná a může se vyvíjet velmi vážným způsobem, ale to lze teď těžko odhadnout.
Myslím si, že to, že turisté sem nepřijeli - že jsme ztratili asi milion turistů - bylo převážně způsobeno povodněmi, které přišly na vrcholu turistické sezóny. A musím říci, že ještě na konci října jsem se setkal s delegací ze Španělska a ta se sem chystala jako na bojiště. Ti lidé měli představu, že naše země je úplně rozvrácená, že není schopna fungovat. Moje přesvědčení je, že hlavní ztráta je daná skutečně rozsahem povodní – informace o ní byly vysílány do celého světa. Uvidíme v příštím roce, zda tato hypotéza je správná.
K vaší třetí otázce. Nevím, jakého senátora máte na mysli. Nebudu to příliš analyzovat. Pamatuji si, že jsem byl na jednání Senátu, které se týkalo záležitosti vyjednávání v Kodani. Tam nějaký senátor - a asi myslíme stejného – pronesl několik slov ve francouzštině, ovšem s velmi špatným přízvukem i výslovností - a těžko se to dalo komentovat. Pokud to byly tyto výroky, tak se ani nedivím, že nebyly komentovány, protože byly skutečně mimo jakýkoli kontext. Požádám pana senátora Smutného, který je předsedou našeho senátorského klubu, aby k tomu zaujal nějaké stanovisko.
Výrok byl pronesen a jestli jsem skutečně ve správném kontextu, tak si tu situaci pamatuji a byl to výrok velmi groteskní ze všech hledisek. A nezdá se mi, že by stál za komentář, protože nevíme přesně, o čem se debatovalo.
Minulý rozpočet, to znamená ten, který se zrealizoval, měl ještě některé mimořádné příjmy. Měl mimořádné příjmy, které současný rozpočet vůbec nemá. Z rozpočtového hlediska je úplně jiná situace. V rozpočtu, který máme, jsou započítány pouze ty příjmy podle rozpočtových pravidel, které v průběhu roku vznikají a žádné mimořádné příjmy typu privatizace, ruský dluh a podobně. To je hlavní vymezení rozdílu, který existuje mezi těmito dvěma rozpočty.
Ano, máte pravdu, že náš rozpočtový výhled směřuje k tomu, abychom v dlouhodobém hledisku stabilizovali veřejné rozpočty. Protože veřejné rozpočty jsou základem pro to, aby fungovala koncepce sociálního státu. Stabilizované veřejné rozpočty jsou podmínkou pro to, aby fungoval sociální stát jako takový. To je dlouhodobý důvod stabilizace koncepce evropského sociálního modelu a to vyžaduje stabilní veřejné rozpočty.
Pokud jde o tu debatu, že by se nikdo nikdy nezadlužoval, to je debata odborně neobyčejně složitá. I když se dosáhne maastrichtského kritéria, které je obecně považováno za nedostižný cíl. Toto kritérium připouští tři procenta mínus a řekněme, že máte rozpočet kolem 3% HDP – náš HDP se pohybuje kolem 2 bilionů, takže ty 3% představují poměrně značnou sumu. Tento parametr zadlužení je parametr, který je dynamický a musí se odehrávat proti pohybu hrubého domácího produktu. To zadlužování se někdy může zastavit, někdy po určitou dobu mají státy přebytky, jindy mají uměřené deficity - to je záležitost národohospodářské úvahy. Ale klíčové slovo pro naši úvahu je stabilizace, aby systém byl v jakékoliv okamžiku řiditelný a podřizoval se té vůli, která se do něj demokraticky vloží, a ne aby hledal své rovnováhy nějakými zlomy, jako se to stalo třeba v Bulharsku, v Argentině. Ano, naším cílem je střednědobě a dlouhodobě stabilizovat veřejné rozpočty. Pustili jsme se do toho velmi vážně a myslím si, že opravdu nepřeháním, když říkám, že jako první vláda koncepčně.
Omlouvám se, ale vaši otázku jsem takto nepochopil. Myslel jsem, že směřuje k současnému rozpočtu.
Minulý státní rozpočet nemá ještě udělaný státní závěrečný účet. O tom, jaký byl schodek a o kolik byl překročen - tak o tom teď nemůžeme vést debatu, která by měla váhu, protože závěrečný účet ještě není uzavřen. To znamená ani příjmy ani výdaje. Ministerstvo financí pořád ještě - ani dnes - nemůže zveřejnit státní závěrečný účet. Může zveřejnit průběžné plnění státního rozpočtu, což je rozdíl proti státnímu závěrečnému účtu.
Debata o tom, jak dopadl rozpočet, se povede, jakmile se čísla stabilizují. Pokud se nepletu, tak například došlo k výpadku daně z přidané hodnoty, kde se debatuje, jestli systém vratek se neukazuje jako jedna z příčin. Naopak byly přeplněny daně z příjmu a tak dále. Je to trochu složitější věc a skutečně to bude vyžadovat pár týdnů, než to bude zralé k diskusi.
