LN, 3. 6. 2002
Předseda: František Pillman
Cíl: Říká ho už svým názvem chce zejména zrušit Senát.
Strana vznikla v roce 2000 a účastnila se už předloňských krajských
voleb, ale bez úspěchu. Paradoxní je, že předseda strany, bývalý poslanec
ODS František Pillman, v minulosti sám dvakrát neúspěšně kandidoval do
Senátu. Vedle zrušení této komory žádá strana přímou volbu prezidenta,
hejtmanů a starostů.
Předseda: Jiří Hrdina
Cíl: Recesistická strana chce vnést do politiky humor.
Vznikla loni o silvestrovské noci v Balbínově poetické hospůdce na pražských
Vinohradech a hlásí se k odkazu kněze a vlastence Bohuslava Balbína. Má jen
pět členů, z nichž navíc může kandidovat jen předseda a dále pak už
jen její příznivci. Na své kandidátky získala některé známé osobnosti
Jaroslava Hutku či Ivana Martina Jirouse.
Předseda: Jiří Lobkowicz
Cíl: Být alternativou středovým voličům, zklamaným opoziční smlouvou i
Koalicí.
Vznikla v říjnu 2001 po roztržce mezi dvěma křídly organizátorů tzv.
strany intelektuálů: skupina Moniky Pajerové odešla a založila si vlastní
stranu Naděje. V Cestě změny nakonec zůstalo jen několik známějších
jmen. Své kandidátky strana otevřela také zástupcům hnutí Nezávislí.
Předseda: Michal Simkanič
Cíl: Zabránit vstupu Česka do Evropské unie.
Vznikla už v roce 1994 a má několik set členů. Označuje se za jedinou
skutečnou pravici u nás, má úzké vazby na ODS. Česká pravice zcela odmítá
náš vstup do EU a razí přímou orientaci na USA. Navrhuje zavést nucené práce
pro nezaměstnané, přijmout zákon o protičeské činnosti a privatizovat
první program České televize.
Předseda: Jan Šula
Cíl: Středová strana s důrazem na národní zájmy.
Považuje se za nástupkyni stejnojmenné prvorepublikové strany. Zdědila řadu
lukrativních nemovitostí, dnes má téměř 5000 členů. Ve všech
polistopadových volbách propadla, přesto má nyní dva poslance - z Unie
svobody do ní přestoupili Marie Machatá a Vladimír Paulík. Na své kandidátky
získala mj. sexuologa Uzla či exministra Kubáta.
Předseda: Pavel Svoboda
Cíl: Klade důraz na vlastenectví a varuje před "novodobými
kolonialisty z EU".
Hnutí vzniklo v říjnu 1999 na Teplicku z bývalých členů ČSSD, dnes má
asi 300 členů. Nedosahuje ani regionálního významu, předloni propadlo v
krajských volbách. Jeho předseda v témže roce kandidoval na Teplicku do Senátu
a skončil poslední. Kandiduje jen v jediném, Ústeckém kraji.
Předseda: Petr Vlasák
Cíl: Vytvořit alternativu dnešním stranám.
Demokratická liga vznikla v únoru 1998 jako Českomoravská akční strana středu.
Strana s delfínem ve znaku navrhuje mimo jiné zrušit ministerstvo pro místní
rozvoj a přidělovat lidem byty prostřednictvím leasingové společnosti. Ve
volebním spotu karikovala spolupráci Miloše Zemana s Václavem Klausem v
opoziční smlouvě.
Předsedkyně: Dana Feminová
Cíl: Odmítá mocenské hrátky a rozhodující roli peněz ve společnosti.
Politické hnutí, které vzniklo v roce 1996 z iniciativy členů Humanistického
hnutí. Má asi 300 členů. Zakládá si na vysoké účasti mladých lidí a
žen ve stranických funkcích. Žádá snížit platy politikům, rozhodovat o
důležitých věcech referendy či zvýšit daně společnostem, které převádějí
zisky do zahraničí.
Předseda: Ivan Dřímal
Cíl: Hájit zájmy občanů Moravy a Slezska.
