Se značnou zvědavostí jsem si dnes přečetl článek Jiřího Hanáka "Nezměněný svět". Upoutal mne název, protože v souvislosti s 11. zářím se věta "svět se změnil" stala okřídlenou. Jindy totiž moc Hanákovy články nečtu. Vzpomínku na jeho dřívější sloupky v Lidových novinách mám stále v paměti a on sám mne do dnešního dne nepřesvědčil, že své "sebezařazení" do Práva myslí vážně.
Dneska mne ovšem překvapil. Postavil se statečně proti "mainstreamu" - možná že mu v tom pomohla nedávno uplynulá povodňová zkušenost. Rozkročen v proudu mediálních vzpomínek na události 11. září loňského roku, napsal článek, ve kterém se dotkl nejpodstatnějších okolností soudobého soukromého a státního terorismu.
"Vojenská represe může být jen první krok. Ten druhý, důležitější,
neskonale obtížnější a nákladnější, spočívá v odstranění kořenů
terorismu, jeho živné půdy. Dokud však budou existovat stamilióny a možná
miliardy lidí frustrovaných nemožností dostat se z kolotoče bídy a hladu,
nemocí, negramotnosti a všeho toho, co nouze přináší, terorismus se nemusí
o svoji budoucnost bát. A vůbec není důležité, že sami teroristé jsou často
synkové z bohatých rodin.
Nekřivděme světu sytých, ví to a uznává. Avšak rozhodnout se, jak a čím
začít, či dohodnout se na společné strategii nedokáže. A právě v tomto
se svět ani po 11. září 2001 nezměnil.
Říká se, že před lety v Africe zabodovala Čína. Nepřivezla tam peníze,
ale tisíce motyk. Dnes by Spojené státy a EU určitě zabodovaly, kdyby přestaly
sypat miliardy dolarů do rukou chamtivých elit nuzných zemí a místo toho
například dokořán otevřely své trhy produktům oněch zemí. Smysl by to mít
mohlo. Znamenalo by to ovšem sáhnout do soukolí božstva zisku, a nedej bože,
snad i sebeomezení nás bohatých. Nezdá se pravděpodobné, že by něco
takového jakákoliv vláda euroatlantické civilizace ustála."
Článek Hanáka Vám doporučuji k přečtení.
Milan Neubert, 11. září 2002