Pokud jde o přípravu území na případné zátopy, tak musím říci, že se v technickém slova smyslu nepostoupilo žádným radikálním způsobem, protože to záplavové území bylo 15% z celého území České republiky, čili to je ohromné území a vyprojektovat a připravit rozumná opatření - to určitou dobu trvá.
Je pravdou, že jsou k dispozici 3,7 miliardy z fondu solidarity EU, podle našich podmínek, které směřují k tomu, co se jmenuje strategie obnovy jednotlivých krajů. Čili pro tuto strategii obnovy jsou i zformulovány některé zásahy technického charakteru, jako je i stavění hrází a podobně. Dále se připravuje rozsáhlý projekt, rozsáhlá koncepce změny i územního plánování a podobných věcí, čili ta věc bude trvat poměrně dlouho, než se náš přístup ke krajině zásadním způsobem přemění.
Chci ovšem zřetelně říci, že technická opatření nejsou jediným způsobem, jak se chránit před povodněmi a zřejmě jsou i dokonce nedosažitelná na úrovni nějaké absolutní bezpečnosti, protože náklady, které na to jsou potřeba, jsou obrovské.
Abych vám ještě uvedl, jak je to opravdu těžké navrhnout. Když se navrhne hráz, tak se to zdá být jednoduchá věc, ale tu hráz musíte navrhnout v kontextu celého povodňového modelu, protože hráz dejme tomu u Karlína nažene vodu do Holešovic a způsobíte dramatičtější zátopy na jiných územích. Teď jsem necitoval žádný model, to jsem uvedl jako příklad. Čili je to věc, která se chystá, která bude vyžadovat značné náklady a bude představovat kombinaci technických opatření a změn územního plánování. Prostě budeme muset připustit i přijmout, že některé oblasti budou zaplavované a že se tam některé věci prostě nemají stavět a že když se tam budou stavět, tak se budou muset stavět určitým způsobem třeba mimořádně nákladným.
K té druhé otázce. Vyjednávání velmi intenzívně probíhá, tak jako probíhá vyjednávání o všech ostatních prezidentských kandidátech. Pokud jsem informován, tak prozatím se u žádného z prezidentských kandidátů nerýsuje nějaká rozsáhlejší podpora napříč politickým spektrem. Podle mého názoru ta nejvážnější debata proběhne po prvním kole.
Pokud jde o kampaň k referendu, tak tam bude probíhat vysvětlovací kampaň na všech kanálech od televize přes všechna ostatní média, čili to bude velmi komplexní kampaň. Nebude to kampaň, která je založena na nějaké jednoduché koncepci, jako je například prodej a nákup nějakého předmětu, ale bude to kampaň, která bude značně informační. Dokončují se technické přípravy. Už se tato kampaň v některých dílčích částech realizuje, ale chci jasně říct, že to je kampaň, která má politický charakter. Čili se v ní bude muset angažovat vláda, jednotliví ministři i jednotlivé politické strany.
Pokud jde o moji pozici, tak jste mohl zaregistrovat, že využívám každé příležitosti, kterou mi poskytnou média, abych se k tomu zřetelně vyjádřil. Tuto kampaň považuji za svoji povinnost a chci ji vést zčásti jako osobní volební kampaň, čili budu se účastnit řady jednání i řady vystoupení při každé vhodné příležitosti. Nechávám si zpracovávat osobní plán této kampaně a požaduji to i od každého člena vlády.
K té druhé otázce. Za prvé si myslím, že volba předsedy KSČM je ještě velmi daleko, abych měl k tomu nějaké komentáře. Ale jinak bych chtěl říct, že strany jsou víc než jejich předsedové a že změna na předsednickém místě málokdy znamená nějakou zásadní obsahovou změnu, která by znamenala skutečnou hlubokou revizi politického vývoje. Tuto informaci jsem pouze zaregistroval. Nemám představu ani zda Miloslav Ransdorf bude úspěšný či nebude úspěšný, ale nevidím v této možnosti nic zvláště průlomového.
Toho se neobávám.
Jak už jsem řekl, nerýsuje se zatím žádná situace, která by mohla naznačit, že nastal průlom směrem k tomu či onomu kandidátovi.
Moje první otázka je, kdyby přece jen došlo na druhou volbu a první volba byla neúspěšná, budete při výběru svého kandidáta zohledňovat opět výsledky vašeho vnitrostranického referenda - a nebo to je věc, která už byla využita a půjde se do výběru vašeho stranického kandidáta se zcela čistým stolem.
A druhá věc se týká vašeho navrženého kandidáta pana Bureše. Vzhledem k vašemu postoji ke komunistické straně vám opravdu nevadí, že váš kandidát byl za normalizace členem KSČ?
Pokud jde o tu první otázku - ÚVV ČSSD se sejde 18.ledna a zhodnotí situaci tak, jak se bude vyvíjet. To je záležitost ústředního výkonného výboru a já nemohu předjímat žádné možné přístupy.
K druhé otázce. Pan Jaroslav Bureš byl prostě nominován sociální demokracií a můj postoj ke komunistické straně jakožto politickému subjektu je odlišný od postoje k různým lidem, kteří v té či oné době byli v komunistické straně.