Strana vznikla na jaře 1997 spojením Moravské národní strany a Českomoravské
unie středu. Dnes má zhruba 3000 členů. Moravisté, kdysi reálná politická
síla, dnes i přes spojení sil pouze živoří, v minulých volbách nezískala
MDS ani půl procenta hlasů. Strana odmítá nerovný vztah mezi centrem a
regiony a žádá spolkové uspořádání státu.
Předsedkyně: Monika Pajerová
Cíl: Vytvořit nový politický střed, zabránit aroganci politiků.
Strana byla zaregistrována letos v lednu. Mezi iniciátory Naděje patří lidé,
kteří se angažovali v občanských iniciativách Impuls 99, Děkujeme, odejděte
či Česká televize - věc veřejná a kteří původně připravovali vznik
strany Cesta změny. Po dramatické roztržce se ale loni v září rozhodli
založit vlastní stranu.
Předseda: Jan Valenta
Cíl: Důsledně hájit národní zájmy "v podmínkách nuceného vstupu
do EU".
Národně demokratická strana vznikla v roce 1991. Na jejích kandidátkách
jsou i někteří představitelé krajní pravice, například bývalý předseda
Pravé alternativy Jan Kopal. Strana žádá zvýšit pravomoci policie, vyšší
tresty za trestné činy, omezit přistěhovalectví či zabavit majetek manažerům
krachujících firem.
Zakladatel: Stanislav Brázda
Cíl: Politika bez politiky.
Prakticky neznámý politický subjekt, který kandiduje pouze v Praze. V jeho
čele stojí psychotronik, který na svých internetových stránkách nabízí
vedle politického programu i věštby. Žádá zrušit Senát, vyhlásit
konkurs na místa ministrů, uspořádat referendum o trestu smrti, zastavit činnost
komunistů, obsadit důležitá místa lidmi, jimž v roce 1989 bylo méně než
18 let.
Předseda: Milan Marko
Cíl: Být platformou pro komunální politiky.
Politické hnutí, které pod názvem Sdružení nezávislých kandidátů
vzniklo v roce 2000, aby umožnilo účast nezávislých kandidátů v krajských
volbách. Letos se přejmenovalo na Sdružení nezávislých. Navrhuje přímou
volbu prezidenta, zúžit poslaneckou imunitu, zvýšit pravomoci obecní
policie, snížit hranici trestní odpovědnosti či zavést místní daně.
Předseda: Štefan Ličartovský
Cíl: Hájit práva Romů v Česku.
ROI vznikla v listopadu 1989 a dnes má asi 1000 členů. Letos kandiduje pouze
v Moravskoslezském kraji. Chce zlepšit ochranu před rasovou a národnostní
diskriminací, snížit hranici trestní odpovědnosti na 14 let, snížit daně
firmám zaměstnávajícím Romy, zrušit přijímací zkoušky na vysoké školy,
stavět více bytů pro sociálně slabé rodiny.
Předseda: Daniel Zajíc
Cíl: Zabránit vstupu Česka do EU.
Konzervativně pravicová strana byla zaregistrována letos v březnu. Varuje před
vstupem do EU jako neuváženou ztrátou suverenity, podporuje naopak jen vstup
do sdružení volného obchodu se státy EU. Navrhuje zjednodušení státní
administrativy, výraznější podporu rodiny, zpřístupnění vysokých škol
všem zájemcům či důchodové zvýhodnění lidí svíce dětmi.
Předseda: Michael Žantovský
Cíl: Pravicová liberálněkonzervantivní strana.
ODA vznikla v prosinci 1989 a devět let byla ve vládách. Dnes má zastoupení
jen v Senátu. Byla součástí čtyřkoalice, která se ale kvůli dluhu ODA začátkem
letošního roku rozpadla. Strana má zhruba 1500 členů a na kandidátkách má
i několik členů KAN. Navrhuje rovnou daň, o třetinu snížit počet úředníků,
zavedení školného či občanských porotních soudů.
