Kapitalistická normalizace

William French

Proč je každý, kdo se v této zemi pokouší zavést transparentnost do podnikání a politiky, nazýván "abnormálním" a je viněn z "lidského selhání"? V mnoha jiných zemích jsou taková opatření normální: odměňují a povzbuzují skutečné zásluhy a vynikající výsledky, neboť zaručují rovnost před zákonem a brání nepatřičným vlivům. ODS a zemanovská ČSSD, zastupující většinu voličů, však opatření posilující vládu zákona i jejich proponenty odmítají jako "abnormální". Jakkoliv se může zdát, že se Klaus a Zeman rozcházejí v otázkách svobody a rovnosti, shodují se v tom, že korupce je normální - to je patrné z toho, jaké koalice vytvářejí. Než byla na pražské radnici obnovena koalice ODS - ČSSD, musely obě strany odmítnout koaliční nabídku Kaslových Evropských demokratů, podmíněnou pouze přijetím podrobného výčtu protikorupčních opatření. Samozřejmě, oni tvrdí, že Kasl není "pracovitý" a že není "týmový hráč". Kasl? Ten, jehož čtyři měsíce stará strana dokázala v městských volbách obsadit druhé místo? Je snad náhodou, že než Klaus v roce 1998 zavedl ODS do "opoziční smlouvy", odmítl naprosto stejnou nabídku? Tehdy měl zaručen jednobarevný kabinet ODS s tichou podporou KDU-ČSL a US pouze za to, že ODS odhalí svůj podíl na korupci veřejných procesů. Že by tenkrát Luxovi šlo o moc? Nebo v tom byla Rumlova osobní nevraživost? Důkazy hovoří jinak. To, že ODS ani ČSSD nemohly tehdy ani nyní přijmout tuto jednoduchou podmínku, nám říká, že rozdíl mezi "normálním" a "abnormálním" nespočívá v osobnostech či ideologických rozdílech, ale v postojích ke korupci. Není překvapením, že tím, kdo těžil z politiky těchto "normálních" koalic, je stejný typ lidí, a v mnoha případech dokonce stejní lidé, jako byli normalizátoři v sedmdesátých a osmdesátých letech: lidé, kterým nevadí opakovat ideologii, v niž nevěří, jen aby dosáhli svých zájmů - pseudokomunisté tehdy, pseudokapitalisté nyní. Vezměme si, jak se ODS stavěla proti privatizaci bank, k regulaci trhu s cennými papíry či k ochraně menšinových akcionářů. Za všechno hovoří Klausův důvod, proč byl proti vstupu zahraničních vlastníků do bank: obával se, že by cizinci poskytovali úvěry pouze na základě obchodních principů! ODS se tedy otevřeně přiznává k tomu, že držela banky v rukou "normalizátorů" proto, aby tyto banky poskytovaly úvěry podnikům na základě jiných než obchodních principů. "Normalizátoři", kteří vedli tyto podniky, pak mohli tyto úvěry spolu s ostatním majetkem podniku vytunelovat, neboť ODS s podporou Dlouhého křídla ODA zdržovala zavedení nezbytné regulace trhu. Tato kombinace nemohla zvýhodňovat nikoho, kdo nebyl členem starých normalizačních struktur nebo nebyl schopen se do nich dostat pomocí uplácení či vydírání. Když pak banky nevyhnutelně zkolabovaly, ODS ještě zajistila "bankéřům" a "podnikatelům" pseudoideologické alibi s tím, že se dopustili pouze špatných obchodních rozhodnutí, a všechny kritiky odmítala - buď nerozumějí obchodu, nebo jsou ideologicky nepřátelští k volnému trhu. Zemanova ČSSD, i když rétoricky v opozici k ODS, byla v praxi její "normalizační" sestřičkou - pomáhala ODS zajistit permanentní triumf systému, který je v podstatě mafiánským kapitalismem. Pomocí ústavních změn se pokoušely vytvořit stát, v němž je exekutiva v podstatě nekontrolovaná a je ovládána pouze dvěma stranami, zaklíněnými naoko v ideologické opozici, ve skutečnosti však shodně zastupujícími pouze zájmy svých "klientů". Dokud se tu politici budou posuzovat více podle slov než podle činů, nebudou mít Češi skutečně volný trh, ale pseudokapitalismus s "normalizační" tváří.

Autor je kanadský právník. V Praze žije dvanáct let.

MF Dnes, 12. 12. 2002