Praha, 29. srpna 2002
Vážený pane premiére,
s porozuměním jsem zaznamenal Váš nedávný projev v České televizi a oceňuji střízlivost a věcnost. Vážím si ochoty k rovnoprávnému dialogu s těmi, kdo nesou hlavní tíhu pohromy, která dopadla na Českou republiku.
V uplynulých letech nebylo obvyklé, aby se představitelé státu obraceli k veřejnosti jinak než jako k trpnému objektu, který je povinen plně chápat moudrost politiků, uskutečňovat jejich záměry a snášet důsledky rozhodnutí, přicházejících shora. Proto vítám Vaše odhodlání ucházet se o pochopení a podporu lidí, kteří po všech zkušenostech posledních let znovu prokázali neuvěřitelnou odvahu při záchraně životů i materiálních hodnot a obětavost při pomoci spoluobčanům.
Ve Vašich slovech jsem snad postrádal jen to, co také musí být řečeno. Mám tu na mysli pojmenování odpovědnosti těch, kdo na významných místech rozhodování selhali, svou nekompetentností ohrozili občany a zavinili ohromné materiální škody. Věřím však, že s jistým odstupem času, po shromáždění všech faktů, bude dostatek prostoru uvážlivě posoudit, co je nutné udělat pro to, aby byly eliminovány vážné chyby a integrovaný záchranný systém efektivněji plnil svou úlohu.
Výzvu ke spolupráci všech občanů, ke společnému úsilí státu, obcí a obyvatel při obnově bezvýhradně vítám. Oceňuji odhodlání vlády poskytnout obětem povodní i poškozeným podnikům rozsáhlou pomoc. Závazek být vládou všech a pro všechny, který jste jménem kabinetu učinil, beru se vší vážností. Od prvních okamžiků, jak jste se mohl přesvědčit, KSČM podpořila racionální kroky exekutivy a aktivně se účastní na společné práci.
Pozorně vnímám, že vláda nepodceňuje povodňové škody a začíná přehodnocovat pořadí svých priorit. Ministrem obrany ohlášený ústup vlády od nákupu nadzvukových letounů pro Armádu ČR veřejnost nepochybně bude vítat s pochopením o to větším, oč více pochybovala o smyslu tak ohromné investice. Pro KSČM a její poslanecký klub je nepřijatelné rozhodnutí organizovat další šestiměsíční pobyt české vojenské jednotky v Kuvajtu. Nákladné pouštní manévry bez mandátu OSN jsou trestuhodným plýtváním zdroji zadlužené republiky.
Za současného vážného stavu země musím trvat na tom, aby vláda požádala Severoatlantickou alianci o přeložení listopadového summitu z Prahy. Schůzka Aliance v Praze znamená výdaje v řádu miliard korun. Na okázalé prestižní akce republika nemá.
Povodní těžce zasažené hlavní město republiky, jeho obyvatelé, by neměli být podrobováni ze stěží definovatelných politických důvodů novým zkouškám. Připomínám, že pochyby o vhodnosti pražského summitu veřejně přiznal i ministr vnitra s tím, že Pražané se mají připravit na několikadenní absolutní kolaps městské dopravy. Jde ale o daleko vážnější zásah do ústavních práv občanů i chodu města.
Důrazně upozorňuji na okolnost, že po záplavách bude finančně vysoce náročné jednání instituce, kterou mírová hnutí a právní experti obviňují z militarizace mezinárodních vztahů, porušování mezinárodních úmluv, a dokonce i z válečných zločinů, vyvolávat velmi negativní ohlas. Marnotratný komfort zajišťovaný pro účastníky summitu na úkor Pražanů bude působit jako ostudná provokace. Předvídané zhroucení dopravy ve městě, které bude podrobeno mnoha omezením, stejně jako konfliktnost připravovaného nasazení početných policejních sil při očekávání silných protestů domácích i zahraničních odpůrců militarismu a zbrojení považuji za dostatečné důvody k tomu, aby odpovědná vláda urychleně jednala.
Troufám si tvrdit, že je velmi neetické, aby NATO, které v nedávné době způsobilo ohromné škody bombardovací kampaní zaměřenou převážně proti civilní infrastruktuře Bělehradu a celé Jugoslávie, jednalo letos v Praze, která se vzpamatovává z živelní katastrofy. Čeští občané citlivě vnímají argumenty odpůrců Aliance. Dávám za pravdu těm, kdo kriticky připomínají, že Severoatlantická aliance vedle deklarovaných obranných cílů Washingtonské smlouvy přináší v posledních letech bezpečnostní rizika srovnatelná v následcích s rozměry živelních katastrof. Nic nenasvědčuje tomu, že pražský summit dosavadní orientaci Aliance a neblahé dominantní postavení USA v ní změní.
Žádám Vás, pane premiére, obraťte se jménem české vlády na vrcholné orgány NATO. Informujte je, že je v českém národním zájmu, aby se zamýšlený listopadový summit Aliance v Praze nekonal. Udivuje mne, že vláda s touto iniciativou dosud nepřišla a ani o této možnosti nejednala.
Jednou z trpkých zkušeností povodní je poznání rozdílu mezi odpovědným a kvalifikovaným rozhodováním a snahou zavděčit se všem. Jsou okamžiky, které od politika vyžadují odhodlanost dělat nesnadné věci. Možná generálové a politici členských států Aliance nemají dosud představu o tom, co se v České republice stalo. Vy ji máte. Je na Vaší vládě, aby požádala o uvolnění republiky z úlohy hostitele summitu. Praha, celá Česká republika a její obyvatelé si to zaslouží.
Miroslav GREBENÍČEK