Předseda: Petr Cibulka
Cíl: Náprava křivd a potrestání komunistických zločinů.
Strana vznikla už v roce 1994, výrazněji se ale profiluje až od roku 2000,
kdy do jejího čela nastoupil Petr Cibulka, známý zveřejněním seznamů
spolupracovníků StB. Strana chce rozhodovat o většině věcí místními,
regionálními a celostátními referendy, přímou volbu prezidenta a starostů
či odvolatelnost vysokých úředníků přímo občany.
Předseda: Jan Vik
Cíl: Očistit název Republikáni od vzpomínky na Miroslava Sládka.
Stranu nedávno založili někteří bývalí poslanci Sládkovy SPR-RSČ, kteří
se distancovali od svého předsedy. V čele stojí jeho bývalá pravá ruka
Jan Vik. Strana se hlásí k programu někdejší SPR-RSČ: k ochraně národních
zájmů, odporu k NATO, Evropské unii či romské menšině. Více než svým
programem se ale profiluje útoky na stranu Miroslava Sládka.
Předseda: Miroslav Sládek
Cíl: Vyvést zemi z chaosu a z NATO.
Strana, která má podle vlastních údajů asi pět tisíc členů, vznikla v
prosinci 2000. Rovněž se považuje za nástupce SPR-RSČ, která skončila
bankrotem. Strana požaduje vystoupení ČR z NATO, místo vstupu do EU spolupráci
s jednotlivými jejími členy, omezit přistěhovalectví, zavést přímou
volbu prezidenta, plošné přídavky na děti či obnovit trest smrti.
Předseda: Jiří Hudeček
Cíl: Vybudovat socialismus, ale demokratický.
SDS vznikla spojením Levého bloku a Strany demokratické levice v roce 1997.
Obě původní strany vznikly v roce 1993 po neúspěchu pokusů o transformaci
komunistické strany. SDS kandiduje pouze v Praze a navrhuje zahájit projekt
celospolečenské obnovy, který by byl založen na výrazné regulaci trhu,
polidštění práce a humánní občanské společnosti.
Předseda: Jan Veleba
Cíl: Přinést do politiky změnu a selský rozum.
Existuje od roku 1996 jako Strana venkova, loni se přejmenovala. Sama uvádí,
že má 4000 členů. Navrhuje vyrovnávat venkov s městem, chránit domácí
trh s potravinami, přehodnotit reformu veřejné správy, přísněji dohlížet
na cizince, podporovat venkovskou turistiku.
Předseda: Ladislav Jaroš
Cíl: Hájit sociálně slabší vrstvy.
V prosinci 1989 vzniklo Hnutí důchodců za životní jistoty, které se pak změnilo
na stranu Důchodci za životní jistoty. V roce 1999 se přejmenovala na Stranu
za životní jistoty. Podle vlastních údajů má téměř 60 tisíc členů.
Navrhuje snížit daně z příjmů firem na 10 procent, peníze z privatizace dát
do fondu důchodového pojištění, zavést přímou volbu prezidenta či změnit
Senát v reprezentaci krajů.
Předseda: Petr Hannig
Cíl: Hájit střední stav.
Strana vznikla před pár týdny a má jen několik desítek členů. Hlásí se
k pravicové orientaci a spolupráci s ODS, chce hájit hlavně zájmy živnostníků.
V čele strany stojí známý boss předlistopadové pop-music. Strana chce snížit
trestní odpovědnost na 12 let, zavést neomezenou rychlost na dálnicích či
povinnost "na první pohled jasných zločinců" dokazovat svou
nevinu.
Předseda: Miroslav Rokos
Cíl: Vytvářet rovnováhu mezi člověkem a přírodou.
Strana vznikla v únoru 1990 a dnes má asi 1000 členů. Ve všech dosavadních
volbách propadla. Letos má na kandidátkách i členy různých občanských
iniciativ. Navrhuje rozšířit princip přímé demokracie, provést
ekologickou daňovou reformu, o polovinu zvýšit platy učitelům, zavést daňové
asignace a připravovat státní rozpočet na celé volební období.