Listopad 1989 - Letenská pláň
Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se
nebojte
V prosinci 1989 před volbou prezidenta
Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu,
že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu,
od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků...
Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou
vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím.
Z balkonu Melantrichu 1989
Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale
pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest,
že pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám
odstoupím z funkce.
17. 12. 1989 v Čs. televizi
V budoucnu se, podle mého mínění, musí prezidentský úřad vymezit.
Prezident nemůže mít tak velké pravomoci, jako má dnes.
Prosinec 1989
Pro mne není rozhodující, s jakým slovem jsou sociální jistoty
spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly být daleko
větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem.
1. 1. 1990 v novoročním projevu
Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: o republice lidské,
která slouží člověku, a proto má naději, že i člověk poslouží jí.
Za svůj třetí úkol považuji podporu všeho, co vede k lepšímu postavení
dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků
národnostních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoliv
důvodů hůře než ostatní. Žádné lepší potraviny či nemocnice nesmí být
výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíce potřebují.
Připravujeme koncepci důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální
stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás
obávají.
Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to
neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by mohlo oslabit naši povinnost
samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat...
23. 1. 1990 při projevu ve Federálním shromáždění
Všichni chceme republiku sociálně spravedlivou, v níž nikdo nebude
trpět existenční nejistotou, v níž nebudou strádat lidé ponížení, staří,
děti či lidé jakkoli handicapovní. Chceme republiku, která bude starostlivě
pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými
společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a
pány. Toužím po takové republice více než kdo jiný.
V dubnu 1990 ve veřejném projevu
Náš stát by už nkdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoliv
jiného. Musíme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to
po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také
co nabídnout...
Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na
ně pozor!
Na tiskové konferenci po přijetí zákona o volbách na dotaz novinářů
Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražování?
Mnohokrát a jasně tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení včetně
dalších dokumentů, a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich
úsilím je, aby přechod od NEekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez
sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoliv
sociálních krizí nebo podobně. Jestli se sem tam pohne cena cigaret nebo
něčeho, to v této chvíli nevím, zatím je snaha, aby se nehýbalo nic,
alespoň v nejbližších měsících. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce
nezaměstnnost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového
nepřipravujeme. (Poznámka redakce: za rok dělala inflace a zdražení 56 %.)
1990
Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme.
29. 6. 1990 ve Federálním shromáždění
Podle mého mínění nesmí náš stát šetřit na investicích do školství a
kultury... Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby
nevedla k velkým otřesům, velké inflaci nebo dokonce ke ztrátě základních
sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prostě jako úkol, který jim
byl zadán. Zde neplatí žádné „Nejde to!“
český internet jaro 2003