Haló noviny, 24.5.2002
V rámci kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny se především pod tlakem novinářů vyjadřují politici poněkud předčasně o postupu po volbách, na prvním místě o možných vládních koalicích. Někteří se zavazují k vyloučení spolupráce s jinými stranami či politiky, jiní si kladou nesmyslné podmínky typu "Když se změníte a budete se chovat podle nás, jsme ochotni si vás všimnout nebo snést vaši (tichou?) podporu." V praxi se v zastupitelských orgánech setkáváme s pragmatičtějším přístupem. Není důvodu, aby to podobně nebylo i po volbách v letošním roce. Při jednání o vládnoucí koalici dochází k novým jednáním a kompromisům, některé kategorické předvolební požadavky a stanoviska jsou odloženy stranou, o podporu dílčích věcí i celých konceptů se žádá i u politických protivníků. Pokud jde o KSČM, které se takový odstup snad nejčastěji týká, neváhali v nedávné minulosti ministři vlád bez rozdílu sondovat názory komunistických poslanců, získávat je pro své návrhy, přizvat k takové činnosti odborníky ze svého okruhu a často přijít i na jednání klubu poslanců. Podobně - a zcela logicky - postupovali i poslanci jiných politických stran. V KSČM jsme se vždy chovali podle osvědčené zásady, že posuzujeme věc, nikoli osobu nebo instituci, které ji předkládají. Podporu je možné poskytnout, když jde o shodné zájmy a programovou shodu, v některých případech, když předkládaný návrh je aspoň přijatelný, nebo ten nejlepší mezi několika ještě výrazně horšími, u kterých je nebezpečí jejich přijetí.
Není také žádný problém (s výjimkou některých velmi problémových osobností) se dohodnout na vzájemné podpoře při kandidaturách do různých funkcí na základě poměrné účasti podle politické síly vysílající strany nebo na vzájemné podpoře. Naše stanoviska a hájení zájmů našich voličů jsou přece až na výjimky žádoucí i v dalších institucích. Je proto zajímavé vidět nebo slyšet ty, kteří poměrně nedávno žádali o podporu a spolupráci, nebo dokonce byli součástí politické orientace, kterou nyní potírají, jak - snad v rámci prokázání své "ideové" čistoty - balamutí sdělovací prostředky, voliče i své partnery ve vlastních politických stranách a dušují se, že dál už nebude nic podobného. Po prostudování části volebních programů nebo propagačních materiálů politických partnerů jsem vybral některé body, které jsou s programem KSČM shodné, jsou mu blízko nebo jsou aspoň jako zásada podporovatelné a je jisté, že v případě jejich předložení a projednávání bude vysloven souhlas i komunistů. S podmínkou, že konkrétní návrh bude zpracován v duchu zveřejněného úmyslu a také legislativně přijatelný. Kdo by například nesouhlasil s úmyslem Občanské demokratické strany vrátit armádě prestiž a vojákům (především vojákům z povolání) životní perspektivu? Kdo by nebyl pro zavedení pořádku do hospodaření armády? Přitom si ovšem dobře uvědomujeme, že to byly především vlády vedené ODS, které o životní perspektivu velké množství vojáků neoprávněně připravily, a že žádná politická strana nemá a nemůže mít armádu propachtovanou, jak si to podle volebního materiálu "ODS volí bezpečnost země" tato strana představuje. Jsme i pro hloubkovou kontrolu v resortu, podporujeme ji i v jiných oblastech, ale rozhodně jsme pro to, aby byla provedena příslušnými institucemi s posílenými pravomocemi, s aktivní účastí všech v parlamentu zastoupených stran i veřejnosti. Budeme souhlasit i s takovými cíli, které žádají "jasné a srozumitelné daně" proti těm složitým dnešním, které rozpracovali především ministři financí z ODS, nebo s tím, že starší není možné nechat na holičkách, důchody mají být dobré a státní finance bez dluhů (rozhodně aspoň výrazně nižší, než kam to poslední vlády přivedly). Je třeba ovšem poctivě přiznat, že bodů, které je možné podpořit komunisty, je ve volebních materiálech ODS jako šafránu nebo ještě méně. Trochu jiné je to s Koalicí. Tady jsme rovněž například pro investiční pobídky a podporu průmyslových zón, legislativní úpravu rekvalifikace, nový koncept celoživotního vzdělávání, zpřístupnění hypoték pro širší vrstvy, podporu bydlení na venkově (ovšem také pro práci a další podmínky na venkově), pro nižší sazby DPH u stavebních prácí souvisejících s bydlením, větší podporu měst a obcí při budování infrastruktury pro bydlení, pro stabilizaci ceny léčiv, pro prioritu práva na vzdělání ve státním rozpočtu, zajištění "tradičního" poměru mezi mzdou a důchodem, podpořit je možné značnou část ekologické politiky Koalice. V ekonomice jsou určitě správné jasně stanovené a kontrolovatelné podmínky podnikání, institucionální podpora vývozu a větší pomoc obchodních radů na našich velvyslanectvích i ministerstev (ale proč se o to bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl a ostatní bývalí ministři z dnešní Koalice více nezasloužili?), rehabilitace role (mezi jinými) učitelů, lékařů, techniků a zaměstnanců veřejné správy nebo dokonce "určitá daňová progrese". Za velmi dobrou pokládám část programu Koalice, kde se hovoří o podpoře vědy a výzkumu, využití informačních technologií ve všech oblastech, o cíli vytvořit (trochu módní) informační a vzdělanostní společnost. A šlo by ještě pokračovat. Nebudu uvádět konkrétní věci z volebních materiálů ČSSD - zde jsme v mnoha oblastech programovou blízkost zjistili a už v předchozích hodnoceních především v sociální oblasti ohodnotili více než 50 %. Není naším problémem, že v konkrétní politice sociálnědemokratické vlády byly některé záměry zeslabeny kompromisy, respektováním požadavků pravice nebo dokonce vykonávána politika v rozporu s původními programovými cíli - třeba při privatizaci. Přestože je třeba zdůraznit nespokojenost KSČM i jejích voličů s vývojem v naši zemi, když se iluze z období po listopadu 1989 nenaplňují a v mnohých pro občany rozhodujících věcech se naopak prohloubilo zaostávání za ekonomicky a sociálně nejsilnějšími zeměmi, přestože by bylo snazší ukázat na základní rozpory s programy a hlavně se skutečnou politikou ostatních současných parlamentních stran, přestože jsme dlouhodobě orientováni na zásadní změnu, na zajištění sociální spravedlnosti, rozvoje společnosti v zájmu většiny, na růst životní úrovně lidí práce, na spolupráci a rovnoprávné vzájemně výhodné mezinárodní politické i hospodářské vztahy, pokládám za důležité zpochybnit pokrytecká tvrzení o nespolupráci, o nulovém koaličním potenciálu komunistů nebo opět o ztracených hlasech, o brzkém konci komunistické myšlenky. Naopak rozbor volebních materiálů, včetně řady neparlamentních volebních stran, například Strany demokratického socialismu nebo Humanistické aliance, ukazuje na dobrou perspektivu Komunistické strany Čech a Moravy v příštím funkčním období. Zvlášť, když prokáže volebními výsledky v nadcházejících volbách shodu s předpověďmi a zlepší svou pozici, bude zastupovat nejen své bezprostřední voliče, ale i širší veřejnost, a to ve shodě s jejími názory i zájmy.